Je to zvláštní doba. Historické památky už nejsou jen zajímavou a důležitou připomínkou naší historie, ale stávají se jakousi modlou. Jejich ochrana už se netýká toho, abychom je v pořádku předali dalším generacím, vzniká kolem nich jakási hysterie, které úplně nerozumím. Nevím nic o tom, že by historické dědictví mělo nabubřelé ego, které je možné tímto způsobem urazit. Je ale zvláštní sledovat rozdílné přístupy k budovám, kde došlo k tragédiím. Před Koloseem se fotí davy vysmátých turistů, fotky z kolejí u koncentračních táborů jsou tvrdě odsuzovány, domy, kde došlo k vraždám bývají srovnány se zemí. A na krku tolika lidí se houpe kříž (smrtící mučící nástroj) s ukřižovaným člověkem... jako symbol lásky... Jak by se lidé tvářili na přívěsek s hořícím Janem Palachem jako symbolem svobody?! Symboly jsou často uctívány víc než poselství, které za nimi stojí. A o budovách to platí zrovna tak.
Presneee..hezky a trefně rečeno
8
Sledujících
0
Sleduje
8
Sledujících
0
Sleduje
Hmm..asi jste mě přesvědčil změnit názor