jj cena není špatná. Zkuste Klíny je skoro stejně dlouhá a také celkem fajn. A je to kousek

Upřímně se nedivím. Máte to strašně dlouhé a nic moc zajímavého tam není. Garris znám a dá se o něm napsat daleko víc zajímavého a také bylo napsáno spoustu mnohem zajímavějšího.

V poslední době si bohužel pamatuji jen nicneříkající reportáže před zavřenými dveřmi Rusů, ze které se člověk nic nového nedozvěděl – jen se stále dokola opakovalo to samé.

daleko větším problémem je délka připojovacích pruhů. mnohde jsou tak krátké, že po ostré zatáčce je obtížné stihnout nabrat dostatečnou rychlost. Pokud je dálnice volná tak i v pravém pruhu jedou auta vysokou rychlostí. Je pak naprosto v pořádku uvolnit pruh v předpokladu že by stejně za pár metru pomalé auto předjížděl.

Ten most mi vždycky přišel extrémně ošklivý, vždycky jsem myslel, že je to jen nějaké provizorium, co dělá strašný randál a brzo se zbourá a nahradí něčím hezčím. Překvapuje mě, jak se pořád snažíme chránit všechno staré, i když jde jen o technickou stavbu bez historické výjimečnosti. Návrhy na nový most jsou lepší – já bych sice preferoval bílou variantu, ale i ta bronzová je přijatelný kompromis. Hlavně ať už se to zbourá, nebo přesune o kousek dál. Nemyslím, že má krásu jako třeba Stadecký most, ale třeba na novém místě potěší aspoň nějakého cyklistu nebo turistu.

V článku

Zábavné. Nejsem právník, ale na rozdíl od vás této problematice rozumím a mám s ní bohaté zkušenosti. Snažím se o co největší srozumitelnost bez zbytečného kopírování odborných výrazů bez vysvětlení, protože to jen mate.To co jsem napsal bylo věcně správné přesné a srozumitelné. Co jste napsal vy je jen vykopírovaný citát bez jasné provázanosti na problematiku. Koneckonců, ani vy nejste právník.

Uváděl jste, že se tyto stavby nezapisují do katastru. To je jednoznačně lež. Do katastru se zapisují jako věcné břemeno, a každý, kdo to nemá zapsané, což může být poměrně časté, by to měl neprodleně řešit. Kdybyste byl odborník, nikdy byste takovou nepravdu netvrdil a nemíchal byste to dohromady s technickými stavbami, jako je kanalizace, rozvody apod., protože byste věděl, že jde o odlišnou problematiku a že tyto stavby se zapisují do DTM. Nezlobte se, ale nevěřím Vám ani slovo. Směšné je tu jen Vaše machrování a amatérismus.

To evidentně neznáte. Uvádíte pouze domněnky, nikoli fakta vycházející ze zákonů a prováděcích předpisů. Několikrát jste uvedl vyloženou lež. Což jen dokládá, že nemáte základní znalosti práva ani na úrovni běžného stavebníka. Nemáte jasnou představu o tom, kde a co se eviduje a jaké jsou požadavky. Bohudík, to není můj případ – proti podobnému sklípku (byť ne na víno) pod mým pozemkem jsem se totiž úspěšně bránil. Vím tedy přesně, co možné je a co není, včetně různých pokusů prohlásit něco takového za historickou památku. Čímž už jsem diskuzi nechtěl dále rozvádět i když problematika může být ještě bohatší. Na rozdíl od Vás nejsem teoretik.

1) Evidentně nemáte přesné informace.Nebo nechápete.

2) Opět se mýlíte. Najděte si to, je to přesně tak, jak jsem uvedl.

3) Kabely, vodovodní řady a podobné sítě se nezapisují do katastru nemovitostí, ale do Digitální technické mapy (DTM), což je registr technické infrastruktury. To je něco úplně jiného než třeba sklep nebo tunel, o který jde v článku – proto jsem je neuvedl, protože to nesouvisí s touto diskuzí. Vinný sklípek není technická infrastruktura, ale podzemní stavba, a do tohoto registru se nezapisuje.

umíte číst ? potřeboval páku na vydírání ukazoval moc kterou má. Nikdy neuvažuje o Evropanech jako o spojencích ale jako o konkurenci a o někom koho si chce podrobit. Koneckonců stačí si přečíst jeho pokus o diktát na počátku války ve kterém chtěl zpět celou sovětskou říši včetně nás. Snadno zapomínáte

je to hezké, ale úplně něco jiného. Společného mají jen to, že jsou to kinetické díla.

Začali zdražovat, protože už před invazí na Putinův příkaz Gazprom přestal dodávat na promptní trh, který přitom dlouhá léta záměrně a do určité míry nelogicky budoval. Byla to past, do které jsme se chytili a kterou Putin dlouho připravoval v naději, že to Evropu přinutí mlčet a snášet invazi. Nepleťte si příčinu a důsledek.

Tak jsou města a státy kde vám bez zajištěného parkovacího místa nedovolí ani auto koupit a registrovat. Je jedno koho to napadne nebo nenapadne. Při tom množství aut je to prostě nevyhnutelné postupně všude. Proto je nevyhnutelná i změna přístupu k mobilitě. A VW zaspalo.

