Pane redaktore, bylo by na místě, aby příslušný policejní orgán za dozoru příslušného státního zastupitelství započal s vyšetřováním firmy Prabos pro porušování embarga. V daném případě jde o typické selhání příslušných orgánů České republiky. Ty lze uvést do pohybu jen setrvalým tlakem, včetně mediálního, který zruší jejich komfortní zónu s názvem "nic nedělat", a učiní pro ně příjemnější, že budou konat.

S prominutím, nabídku nějakého predátorského časopisu na publikování dostávám do své pracovní pošty přinejmenším každé dva týdny, a to dlouhou řadu let. Prostě na ně nereaguji, většinou je rovnou mažu a jen tu a tam schovávám různé kuriozity. 🙂 ---- Podepisování se školitelů pod publikace doktorandů je považováno v německy mluvících zemích ze extrémně neetický postup, minimálně za případ pro univerzitního ombudsmana. Dnes si to žádný německý univerzitní profesor nedovolí. (Někde, např. v Sasku je výslovně zakazuje vysokoškolský zákon.) Když byl Robejšek obviněn z plagiátu, tak to tvrzením, že podkladu k článku shromažďoval jeho student, moc nevylepšil. 😉 Ten student měl být mj. uveden jako spoluautor.

Sorryjako, veřejné univerzity jsou zu nás od roku 1990 samosprávné a rektorem může být zvolen každý člen akademické obce, tedy i student, nebo jakýkoli blb. Proměry, kdy rektora vybírali řádní profesoři univerzity ze svých řad, u nás skončily roku 1948. :-)

Dotyční účastníci akce způsobili městu Jičínu škodu nikoli malou a dopustili se tedy přinejmenším trestného činu poškozování cizí věci. O případném ohrožení chodců a možném rušení nočního klidu nemluvě (to jsou přestupky). Je tedy na místě, aby Policie ČR zadržela účastníkům akce řidičská oprávnění, a to až do vyšetření případu. Doufám, že se také příslušný odbor Magistrátu města Jičína pochlapil a už rozesílá zdokumentovaným účastníkům akce za dopravní přestupky a také (pokud akce proběhla po 22. hod.) za rušení nočního klidu rozhodnutí o uložení pokuty v adekvátní výši. Pokud se tak neděje, mohou se Jičínští (nebo kdokoli jiný) dříve či později nadít, že se podobná akce bude opakovat.

Hodnost a zbraň? 😉

Tisíce to nebyly ani za komunistů. V 80. letech stála modrá knížka tak za 30 tisíc Kčs. Pokud by tahle cena nestoupla, šlo by teoreticky o byznys, ve kterém by se točily vysoké stovky milionů. Spíše však půjde o jednotky miliard.

Neodpovídám lidem, co mi tykají a co používají pseudonym. A navíc, řečeno slovy klasika: To s tím ksichtem sem netahej, koukni se někdy, jak sám vypadáš? ;-)

Z čeho tak usuzujete? Děkuji za odpověď. Ale vážně: Netoliko že byl (a byl odveden), ale ve druhé polovině 80. let a zejména v první polovině 90. let jsem mohl na desítkách případů sledovat, koho ti zmetci z odvocnídh komisí odvedli a komu naopak dali modrou knížku. Vedlo to někdy k tragédiím (viz sebeupálený voják v roce 1991), jindy se tragédii zaviněné odvodní komisí podařilo zabránit (díky útvarový lékařům, převážně záklaďákům) na poslední chvíli: V létě 1994 nastoupil k jednomu pražskému útvaru kluk s tak těžkou srdeční vadou, že zkolaboval, jakmile se rozběhl. U dalšího, který byl určen na řidiče náklaďáku, se zjistilo, že má pokročilou demenci. Obava, že by odvody probíhaly velmi sviňáckým a korupčním způsobem, ala Haškův dr. Bautze, je tedy zcela na místě. Ještě nějaký nejapný dotaz?

Povinné odvody, zejména zdravotní prohlídky s nimi spojené, se stanou v našich poměrech velkým korupčním byznysem, v němž se budou točit řádově miliardy. Zkusme si tipnout: Kolik bude stát modrá knížka? A kdo ji bude dostávat?

