Chce už ty trojkové motory, ale ty asi nebudou připravené ani na příští let. Jinak to bylo pěkné, čisté přistání do moře. To, že nešla na rampu, je spíš detail v nastavení. Že přistát umí, je už jasné, a nemá smysl zbytečně riskovat s verzí, která je zastaralá a stejně na odpis. Hezké bylo přistání SS, a tam už příště bude nová verze.
Populace je digitální technologií nasycena až až. Vždy je to ale o dohodě mezi školou, rodiči a dětmi. U nás ve škole se vždy nechávalo hlasovat mezi rodiči, zda povolit používání mobilů ve škole i o přestávkách, a pokaždé se odhlasovalo, že ne. Nebylo to však v žádné striktní podobě, jako že by mobily musely být mimo dosah nebo vypnuté. Pokud rodiče chtěli dítěti předat urgentní zprávu, nebyl problém. Jen děti nesměly hrát hry, pouštět videa nebo obecně jen koukat do mobilu. Místo toho se spolu bavily, hrály stolní tenis nebo jiné hry.
V osmé třídě už nenechali rozhodnutí na rodičích, ale o tom, zda povolit mobily, nechali hlasovat samotné děti. Překvapivě si zákaz odhlasovaly i samy. Sociální interakce je totiž v kolektivu důležitá a mobilovat se dá i jindy. Koneckonců, na skautských výpravách se mobily také nepoužívají. Když děti pochopí, že kolektiv má své benefity, není problém pravidla nastavit rozumně.
Škoda, že neukázali i pokoje. Jinak se mi ta úzká nudle kuchyně s obývákem vůbec nelíbí – působí to jako chodba. Tento prostor by potřeboval daleko víc místa, a určitě by nebyl problém mu přidat pár metrů navíc a posunout terasu.
Pokud už kvůli malému pozemku chtěli mít okna z pokojů na terasu, dávalo by smysl udělat je užší a prosvětlit pokoje světlíkem, místo zcela zbytečného světlíku v kuchyni. Ten prostor je úzký, a díky velkým oknům dostatečně prosvětlený, takže další světlík v kuchyni je zbytečný.
Jinak stavět dům na tak malém pozemku podle mě ničí většinu výhod bydlení v domě. Bohužel je to dnes běžná praxe.
Jako rodič školou povinných dětí si nemyslím, že úroveň vzdělávání je dnes horší než v minulosti. Spíš se zdá být konstantní, přičemž rozdíl je hlavně v tom, kdo učí – tedy učitel od učitele. Rozdíl mezi školami samotnými není tak výrazný. Existuje pár výjimečných škol, které vynikají, ale většina škol má podobnou úroveň – s lepšími i horšími učiteli.
Největším problémem je způsob hodnocení úrovně vzdělání. Já osobně nehodnotím kvalitu vzdělávání podle schopnosti dětí nabiflovat látku, ale podle toho, jak ji chápou v souvislostech, dokážou aplikovat a běžně využívat. Uvolnění rámcových vzdělávacích programů mělo za cíl omezit biflování a posílit kreativitu a praktické dovednosti. To byla dobrá myšlenka, kterou ale mnoho učitelů, zejména starších, nedokázalo uchopit a aplikovat. Výsledkem je, že část učitelů stále upřednostňuje biflování, zatímco skutečný rozvoj dětí zůstává v pozadí.
Je také pravda, že někteří rodiče, kteří sami prošli biflovacím vzdělávacím systémem, mají pocit, že se úroveň vzdělání zhoršila. Ve skutečnosti tomu tak není. Děti jsou dnes například v digitálních dovednostech daleko před generacemi svých rodičů. Problém tedy není v klesající kvalitě vzdělávání, ale ve způsobu, jakým ho hodnotíme. Testy jsou plné úloh založených na paměťovém drilu a nerozlišují skutečné schopnosti a nadání. Tento systém zbytečně snižuje šance dětí s přirozeným talentem vyniknout.
Myslím, že to je v pořádku. Reprezentovat by měl člověk zemi, ve které žije, pracuje a ke které má nějaké kořeny. To, že má občanství po jednom z rodičů, není totéž. Každý Ir v Americe ti řekne, že se cítí být hrdým Irem, i když v Irsku nežije, a to už třeba po generace.
