Po válce v 98 r. jsme tam jezdili jako první,cestou u pobřeží vybombardovany baráky. Stáli u cesty s cedulemi ,, ubytování za pár kun,, Byli vděčný, že tam jedem a vezeme peníze. . Už tam nejedu, všechno už jsem tam zažil, výkaly v moři, drzé, povýšené chování (čekáme na Němce,ne na vás) , dvojí ceny _pro domácí,pro nás.
Zlatá Itálie, příjemní lidé, normální ceny
Taky jsem na této pumpě s pár kamarády stával,o 2 roky později. Byla to taková první věc,jak dostat práci a hlavně když neumím anglicky,tak k Polákům. Dělali jsme střechy, sádrokartony ,a většinou po pár jednodenních pracech se podařilo natrefil na partu, která si , když ses jím líbil,nechala na další dobu. Makalo se deset hodin denně, četně soboty. Neděle byla volná. Občas si říkám, že by někteří lidi u nás, měli taky zažít tuto zkušenost,aby viděli,jak se maká jinde.
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Já ji neznám a ani znát nechci. Když hrají Davida tak to vypínám.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Přesně,komunistickej podlejzač
1 odpověď