Nechci působit jako lajtnant Dub, ale přesně na tohle jsme s manželkou upozornili prakticky všechny příslušné instituce (předsedy školských výborů Senátu a Poslanecké sněmovny, Růžičku a Vondráka, úřadujícího ministra školství Balaše, jeho náměstka Millera, odbor školství MHMP a Veřejného ochránce práv) už před více než třemi týdny. Totéž upozornění dostala také média, Seznam zprávy nevyjímaje. Panu exřediteli CERMATu docvaklo, že je něco (v systému, na jehož fungování se druhdy podílel) hodně v nepořádku, teprve nyní. --- Ing. Zelený se ale ve svém tvrzení, že "pražské děti a jejich rodiče mají smůlu" a "že jsou doslova oběti" vyjadřuje hodně zavádějícím způsobem: Platí totiž, že NĚKTERÉ pražské děti a jejich rodiče mají smůlu - zejména ty děti a rodiče z hůře situovaných rodin, kteří si nemohou dovolit zaplatit 5 až 30 tisíc za přípravné kurzy, a také ty děti a jejich rodiče, kteří neměli tušení, že CERMAT zadá u zkoušek na osmiletá gymnázia budou z poloviny naprosto totožné testy jako na šestiletá gymnázia. (Přesto budou osmiletá gymnázia ze svých daní platit.) To není smůla, jak se nám snaží namluvit ing. Zelený, ale NEFÉROVÉ podmínky! Btw: Mluví-li ing. Zelený, překvapivě empaticky, o obětech, je třeba jmenovat také pachatele. To se ing. Zelený, přirozeně, jmenovitě neodváží - já ano: Bývalý ministr školství Balaš (STAN), jeho náměstkyně, odbornice na "spiritualitu práce" Martina Beťáková (STAN nebo KDU-ČSL?), bývalý pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti) a v relativně menší míře i současný pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). To pro začátek.

Popřejme Saše Uhlové, aby nikdy nemusela říkat, podobně jako hrdina jedné z nejslavnějších písní Vladimira Vysockého: "...

/a !

..." Odkaz 1  

Co takhle shlédnout tenhle film? Celý! Pokud to zvládne, aniž by se poblil, může nám zopakovat, že komunistciký režim nebyl zločinný. Tady to máte i s titulky. Takže celý... Odkaz 1   P.S.: Autorem literární předlohy byl člověk, který to psal jako oslavu čeky. Byl popraven, tuším, v roce 1937.

P. Kolář absolvoval Filozofickou fakultu UK pár let přede mnou. Neznalost pravopisu není typická pro mou generaci, ale pro generaci, k níž zřejmě patří novinář, který rozhovor dělal a přepisoval. I ti mí spolužáci ze základky, co byli naprostí lemplové věděli, že se dá ono slovo v daném případě nahradit pravopisně "nerizikovým" slovem "dobude". Panu Kolářovi lze vytknout nanejvýš jen nedbalost při autorizaci rozhovoru.

Historická argumentace pana prof. Hořejšího je asi na stejné úrovni, jako kdybych se pokoušel vyjadřovat k mikrobiologii. Prof. Hořejší je v této sféře diletantem a jeho znalosti končí někde u středoškolské učebnice z časných 60. let. U středoškolské učebnice končí i mé znalosti mikrobiologie a jsem v té oblasti tedy diletantem. K mikrobiologii se proto nevyjadřuji. 🙂 Standardy pana profesora jsou, co se týče vyjadřování diletantů, zjevně dvojí - jedny pro něho, druhé pro ostatní. Například: Mírová dohoda s Finskem, díky níž si Finsko udrželo s jistými územními ztrátami nezávislost, byla uzavřena až poté, kdy se čtyřmilionové Finsko velmi úspěšně bránilo sovětské invazi a způsobilo Rudé armádě obrovské ztráty, několinásobně přesahující ztráty Finska. Podle tajného dodatku k paktu Ribbentrop-Molotov mělo Finsko původne připadnout SSSR stejně jako pobaltské státy, Besarábie, Bukovina a východní část Polska přibližně po Curzonovu linii. Finský příklad je v každém případě pro Ukrajinu inspirativnější, než si prof. Hořejší myslí. 😉 Co se týče neutrality Rakouska, měl by se prof. Hořejší seznámit alespoń se standardní monografií vídeňského historika prof. G. Stourzhe "Der Kampf um den Staatsvertrag 1945-1955". V aktuálním, šestém vydání (2020) má přes 880 stran.

Nikdy jsem neměl o Polčákovi vysoké mínění. Prakticky už od chvíle, kdy mi někdy na jaře 2015 vykládala jeho asistentka v Poslanecké sněmovně PČR (byl zvolen za TOP 09/STAN, já byl tehdy v TOP 09), jaký je Polčák workoholik. Holčina asi měla za úkol to říkat každému "z ulice", kdo od Polčáka něco chtěl a tím vysvětlovat, proč už tehdy pan poslanec kašlal na voliče. --- Dnes zvolil Polčák jen takové kroky, aby ho to nestálo koryto. Nic jiného jsem od něj nečekal. Ich kenne (sehr lange Zeit) meiner Pappenheimer!

