Identifikaci může potvrdit mobilní operátor. Nikomu bankovní údaje dávat nechci.

Vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě začneme vyžadovat ověření identity přispěvatelů. Ověřte si prosím svou identitu co nejrychleji, jinak vám může být přístup do diskuzí omezen nebo odepřen. Jak se ověřit? Proč tam mám posílat svoji bankovní identitu ????????

Před rokem 1989 jsme měli soběstačnost v produkci pšenice a žita.

V úrodných letech i mírnou nadprodukci.

Proti Banderovcům.

Na you tube je i film Volyň, který popisuje řádění ukrajinských Banderovců. Ale je to dost brutální film, na některé scény se nedalo dívat.

Já bych to lépe nenapsal. Mohu si článek zkopírovat?

Prapor AZOV - Bandera, přijímá.

Vcelku máme štěstí na mírnou zimu. Nedokáži si přestavit, že přijdou takové teploty, jako v roce 1978, kdy bylo v lednu - 20 skoro celý měsíc a to v Praze či - 40 v roce 1929. Půlka lidí by umrzla a druhá by nezaplatila nedoplatky za topení.

Jestli nějaký vůbec bude.😄

Oděský masakr 2.května 2014. Nezapomeneme!

Není vyloučeno, že mezi nimi byli i pachatelé tohoto masakru. To je naprosto nepřijatelné.

A CO SOUDY ZDE ??????????

ZAJÍMAVÝ A DOST BRUTÁLNÍ FILM O UKRAJINSKÉM NACIONALISMU.

Volyňský masakr je označení pro masové vraždy (páchané v období od února 1943 do února 1944 v oblasti historické země Volyně, tehdy spadající do nacistickým Německem okupovaného území Polska, nyní část Ukrajiny. Tyto zločiny byly naplánovány a spáchány ukrajinskými nacionalisty sdruženými v tzv. Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), nacionalistů (OUN) Dalšími oběťmi, byť v menším měřítku, byly i jiné národnosti tehdy na Volyni žijící: Rusové, Arméni a volyňští Češi; vražděni byli však i Ukrajinci nesouhlasící s politikou OUN-UPA . Není znám přesný počet obětí těchto mimořádně surově prováděných masakrů. Bylo zavražděno asi 60 000 Poláků a 3 000 Ukrajinců.

V krajních interpretacích, které však mají zastánce i mezi důležitými ukrajinskými politiky, historiky a novináři, jsou volyňské řeže silně retušovány, zločinná role OUN-UPA je vydávána za nutnou obranu. Oficiálně se ani události v ukrajinštině nenazývají „masakr“, ale jen obecně „tragédie“. Tendence ke glorifikaci a mytizujícímu nahlížení na banderovce (ovšem i např. vojáky SS-divize „Galizien“) se objevovaly už od vzniku nezávislé Ukrajiny, zesílily však za vlády prezidenta Viktora Juščenka a převládly po tzv. Euromajdanu.

film VOLYŃ na stránkách ČSFD

Drama

Polsko, 2016, 150 min

Wojciech Smarzowski režie

ZAJÍMAVÝ A DOST BRUTÁLNÍ FILM O UKRAJINSKÉM NACIONALISMU.

Volyňský masakr je označení pro masové vraždy (páchané v období od února 1943 do února 1944 v oblasti historické země Volyně, tehdy spadající do nacistickým Německem okupovaného území Polska, nyní část Ukrajiny. Tyto zločiny byly naplánovány a spáchány ukrajinskými nacionalisty sdruženými v tzv. Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), nacionalistů (OUN) Dalšími oběťmi, byť v menším měřítku, byly i jiné národnosti tehdy na Volyni žijící: Rusové, Arméni a volyňští Češi; vražděni byli však i Ukrajinci nesouhlasící s politikou OUN-UPA . Není znám přesný počet obětí těchto mimořádně surově prováděných masakrů. Bylo zavražděno asi 60 000 Poláků a 3 000 Ukrajinců.

