A předtím musel zajít na PVS, kde ZVP řekl, jak se na to má politicky dívat.

Jo, je to možné, že se nejprve barevné CRT dovážely jako díly (myslím, že Philips). Ale rozmach nastal a ž s licencí od Japonců.

Jistě, my měli taky příbuzné na venkově, takže zabijačky, vejce atd. Ale to byla "válečná" ekonomika, jak říkával můj otec, který za Protektorátu vozil do Prahy od příbuzných potraviny pro rodinu a vyskakoval z vlaku u stavědla před vršovickým nádražím, aby ho nechytla policie kvůli nedovolenému dovozu potravin, nic se nezměnilo. Zase je v krámech h..., akorát že dnes už to není na lístky.

V Myslíkově možná, ale v P7 byla situace jiná. Ano, bylo několik "vybraných" prodejen (třeba taky na Tyláku, kde měli i na stojáka gulášovku s houskou nebo ovar), ale obecně, zejména v 70. létech to byla bída. Rozhodně neměli takový výběr a úroveň jako na západ od Rozvadova, a to už měl v té době dle ideologů M-L zen kapitalismus nějak tak "shnít".

Opět můj zážitek ze 70. let a počátku 80. let. Skoro centrum Prahy, samoobsuha (dnes by se řeklo market): Měli mléko polotučné a plnotučné od jednoho dodavatele v igelitových pytlících, tzv. "žáby" (tetrapacky přišly až před revolucí). Byly v basách, kde občas některý pytlík netěsnil, takže to pěkně smrdělo a prodavačkám to bylo fuk. Trvanlivost mizerná, takže za dva dny se většinou srazilo. Druhů jogurtů měly asi 3 (bílý, s ovocnou dření a obarvený něčím, co mělo být ovoce). Sýry taky většinou pár druhů - eidam 30 %, 45 %, dva tři druhy taveňáku a takhle bych mohl pokračovat. Pečivo - rohlík, houska, chleba šumava, kmínový ... Prostě unifikace. Víno (na pití) dva až tři druhy bílého či červeného, pak různá "čůča". Tvrdý - tuzemák, lidskou tvář, zelenou a konzumní lihovinu, což bylo něco.

Trochu větší výběr byl ve vedlejších "lahůdkách", kde měli na váhu u pultu sýrů asi 5 druhů (včetně třeba nivy), 5 druhů salámů (i když třeba vysočina bývala podpultovka taky), 3 až 5 druhů salátů atd. Kafe standard a ještě nějaké lepší už si nepamatuji jak se to jmenovalo. Čokolád 4 druhy (mléčná, hořká za 8 Kčs a barila s ořechy, studentská pečeť). Jiné věci, jako třeba kafe Nescafe, čokoládu Milka, skotskou whisky a podobně jen v několika málo krámech (typicky Dům potravin v Praze) ve velmi omezeném množství nebo v Tuzexu. Dneska to máte v každém koloniálu na větší vesnici nebo městečku.

Pokud mne paměť neklame (já vystudoval slaboproudou elektrotechniku), tak u nás se barevné telky začaly vyrábět až někdy kolem roku 80. s tím, jak byla zakoupena licence na výrobu barevných obrazovek od firmy SONY systému "trinitron". Předtím se k nám dovážely z CCCP TV značky "Rubín", což bylo zařízení, kde vyladit barvy byl úkol pro šamana (tam se spojila ruská "přesnost" se zastaralou francouzskou koncepcí, kterou Sověti používali). V roce 1970 sice v ČSSR vysílání v barvě začalo, ale skutečných barevných TV bylo minimum a stály x měsíčních platů.

Dajana byla myslím černobílá TV, ale nechci se hádat.

Nevím, kde jste zrovna žil. Já dospíval v 70. létech v Praze a v masně, skoro v centru bylo většinou běžně k dostání: kosti na vývar, vepřový bůček, který spíš připomínal sádlo na škvaření se zbytky masa, přední hovězí s kostí a lojem, vepřová hlava a nožičky a podobné věci. Jednou až dvakrát týdně, podle závozu se krátce objevovaly krkovice, kýta a někdy dokonce i hovězí zadní, ale bylo takové nějaké až příliš "vyzrálé", takže se z toho dala udělat i svíčková, ale muselo se to 24 až 36 hodin macerovat v láku z octa a kořením (ale moje babička byla válečná hospodyně a zvládala to). Taková játra, ledvinky atd. byly většinou podpultovky. Takže porovnat tehdejší řeznictví třeba s tím v Globusu a tvrdit, že tehdy to bylo lepší, může jen ten, kdo to skutečně nezažil a nebo kdo sice ano, ale strejda Alzheimer už vyhrál.

