Dobrý den všem,

jsem jeden z krizových manažerů, kteří byli pozváni do Seznamu, aby sdíleli své zkušenosti s krizovým řízením. Moje názory, které jsou v uvedeném rozhovoru, nemusí být sympatické všem, ale NIKDY BYCH SE NEVYSLOVIL ANI NEPŘÍMO NEPODEPSAL POD VĚTY, KTERÉ DAL EDITOR DO NÁZVU ČLÁNKU: "Všechny vyhoďte. Neplaťte dodavatelům."

Naopak si myslím, že i v takovéto kritické situaci je třeba se chovat k zaměstnancům i obchodním partnerům férově (byť třeba i náročně a důrazně). Alespoň se o to už ca 20 let snažím. Není to vždy jednoduché, nikdy se nezavděčíte všem, obzvláště s některými vykuky je to složitější. Kdyby se firma do problémů nedostala, nedošlo by ke krizovému řízení a pokusům o záchranu. Krizový manažer totiž není ten, který problémy firmy způsobil - on přichází se je pokusit vyřešit, nebo alespoň zmírnit. Doktor také není odpovědný za to, že jste si zlomili nohu nebo se u vás objevila cukrovka. On se jen snaží nohu vyléčit a dopady cukrovky minimalizovat.

Pokud je cílem hodit všechny krizové manažery do jednoho pytle a na něj nalepit nálepky "Všechny vyhoďte. Neplaťte dodavatelům", tak s tím nic neudělám. Když se ale ohlédnu zpět, tak žádné houfy vyhozených na dlažbu nevidím, zrovna tak, jako dodavatele, kteří by přišli o všechny svoje peníze za odebrané dodávky v době, kdy jsme firmu zachraňovali. Spíš vidím firmy, které přežily, zaměstnance, kteří si udrželi práci a dodavatele, kteří nepřišli o své odběratele.

Budu rád, když naši profesi nebudete brát jako něco á priori negativního a budete rozlišovat mezi kvalitou jedněch a ev. neotesaností jiných.