V krajních interpretacích, které však mají zastánce i mezi důležitými ukrajinskými politiky, historiky a novináři, jsou volyňské řeže silně retušovány, zločinná role OUN-UPA relativizována aktivity sovětských a vydávána za nutnou obranu. Oficiálně se ani události v ukrajinštině nenazývají „masakr“, ale jen obecně „tragédie“. Tendence ke glorifikaci a mytizujícímu nahlížení na banderovce (ovšem i např. vojáky SS-divize „Galizien“) se objevovaly už od vzniku nezávislé Ukrajiny, zesílily však za vlády prezidenta Viktora Juščenka a převládly po tzv. Euromajdanu.

film VOLYŃ

Drama

Polsko, 2016, 150 min

Wojciech Smarzowski režie

Volyňský masakr je označení pro masové vraždy (etnické čistky a genocidu) páchané v období od února 1943 do února 1944 v oblasti historické země Volyně, tehdy spadající do nacistickým Německem okupovaného území předválečného Polska, nyní západní část Ukrajiny. Tyto zločiny byly naplánovány a spáchány ukrajinskými nacionalisty sdruženými v tzv. Ukrajinské povstalecké armádě (UPA), vojenské frakci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), pod vedením Stepana Bandery , s aktivní podporou místního ukrajinského obyvatelstva, přičemž namířeny byly především vůči tamější polské a též i zbylé židovské menšině . Dalšími oběťmi, byť v mnohem menším měřítku, byly i jiné národnosti tehdy na Volyni žijící: Rusové, Arméni a volyňští Češi; vražděni byli však i Ukrajinci nesouhlasící s politikou OUN-UPA a lidé levicového smýšlení, hlavně ukrajinští a polští komunisté. Není znám přesný počet obětí těchto mimořádně surově prováděných masakrů. Historici odhadují, že bylo zavražděno asi 60 000 Poláků a 3 000 Ukrajinců.

V krajních interpretacích, které však mají zastánce i mezi důležitými ukrajinskými politiky, historiky a novináři, jsou volyňské řeže silně retušovány, zločinná role OUN-UPA relativizována aktivity sovětských a vydávána za nutnou obranu. Oficiálně se ani události v ukrajinštině nenazývají „masakr“, ale jen obecně „tragédie“. Tendence ke glorifikaci a mytizujícímu nahlížení na banderovce (ovšem i např. vojáky SS-divize „Galizien“) se objevovaly už od vzniku nezávislé Ukrajiny, zesílily však za vlády prezidenta Viktora Juščenka a převládly po tzv. Euromajdanu, .

Volyň

Drama / Historický / Válečný

Polsko, 2016, 150 min

Wojciech Smarzowski Režie:

ZAJÍMAVÝ A DOST BRUTÁLNÍ FILM O UKRAJINSKÉM NACIONALISMU.

Tak jdi pomáhat vojensky. Můžeš jít.

Tak jdi do první linie, Koláři Bandero.

Jakube Landovský, konej. Jdi do první linie.

Sankce ze strany EU ještě ani pořádně nezačaly a odpověď ze strany Ruska přišla hned.

Rozhovor s plk v. v. Jiřím Burešem, předsedou Asociace Vojáci proti válce

»Do žádného paktu nepůjdeme«, a než jsme se nadechli, jsme v NATO

V době listopadového převratu nám Václav Havel tvrdil, že už nikdy do žádného paktu nevstoupíme, a netrvalo dlouho, a už tu bylo NATO. Co myslíte, lhal, anebo nevěděl vůbec, oč jde?

Odpověď na tuto otázku má více variant. Nejlépe by bylo položit tuto otázku lidem, kteří se pohybovali v tu dobu kolem Václava Havla. Nemám na mysli jen osoby spjaté s Občanským fórem, ale různé poradce, i oficiální, včetně »bývalých struktur«. I přes jeho nevyzpytatelnost nepředpokládám, že by vůbec nevěděl, oč jde.

Za několik týdnů tu budeme mít výročí vstupu do NATO. Co nám tato Aliance vlastně přinesla?

Ano, máte pravdu, 12. března 1999 se Česká republika oficiálně stala plnoprávným členem NATO. Měsíc březen má také další smutná výročí; 15. březen 1939 je spojen s okupací Československa fašistickým Německem, a to se souhlasem našich spojenců (naši současní i tehdejší »přátelé« a spojenci by se měli za tuto hanebnost velmi hlasitě omluvit), a už 24. března 1999 jsme jako nový plnoprávný člen NATO horlivě přispěchali na pomoc našemu skutečnému pánu – Pentagonu – a souhlasili s Havlovým »humanitárním« bombardováním Jugoslávie. Pokud budeme rekapitulovat uplynulých 20 let našeho členství v NATO, těžko najdeme něco pozitivního. Ze spousty negativ snad největší je skutečnost, že jsme se stali spoluviníky za rozvrácení a zničení řady suverénních členských států OSN, kromě Jugoslávie také Libye, Sýrie, Iráku, Afghánistánu apod. .