Záleží, co si koupíte. Když jdete jen po ceně, pak holt koupíte jen to, co je sice samozřejmě zdravotně nezávadné, ale žádný kulinářský zážitek to není. Když koupím párek za 8 Kč/10 dkg v akci v marketu, tak nemohu očekávat, že to bude to samé jako ten za 25 Kč/10 dkg ze z malého "řemeslného" řeznictví. To samé platí pro mléko, sýry atd. Když pominu fakt, že za socíku v masokombinátech mnohdy do uzenin semleli i myšáky, co byli zrovna v lince, tak to bylo v podstatě vše "jednotné". Dneska máte na výběr dle kapsy a chuti. Prostě za kvalitu si připlatíte, když stojí kg vepřového masa v průměru 150 Kč/kg, tak nemůže stát dobrý párek 80 Kč/kg, to by byl ekonomický zázrak.

A u sýrů a jogurtů je to obdobně.

Víte, problém je paměť. Za socialismu byla tvrdá cenzura toho, co se smí a nesmí publikovat v novinách, televizi atd. Co se týče těch vražd, tak snad kromě 90. let, kdy si vyřizovaly účty různé pochybné "podnikatelské skupiny", jich je +- pořád stejně. Říkají vám něco jména Pilčík, Peca, Hojer, Straka, Hepnarová? Sérioví či masoví vrazi, kteří kupodivu vraždili i za toho socialismu, kdy byli, dle tehdejší ideologie, všichni všem bratry a sestrami. Nebo "hodná" sestřička "Maruška" Fikáčková, co vraždila novorozence? Nebo Irenka Čubírková, co likvidovala své partnery?

Dneska, když padne "facka na sále", tak je tam okamžitě kromě policie či záchranky smečka zpravodajů z TV, novin, lidé to sdílí na sítích atd. Takže s prominutím o každém "uprdnutí" ví do hodiny celý národ. Z toho vyplývá iluze, jak najednou narostla kriminalita.

Za komárů tyhle informace podléhaly přísné kontrole a to už muselo být, když se v TV objevil "major Jirsák" a v relaci FKÚ pátrá, radí, informuje sdělil, že VB hledá toho a toho "pro závažný trestný čin" (ani neřekl, že jde třeba o vraždu či sériová znásilnění atd.). Ale když šlo o neplatiče alimentů nebo borce, co štípnul pár pytlů cementu na stavbě, to byla jiná. Prostě vám už neslouží pamět, to je celé.

Pamatuji si, co to bylo za komedii, když jsem chtěl koupit jízdní kolo favorit. To byl jediný slušný bicykl, na kterém se dalo jezdit. Jenže kola nebyly, resp. to byla "podpultovka" A tak jsem chodil asi půl roku s 1500 Kčs v kapse (to byly tenkrát peníze) a zkoušel, zda v obchodě s bicykly náhodou kolo nedostanou. Jednou se mi to povedlo. Na Karláku v Praze, v místní prodejně kola dostali. No dostali, přijela avie s plachtou a začali kola vykládat a vozit do průjezdu domu, kde byl kšeft. Zajímavé bylo, že před krámem byl houf Vietnamců, ti to věděli. Kupovali tehdy kola a mopedy (babety) a posílali je do Vietnamu. Takže když soudruh vedoucí obchod otevřel, prodral jsem se skrz dav našich asijských spoluobčanů a jeden bicykl urval. Ano, tenkrát jsem vyhrál. Soudruh řval jak prokopnutej, že je to rezervace a nevím co ještě. A já mu vyhrožoval policajty a známým z KV KSČ (kterého jsem neměl) když mi kolo neprodá. Nakonec jsem zaplatil 1500 Kčs a odjel na kole. Ten hajzlík se vztekal, zřejmě přišel o "všimné" od těch Viietnamců. Jo, socialistická ekonomika a obchod, to bylo něco. Ale zase měl člověk tak nějak radost, že kolo získal. Co je to proti dnešku, kdy si můžu objednat a kurýr mi ho přiveze až domu, že.

Dálniční okruh okolo Prahy i přes ten Suchdol už chtěli stavět za I. republiky, pak za Adolfa Hitlera a následně ovšem komouši rozhodli, že jsou lidi u nás tak chudí, že mají a dlouho nebudou mít dost aut na to, aby se stavěl. A znovu se to začalo řešit někdy v polovině 70. let, dnešní D0 se začala stavět na jihu a jihozápadě, protože na severu to tak nehořelo (bylo tam málo chat). No a po plyšáku s příchodem demokracie bohužel dneska každý trouba může mluvit do všeho, takže už se asi 20 let rodina starosty Suchdola úspěšně brání zahájení výstavby severní části D0, i když by peníze na to byly (je to priorita ŘSD, protože je to "špunt" české dálniční sítě, nejen problém Prahy jako takové).

No a komouši samozřejmě zmršili spoustu věcí, jako bylo odstranění tram tratí z centra (VN) nebo třeba zrušení trolejbusů (byla tzv. levná nafta z CCCP a dieselové autobusy měly sloužit pro evakuaci v případě jaderné války), které se mnohde budou za nesrovnatelně větší náklady obnovovat v původních trasách.