Již na podzim 2019 jsem veřejně poukázal na to, že Zima mj. v lednu 1989 pošlapal demokratické tradice Karlovy univerzity přímo na titulní straně hlavního tiskového orgánu ÚV KSČ. Stejně tak už v roce 2014 upozornil jeden z Zimových kolegů, že se Zima ještě v létě 1989 nebývale aktivně podílel na perzekuci svých fakultních spolužáků - (skutečných i domnělých) účastníků protirežimních protestů z ledna 1989. Dodávám, že se tím dopouštěl tak porušování lidských práv (de iure uznaných i Československou socialistickou republikou - viz čl. 12, odst. 1 a 2 vyhláška ministra zahraničních věcí ČSSR o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech č. 120/1976 Sb.) Odkaz  . Od redaktora Pšeničky by to chtělo fakt důkladnější rešerši alespoň ve sféře veřejně dostupných údajů a vyjádření. --- Onou doporučující ručitelkou z gymnázia Botičská byla tehdejší ředitelka Soňa Nováková. Její jméno netřeba začerňovat, neboť jí poskytl velkou publicitu již na jaře 1984 na Hlasu Ameriky Ivan Medek v souvislosti s nepřijetím ke studiu jednoho ze synů pana RNDr. Václav Bendy, tuším Marka Bendy, pod kterýmžtoi rozhodnutím byla podepsána. Už tehdy si paní ředitelka vysloužila přezdívku Rudá Soňa, a to ještě dost dlouho před vznikem proslulého filmu s Brigittou Nielsen v titulní roli.

Odkaz  

"Rozumí se samo sebou, že veřejně známí lidé jsou povinni nést odpovědnost. Lidé, kteří vstoupili do různých skupin podporovatelů, musí nést odpovědnost nesmlouvavě a spravedlivě. Všichni tihle důvěrníci, i kdyby si na prsou okamžitě roztrhali svou košili Versace a řekli: ,Promiňte nám, prosíme, Rusové, jsme idioti a úplatkáři, buď jedno z toho, nebo druhé, a lháři a pokrytci.´ Zaslouží si plné výměry trestu jako lidé zapojení do zločinu. Všichni, kteří podporovali Putina osobně, všichni, kteří svou osobní reputaci poskytovali ke zvyšování Putinovy reputace, na její čištění a žehlení, šíření představy o něm jako o civilizovaném člověku. Všichni tihle milí, okouzlující, talentovaní lidé nesou přímou odpovědnost za tu krev, která je nyní prolévána na Ukrajině. A za tu katastrofální budoucnost, která čeká Rusko." Viktor Šenderovič, člen Protiválečného výboru Ruska a mluvčí Fóra svobodného Ruska, Echo Moskvy, 3. 3. 2022 (zde v čase 8:40 - Odkaz  ).

Upřímně řečeno, třebaže se o podobné případy nezajímám, za posledních cca 12 let jsem narazil na několik podobných případů udělení azylu, nebo občanství. Přinejmenším ve většině takových případů šlo o "pochybení" úředníka, který o tom rozhodoval, tj. o to, že se dotyčný úředník nechal podmáznout. Pokud pan Vít Rakušan nezjistí tento elementární údaj, tj. neukáže na konkrétní osobu, neprošetří, zda příslušný úředník nevydal víc podobných "prapodivných" rozhodnutí a podchytit finační toky kolem jeho osoby, budemu svědky podobných rozhodnutí i v budoucnu. Bylo by dobré dotyčného jedince vyfotit a ukázat veřejnosti. 🙂 Dříve to byla jen korupce, nesolidarita a potenciální bezpečnostní riziko. Dnes je to bezpečnostní riziko a zároveň velká lumpárna, která může ohroziz některé odpůrce putinovského režimu i přímo na životě.

Ruský tanečník a herec Michail Baryšnikov, blízký přítel Vladimíra Vysockého, založil předminulý víkend společně se spisovatelem Borisem Akuninem (Grigorijem Čchartišvilim) a ekonomem Sergejem Gurijevem organizaci Pravé Rusko (Nastojasčaja Rossija, True Russia), která si klade za cíl poskytovat podporu obětem ruského vraždění na Ukrajině a vyzývá Rusy žijící v zahraničí k záchraně zbytků reputace Ruska. (Odkaz  ) Do toho se Jaromír Nohavica včera vyjádřil v rozhovoru pro Právo (novinky.cz), že vracet medaili od Putina by prý bylo "nefér" vůči Vladimiru Vysockému a Bulatu Okudžavovi. Možná, že by bylo na místě, aby se Právo, je-li toho schopno a nikoli zcela neochotno, zeptalo Michaila Nikolajeviče (Baryšnikova), co je podle něho vůči Vladimíru Semjonovičovi (Vysockému) fér. Může se přirozeně zeptat i některých dalších Vysockého blízkých a dosud žijících lidí, jako je jeho vdova Marina Vlady, malíř Michail Šemjakin, bývalý stalinský politický vězeň, ukrajinský rodák a prospektor Vadim Tumanov, bulharský hudebník a kytarista Konstantin Kazanskij, Moskvan Igor Kochanovskij, či Vysockého kolega z Divadla na Tagance Venjamin Směchov. V případě Bulata Okudžavy, jehož 25. výročí úmrtí si přespřístí měsíc připomeneme, je přirozeně tento okruh ještě širší. Pro začátek Právu navrhuji velkého gruzínského herce Vachtanga Kikabidzeho nebo básníka a literárního vědce Dmitrije Bykova, který se stal roku 2019 cílem útoku Putinových killerů.