Pokud jste četli pozorně, zjistíte, že všechny státy si chtěly zachovat vlastní kontrolu a evidenci, a proto se nevytvoří evropská občanka, ale pouze evropský pas a evropský řidičský průkaz. Je pravda, že jde částečně o duplicitní práci, ale jednotlivé národní státy si tím udržují svou vlastní kontrolu a evidenci, což se může hodit. Koneckonců, kolik lidí se dnes prokazuje v běžném styku pasem?

Existují dva hlavní důvody, proč to už nemohou zvrátit. Vedení i akcionáři zaspali v inovacích, a to včetně zaměstnanců, kteří jsou za inovace odpovědní. I kdyby se však v této oblasti posunuli, omezování továren by bylo stále nevyhnutelné, protože mobilita se mění a koncept, kdy má každá rodina garáž s jedním, dvěma nebo třemi auty, je zkrátka nerealistický, neudržitelný a nemožný.

Mobilita ve městech bude nevyhnutelně nahrazena výhradně autonomními vozy, které ale nemá smysl vlastnit. Dálková mobilita bude řešena specifickými třídami těchto vozidel, která se pro většinu lidí nevyplatí vlastnit. Situace, kdy 90 % aut po většinu času stojí nevyužito na ulici nebo v garáži, je nesmyslná a dlouhodobě neudržitelná.

V některých velkoměstech je již nyní nutné žádat o povolení k vjezdu nebo přímo k vlastnictví auta, a s rostoucím počtem obyvatel by se tato omezení jen prohlubovala. Pokud by Volkswagen chtěl své továrny zachovat, musel by začít vyrábět zcela i nový sortiment. To ale nelze provést ze dne na den, bez potřebného vývoje a investic. Otázkou zůstává, zda na to mají ještě dostatek času a financí.

Nové továrny konkurence rostou, což znamená, že by je mohli prodat těm, kdo mají životaschopný produkt. Tím by si však zároveň ještě více zkomplikovali svou vlastní situaci.

Ještě jeden dodatek: Situace, kdy se staré vinné sklepy nacházejí pod cizím pozemkem, je poměrně běžná. Je možné dosáhnout zapsání věcného břemene i bez souhlasu majitele pozemku, ale je nutné doložit nepřetržité užívání a vlastnictví minimálně po dobu deseti let. Pokud tedy kupujete starý, nepoužívaný nebo částečně zasypaný sklep, pouštíte se na tenký led a můžete o celou investici snadno přijít. Každopádně kupovat nemovitost bez řádného právního základu je riskantní. Vždy je lepší nejprve situaci právně vyjasnit a teprve poté investovat.

Nemáte pravdu. Za prvé, tyto stavby se zapisují do katastru nemovitostí jako věcné břemeno. Bez věcného břemene nemá soused žádné právo užívat váš pozemek. Používání sklepa bez vašeho souhlasu by mohlo být považováno za zásah do vašich vlastnických práv. Můžete požadovat, aby soused sklep přestal používat nebo ho znepřístupnil, pokud jej nechcete mít pod svým pozemkem. Je samozřejmě možná i dohoda a následný zápis věcného břemene do katastru nemovitostí. Bez tohoto zápisu však není právní opora pro užívání prostoru pod vaším pozemkem; kupovat nemovitost bez řádně zapsaného věcného břemene pro podzemní stavbu je značně rizikové.

Situace, kdy je sklep zcela nebo částečně zasypán a někdo jej bez vašeho vědomí obnovuje, je z právního hlediska ještě závažnější. Cizí osoba provádí stavební práce na vašem pozemku neoprávněně, což je protiprávní. Ani pokud by získal váš souhlas, nestačí to – v tomto případě je nezbytné stavební povolení, které formálně zahrnuje váš souhlas. To je nutné proto, aby později byly zohledněny případné škody, například způsobené propady, a aby se celá činnost formalizovala.

Jedinou výjimkou, kdy se podobné podzemní stavby do katastru nezapisují, jsou tunely ve veřejném zájmu (např. metro, železnice) s hloubkou nad 50 metrů. V těchto případech se vás na souhlas neptají. Nicméně části těchto tunelů, které jsou v menší hloubce než 50 metrů, se jako věcné břemeno do katastru zapisují.

To spíš dělají rusové. Ukrajinci se zatím mobilizaci nejcenější generace vyhýbají.

Spíš je podivné, že lze kopat sklep pod cizím pozemkem bez povolení. Pochybuji, že by to nešlo zapsat. Je to podobná situace jako u garáže. U bytu v bytovém domě mám zahradu, která je mým pozemkem, a pod její částí je společná garáž. V katastru je celý pozemek můj a mám na něm zapsané věcné břemeno. Pokud tedy bez předchozí dohody kopete pod cizím pozemkem (v tomto případě vyčišťujete starý, zanesený a nepoužívaný sklep, což je prakticky totéž), logicky se může stát, že majitel pozemku nad vámi vám věcné břemeno neumožní zapsat. Být takovým majitelem sklepa, víc než souseda vedle sebe bych se obával majitele nade mnou. Ten tam může udělat cokoli, například se do sklepa prokopat shora nebo ho zalít betonem, pokud by tam chtěl stavět, a podobně.