Ne, říká se tomu optimalizace. Co nemá návratnost se prostě ruší, kde se negenerují příjmy, to zaniká. Praha je, díky, skladbě ekonomiky zaměřené na služby (turismus, bankovnictví, pojišťovnictví, IT ...) velký generátor peněz. Jeden schopný programátor nebo bankovní analytik vydělá, a tedy přinese následně příjmy ve formě daní, za hodinu tolik, co traktorista za týden. To je prostě fakt. Největší přidané hodnoty jsou právě v těchto oborech. A ty sídlí ve velkých městech.

To nemá s EU nic společného. To je jen náprava toho českého bordýlku, který jsme si tady pěstovali, nic víc. Už starý stavební zákon to vyžadoval. To, že na to všichni káleli jak na placatý kámen je věc jiná.

V současnosti se provádí postupné digitalizace katastrů a odstraňování "nesouladů" mezi existujícími katastrálními mapami a faktickým stavem. Faktický stav dnes povětšinou ověřují prostřednictvím snímků z dronů či letadel, kdy pomocí GPS celkem přesně zaměří a porovnají, zda stav mapy odpovídá reálné situaci. Pokud na pozemku, který má být dle map volný stojí jakákoliv stavba, vyzvou vás, abyste doložili, co to je a na základě čeho byla vybudována, případně, aby SÚ ověřil existenci takové stavby na základě pasportu a revizních zpráv a následně jste povinna ji do katastru zanést. Prostě konec cochcáren. Takže i tu kůlnu budete muset zaměřit a zdokumentovat, to je celé.

Stavební zákon už desítky let přikazuje, že vlastník nemovitosti má mít po dobu existence stavby u sebe příslušnou dokumentaci pro danou stavbu. Dokonce, u některých typů staveb (a to se v zásadě netýká staveb RD, ale třeba nějakých průmyslových, dopravních atd. staveb), je při odstranění staveb povinen existující dokumentaci stavby nejprve nabídnout státnímu archivu (pro účely památkové péče atd.).

Dnešní zákon v podstatě jen rozšiřuje tuhle povinnost i na stavby, ke kterým doposud z nějakého důvodu alespoň zjednodušená dokumentace neexistovala (např. staré chalupy atd.). Důvodem je to, že za desítky let se u nás vytvořil slušný lidově řečeno bordel v evidenci staveb, jejich dokumentaci atd., což za a) komplikuje činnost při územním plánování a výběru daně z nemovitostí a za b) absentující dokumentace představuje a priori rizika při převodech vlastnictví, případně při následných rekonstrukcích.

Prostě nejde o nic jiného, než napravit chaos a zmatek vytvořený jak za komančů, tak i po nich, kdy se leccos stavělo "zjednodušeně", leccos rekonstruovalo a dostavovalo bez vědomí úřadů a leccos stavělo zcela záměrně na černo.

Ještě bych přidal Kačera Donalda a Makovou Panenku. 🙂

Bože, to byl trouba. Denně na to tyhle finty upozorňují, ale je to marný, je to marný, je to marný ... Za blbost se holt platí.

Trať na VN je třeba proto, že když se něco stane v Ječný, tak to není možné tramvajemi přes centrum jednoduše objet a nastává kolaps. Zrušení tram na VN byla jedna z největších idiocií komunistického vedení Prahy za 40 let (možná vedle magistrály napříč centrem).

Jugopako, Vítězné náměstí atd. a vůbec podobně i jinde je v první řadě problém územního plánování, kdy se po plyšáku na vsích vesele rozprodaly původně pole na parcely a nastavěla tam sídliště naležato, ovšem bez dořešení infrastruktury a dopravy.

Tramvaj do Suchdola by pomohla, ale taky dostavba D0 kolem Horoměřic, Suchdola a Bohnic do Březiněvse s tím, konečná tram včetně kapacitních P+R bude právě na křižovatce D0xII/240 nad Suchdolem. Jenže o tom se akorát žvaní už asi 30 let.

Je třeba studovat. Dneska je to tak, že obec dostává příděl daní dle velikosti a, a to je zásadní parametr, dle počtu trvale přihlášených obyvatel, což je na dnešní dobu zcela směšný parametr. Osobně, když si založím datovou schránku, tak ani nepotřebuji trvalou adresu, k čemu. A s digitalizací to sále více zbytečné. Takže to je ten problém. I když má Praha dle evidence obyvatel dnes cca 1,3 mio., tak de facto je v ní trvale řádově 1,5 - 1,8 mio. lidí. Podnájmy, turisté, denně dojíždějící atd., kteří nejsou nikde "registrovaní". To je patrné z agregovaných dat mobilních operátorů, případně množství IAD a naplněnosti vlaků a busů denně do Prahy dojíždějících.

Nedávno jsem jel východně od Prahy po silnici III. třídy, kde snad projede jedno auto za 5 minut. A vedle zbrusu nová cyklostezka a na ní místo cyklistů se procházel bažant se slepicemi. V Praze po nich aspoň jezdí cyklisti, jinde je vidět, že jsme tak bohatí, že můžeme stavět stezky pro bažanty.