Milí a zděšení vesničané, když se v Brně podíváme z okna, za pěkného počasí vidíme stoupat páru z chladících věží Dukovanské elektrárny a nikdo se tu nehroutí. Úložiště radioaktivního odpadu bude mít na okolní vesnice vliv leda při stavbě, po dokončení už ne. Radioaktivní odpad se převáží v kontejnerech Castor, které jsou velmi odolné a je pramalá šance, že by z nich něco uniklo. Tak asi jen při zásahu dělem nebo pumou...
Problém je, že ve společnosti je všeobecně uznávaný standard, že je normální denně sedět 1-2 hodiny jak úplnej lůzr v autě v kolonách.
Ten, kdo jezdí nakole nebo chodí pěšky a dělá něco pro své zdravé, je považován za obtížného švába, kvůli kterému je na automobilistech konáno příkoří.
A tato situace se jen tak nezmění.
To je dost zoufalý. V době, kdy je téměř 100% zaměstnanost a je problém sehnat kvalitní lidi, udělá vláda krok, který to jen zhorší. Nezaměstnanost by měla být 10-15%, aby byl pracovní trh stabilní a při požadavku kvalitně odvedené práce na pracovníka nebyla možnost v klidu fluktuovat do další firmy a ještě za vyšší peníze, protože lidi nejsou.
To, že přehrada dokáže zabránit masivní přívalové povodni, není naivní iluze.
Na rozdíl od povodní v roce 2002, byli letos vodohospodáři dostatečně poučení (= vyděšení), že začali odpouštět včas a pořádně. Z Pryglu odpouštěli 70-90 kubíků za sekundu, takže hladina klesla asi o 2 metry. To spolu s odpouštěním Víru stačilo k tomu, že značná část vody z Vysočiny nezaplavila Brno a obce níž na toku Svratky a částečně to kompenzovalo neřízený přítok Svitavy.
Jasně, že když bude intenzivně pršet měsíc v kuse, nikde nezbývá, než stáhnout se na kopce a ani sebelepší vodohospodářská opatření nebudou stačit.
Poldry jsou taky velmi účinné, ale musí být ne ně místo, v kopcovitém terénu na chvíli pomůže přehrada, ale hlavně nestavět u řeky.
My to z Brna nemůžeme nikdy úplně pochopit, co zažívají lidé z těchto vesnic, ale tipl bych, že si blokování výstavby protipovodňových opatření Duhou, DZ a podobnými xindly v budoucnu s nimi vyřeší sami. Ručně a stručně.
Dnes je menší část dětí profesionálními sportovci (mají trénink, tak přece nemohou pomáhat doma, na zahradě apod.) a skoro celý zbytek knedle u mobilu nebo počítače. My jsme od mládí (už je to dávno, 1970-80) hráli se sousedy i spolužáky bojovky v přilehlých parcích, postavili si káry a na nich závodili, v zimě sehnali staré brusle a nože z nich namontovali na prkénko (vznikly hamprcky) a na nich jezdili z okolních kopců. Každý druhý měl doma Merkura, takže uměl se šroubovákem, šroubky, šlo z toho postavit vše (Odkaz ). Nám se rodiče dost věnovali, takže jsme v zimě byli s nimi na horách, v letě u rybníka nebo zase na horách.
Nejsem žádný profesionální sportovec, ale rád si vyjedu z Brna do krasu a když se po sto kilometrech vrátím mám dobrý pocit. Nesportuji proto, abych se ukazoval před děvčaty (jen někdy 😉), ale abych se dožil ve zdraví stáří. Je mi 56, nic mě nebolí, nejím žádné léky, je občas chytnu silniční lišej z kola nebo naražení z lyží.
Chápu že je těžké konkurovat dnes easy lákadlům moderní doby, ale musíme se všichni pokusit nejen nabídnout dětem atraktivní (to neznamená drahé) vyžití ve volném čase, ale i předat jim zdravý náhled na život. A k němu patří i pohyb.
Dělám přes 30 let ajťáka, mám rád aplikaci různých technických vymožeností, ale nikdy bych nebyl tam kde jsem bez základů z mládí a nasměrování od fajn rodičů.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Rozdíl je noha na plynu, ne kola.
Jsem už většinou taky šetřílek, ale tady platí: "Když chceš mít opici, musíš mít na banány."