Popisoval mě táta, ročník 36. Dělávala se doma polévka ze slepice. Střeva se vyšlemovaly a namotaly na ty pařáty. Z toho byla polévka. Tak byla válka a hlad. Další pařáty- bylo to už po revoluci. Kamarád jel makat do Německa za mařeny do slepičárny. Poslední noc moc nenaspal. Nabral si těch pařátů plný pytel. Pěkně si je tam očístil a naložil žigula. Jen ta cesta domů v létě, v horku, nebyla na hodinu. Když dojížděl k domovu, měl okna stažené a hlavu vystrčenou z okna. Ten smrad z těch nožek byl hrozný. Ani můj pes to nechtěl, musel to zakopat.
Zaujala mě jedna věc. Myslivci loví jak jim síly stačí za běžného provozu. Nikdo jim nekryje záda a musí dbát na bezpečnost. Přijde armáda a vše je jinak. Všude cedulky, desítky poldů kolem. To se to pak loví, že? Jasně, jde o snížení stavů černé, za nemalý peníz. Takže nadávat jen myslivcům za nečinnost není na místě.
Moje vzpomínka na Kofilu. Rok 86 a VÚ v Hodoníně. Šli jsme na brigádu do Rohatce, do čokoládovny. Tady si chlapci berte co chcete, jsou to zlomky- nám říká mistr výroby. No a v té bedně zlomky Kofily. My se tam všichni přežrali, sladké na vojně chybělo. A jak to dopadlo? 14 dní jsme byli všichni ucpaní, ale stálo to za to.
Ma SK je medvědů moc. Bratři si musí vybrat- buď snížit stavy o 50%, nebo přijít o turisty, co je docela živí. U nás to samé s vlky. Před 150 lety se vyhubili poslední vlci a dnes je tu chováme. Jsou už případy, kdy se toulají běhen dne vesnicí a berou slépky ze dvorků. O nějaké divokosti a plachosti se nemůžeme bavit. Ursule sežrali koně a hned se ledy hnuly.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Žádné velké škody, říká mužik. Přece by nelhal, že? Jen nějaká petarda, podle videa.