Pokud autor článku napíše: "...když ho slovně konfrontoval jeden z otců poškozené", jistě to lze považovat za brutální znásilnění češtiny. Souhlasím, že by se to mělo trestat. Avšak ty nepodmíněné tresty, kterých se zde domáhají ostatní právem rozhořčení diskutující, jsou IMHO spíše přísné na české poměry.

Uvěřitelné a v závěru hypnotické.

Padesát procent se mi zdá fér v tom smyslu, že časté hodnocení diváků zde zřejmě bude kolem deseti a pak kolem devadesáti procent. Není to tedy polovičatá nuda. Naopak, pokud divák chce mít o čem přemýšlet, o čem vyprávět, tato inscenace je pro něj.

Nefér se mi zdá tvrzení, že jde jen o sex. Možná právě to je správný klíč k porozumění poslání: zpozornět, když nejde o sex. Pošťákovy noviny. Nezvaný host. Nemoc a uzdravení. Sterilita a život. Proč se tam nemluví (když to zjevně jde)? A ano, jsem nefér, když vytrhávám z kontextu recenze, že "jde jen o sex".

Pokud byl mobil v nějakém ochranném pouzdru, pak cyklista nedržel mobil, nýbrž zcela legálně držel pouze toto pouzdro (obdobně, jako mohl držet tašku a v ní mobil nebo třeba papírový svačinový sáček a v něm mobil). Když už si hrajeme na doslovný výklad zákona.

Vděčná divácká komedie za 90% - viděl jsem to zrovna tak! Jako vděčný divák jsem pochopitelně tu a tam zahlédl potenciál získat další procento, jen co se inscenace plně usadí. Na premiéře mě uhranul zejména herecký výkon Martina Matejky. Pan Martin prostě bratry umí! ;o)

Pokud jde o závěr inscenace (a to je u komedií vždy kámen úrazu), pro "trochu překombinování" IMHO zbylo ještě mnoho prostoru. Připomenul mi neméně zdařilý případ kakaové skvrny velikostí mexického dolaru. Do rodinných vazeb v závěru hry se tak například mohl zapojit také Karel (šéf oddělení) coby juanovský bratr Don Carlos. Ostatně, co jiného si pomyslet o přestávkovém hudebním intermezzu s bagříkem, jako vystřiženém z dětského pokoje sourozenců.

Děkuji.

Dürrenmatt je fajn, ale mé poslední díky šeptám za guilty pleasure umožněné devadesátkovým dopřeložením Mayovek (o Gran Chacu nemluvě).

Už to bude možná patnáct let, co jsem po nedělním zápase cestou na tramvaj zaslechl, jak si někdo prozpěvuje: "Chtěl bych mít Bohemku... ze samých Jindřišků...". Ta šedesátková pozounová melodie mi od té doby každý rok několikrát zazní v hlavě. Všechno nejlepší, Pepo!

Pěkný rozhovor. Když se tam ale jednou řekne: "Protože hodnotový svět, ten se vždycky odvíjí na začátku od toho, jestli Židé ano, nebo Židé ne.", pak nutně musí následovat otázka jak to mají/měli Češi a jak Slováci a jestli je tam rozdíl. Tady už pan Kubík neměl čas? Škoda. Zajímalo by mě to. I tak pěný rozhovor.

Pašáci!

"Ostatně český prezident, na rozdíl od amerického, nemá s ekonomikou v podstatě co dělat."

A jmenování členů bankovní rady neznamená nic?! Co když se v Agrofertistánu zatouží po levných/levnějších bankovních půjčkách (co na tom, že to způsobí inflaci, která zničí úspory na důchod)? Co když mandatorní výdaje veřejných rozpočtů znemožní manévrování fiskální politikou a monetární politika se stane hlavním nástrojem státní ekonomické regulace?

Podle této mé fotky to spíš gól byl.

Odkaz 1  

Protože je úrok na jakémkoli účtu v bankách nižší než inflace.

Jsem silně zklamán ani ne tak hádankami (jeden člověk udělá snadno nějaké chyby), ale spíše dosavadními komentujícími. Z komentářů vyplývá, že komentující hádanky řešili. A přitom si nikdo z nich nevšiml, že u hádanky č. 7 je otázkou: „Kolik karet musíte otočit, abyste ověřili následující tvrzení:…“ Tedy správná odpověď jsou „2 (slovy: dvě) karty“. To povídání o červené a modré kartě je sice fajn, ale na to se autor hádanky neptá. Do nového roku všem přeji zlepšení v chápání psaného textu.