Narodil se ve Švédsku, celý život žije a pracuje ve Švédsku, kde využívá veškeré zázemí i výhody, ale reprezentovat chce zemi svých rodičů, ve které však nechce ani žít, ani pracovat. To je podle mě trochu pokrytecké.
Je to hezké, to prosklení vypadá skvěle. Je třeba si uvědomit, že mají otevřený výhled do vlastní, pěkně kryté zahrady, což je výhoda oproti běžnému řešení u nás, kde jsou pozemky malé, domy namačkané na sebe a ztrácí se většina výhod bydlení v domě. Tady je dům menší a pozemek k němu přiměřený.
Dům je dispozičně pro většinu lidí nepoužitelný, což nemusí být nutně špatně (i když je tak specifický, že to snižuje jeho případnou prodejnost). Je evidentní, že byl navržen na míru majitelům, a docela chápu, že jim plně vyhovuje.
Za mě mi trochu vadí ta zářivá bílá – volil bych spíše tlumenější tón na vnější povrch. Také mi přijde zahrada nepoužitelná – i když je nově upravená, chybí jakýkoli venkovní prostor k posezení nebo zajímavá zákoutí. Vypadá, že bude sloužit spíš jen na sekání trávy, ale pro trávení času tam moc prostoru není.
Tohle je nejefektivnější koncepce využití spalovacího motoru, kterou však západní automobilky neprosazují, protože by musely opustit své patenty na velké motory. Přitom s touto koncepcí je mnohem snazší dosáhnout ekologických limitů. Motor, který běží na stále stejný, neměnný a optimalizovaný výkon, má zanedbatelné emise a nepotřebuje ani převodovku – jenže i to by znamenalo vzdát se dalších patentů. Do toho se našim automobilkám nechce.
daleko větším problémem je délka připojovacích pruhů. mnohde jsou tak krátké, že po ostré zatáčce je obtížné stihnout nabrat dostatečnou rychlost. Pokud je dálnice volná tak i v pravém pruhu jedou auta vysokou rychlostí. Je pak naprosto v pořádku uvolnit pruh v předpokladu že by stejně za pár metru pomalé auto předjížděl.
Ten most mi vždycky přišel extrémně ošklivý, vždycky jsem myslel, že je to jen nějaké provizorium, co dělá strašný randál a brzo se zbourá a nahradí něčím hezčím. Překvapuje mě, jak se pořád snažíme chránit všechno staré, i když jde jen o technickou stavbu bez historické výjimečnosti. Návrhy na nový most jsou lepší – já bych sice preferoval bílou variantu, ale i ta bronzová je přijatelný kompromis. Hlavně ať už se to zbourá, nebo přesune o kousek dál. Nemyslím, že má krásu jako třeba Stadecký most, ale třeba na novém místě potěší aspoň nějakého cyklistu nebo turistu.
Pokud jste četli pozorně, zjistíte, že všechny státy si chtěly zachovat vlastní kontrolu a evidenci, a proto se nevytvoří evropská občanka, ale pouze evropský pas a evropský řidičský průkaz. Je pravda, že jde částečně o duplicitní práci, ale jednotlivé národní státy si tím udržují svou vlastní kontrolu a evidenci, což se může hodit. Koneckonců, kolik lidí se dnes prokazuje v běžném styku pasem?
Existují dva hlavní důvody, proč to už nemohou zvrátit. Vedení i akcionáři zaspali v inovacích, a to včetně zaměstnanců, kteří jsou za inovace odpovědní. I kdyby se však v této oblasti posunuli, omezování továren by bylo stále nevyhnutelné, protože mobilita se mění a koncept, kdy má každá rodina garáž s jedním, dvěma nebo třemi auty, je zkrátka nerealistický, neudržitelný a nemožný.
Mobilita ve městech bude nevyhnutelně nahrazena výhradně autonomními vozy, které ale nemá smysl vlastnit. Dálková mobilita bude řešena specifickými třídami těchto vozidel, která se pro většinu lidí nevyplatí vlastnit. Situace, kdy 90 % aut po většinu času stojí nevyužito na ulici nebo v garáži, je nesmyslná a dlouhodobě neudržitelná.
V některých velkoměstech je již nyní nutné žádat o povolení k vjezdu nebo přímo k vlastnictví auta, a s rostoucím počtem obyvatel by se tato omezení jen prohlubovala. Pokud by Volkswagen chtěl své továrny zachovat, musel by začít vyrábět zcela i nový sortiment. To ale nelze provést ze dne na den, bez potřebného vývoje a investic. Otázkou zůstává, zda na to mají ještě dostatek času a financí.
Nové továrny konkurence rostou, což znamená, že by je mohli prodat těm, kdo mají životaschopný produkt. Tím by si však zároveň ještě více zkomplikovali svou vlastní situaci.
Spíš je podivné, že lze kopat sklep pod cizím pozemkem bez povolení. Pochybuji, že by to nešlo zapsat. Je to podobná situace jako u garáže. U bytu v bytovém domě mám zahradu, která je mým pozemkem, a pod její částí je společná garáž. V katastru je celý pozemek můj a mám na něm zapsané věcné břemeno. Pokud tedy bez předchozí dohody kopete pod cizím pozemkem (v tomto případě vyčišťujete starý, zanesený a nepoužívaný sklep, což je prakticky totéž), logicky se může stát, že majitel pozemku nad vámi vám věcné břemeno neumožní zapsat. Být takovým majitelem sklepa, víc než souseda vedle sebe bych se obával majitele nade mnou. Ten tam může udělat cokoli, například se do sklepa prokopat shora nebo ho zalít betonem, pokud by tam chtěl stavět, a podobně.
To ale není žádná novinka. Tato informace je stará několik měsíců a ani není příliš překvapivá. Levným autem si moc nevydělají a budou muset soutěžit s Čínou. Navíc je více než jasné, že pro město bude v dohledné době použitelné především autonomní taxi. Na delší vzdálenosti pak luxusnější a pohodlnější vozy, které si lidé také budou většinou jen půjčovat. Vlastnictví aut se v příštích deseti letech stane neudržitelným přežitkem, což je i důvod k zavírání automobilek. Výroba aut se nevyhnutelně výrazně sníží, protože svět je přesycen spotřebním zbožím, pro které už není místo a které příroda nezvládá. Velká města po celém světě už auta musí drasticky regulovat a počet těchto měst neustále roste. Cesta spočívá v tom, přestat auta skladovat na parkovištích, ale místo toho je neustále provozovat, za dva roky recyklovat a vyrobit nová.
Je to krásná stavba, už aby se začalo! Podobné stavby přetrvávají věky a stávají se ikonou města. Praha vlastně žádnou takovou nemá. Navíc tohle přiláká typ turistů, kteří tu utrácejí, ale nepobíhají po Praze opilí a neničí, co můžou. Takové stavby, které jsou krásné a generují zisky dlouhá desetiletí, se vyplatí stavět, i když nejsou zrovna laciné. 🌆
Takhle to měli promyslet dřív. Postavili to proto, aby tam jezdili lidi, něco vydělali na placeném parkování a podpořili třeba i místní hospodu. Jenže lidi, které takhle stavbou parkoviště lákají, nejsou ti turisté, o kterých mluví, že by je tam chtěli. Turisti, co chodí po Zlaté stezce, nemají důvod tam začínat nebo končit - ochudili by se o pěkná místa kousek po stezce, takže ideální start nebo cíl je Malá Skála, kde je i vlak. Místo toho tam lákají lidi, co chtějí všude dojet autem a když má cesta zatáčku, budou si to zkracovat přes pole a ničit místnímu zemědělci úrodu. Pro takové lidi potřebujete parkoviště rovnou u rozhledny, jako je to třeba kousek dál na Kozákově, nebo max. 100 m po rovné cestě. A tohle nejsou z 99 % ti turisté, které by tam chtěli.
6
Sledujících
0
Sleduje
6
Sledujících
0
Sleduje
I zadarmo je to předražené. Nefunkční zatopená reznoucí trubka není žádnou pákou na nikoho.
2 odpovědi