Forester se terénu vůbec nebojí! Krátce jsme se projeli i mimo asfalt a zvládal překážky, kde už by to bylo spíš na offroad. A třeba boční náklon ke 30 stupňům byl stejný, jaký jsem nedávno zažil s G-Wagenem. Takže Forestera nepodceňovat!
Zákazníci si však dnes už žádají víc komfortu, proto se Forester (stejně jako třeba Duster) v téhle oblasti hodně posunul.
Děkuji Vám za sympaticky znějící reakci pane Jánský.
Komentářem přes manželčin účet jsem chtěl akorát podotknout, že Forester bývalo ve svých začátcích spolehlivé a veskrze dobře vybavené autíčko do nenáročného terénu. Přínos redukce z kategorie vozidel off-road byl nikoli jenom zajímavým prvkem pohonu, čímž jeho udatné schopnosti mohu potvrdit. Žel bohu se v současnosti automobilový průmysl odebírá cestou, o níž nejsem zcela přesvědčený, že zcela odráží požadavky zákazníků. Zajisté tu máme stejně jako dříve dvě skupiny řidičů, které se od sebe dnes odlišují mnohdy více, než bychom možná i tušili. Na jedné straně skupina mladších, kteří preferují estetiku a komfort za každých okolností, nicméně na straně druhé je stále ještě dost těch, kteří ať už z jakéhokoli důvodu vyznávají jízdní vlastnosti a spolehlivost spolu s dalšími vlastnostmi. Úvahou cílím do každodenního provozu v řádu mnoha let. Teprve až v takových podmínkách střídající se zimy, horka a vlhka se ukáže spolehlivost všech prvků přeelektrizovaného pohonu a všech doplňkových systémů.
Nové auto ze showroomu sice něco naznačí, ale spolehlivou funkci nejlépe rozkryjí až zkušenosti techniků na první kontrole OTK. Vycházeje ze současného trendu pak lze logicky dovozovat vznik těžkostí. Chci tím poukázat na to, že automobilky vnucují všem řidičům bez rozdílu auta takřka v jedné jediné šablonce stejné koncepce. A to dle mého není dobře, protože nakonec mohou všichni svorně skončit ve slepé uličce.
Prakticky celou historií lidstva se prolíná hudba.
Tóny ať už více či méně sofistikované produkce vždycky odrážely stav a poměry společnosti.
Autoři konce 60´ následně 70´ a 80´ let byli skutečnými muzikanty, kteří těžíc z nadání tvořili úžasné skladby nejen pro potěchu svých duší, nýbrž také pro radost posluchačů. Na přelomu 80´ a 90´let ale hudba došla svého vrcholu, produkce začala stagnovat. Autoři hudby a textů začali zjednodušovat, ze skladeb postupně mizely nápady. Pomyslný tvar písniček se zploštil v monotónní prvek několika slabých tónů ještě slaboduššího textu. Jednoduše přišla bída, která odrážela morální a mentální úpadek lidstva. Tento trend pokračuje dodnes.
Dodatečně v článku obalovat vyjádření maďarské politické scény do historických zákoutí je zcela zbytečné. Držme se meritu věci, která se váže k současnosti.
Pokud od Balatonu zazněl názor na neléčenou psychickou poruchu prezidenta Zelenského, tak nelze, než s takovou diagnózou souhlasit.
Jenom nesvéprávný komediant může dopustit totální devastaci své země namísto prostě vyhovět požadavku Ruska zachovat politicky neutrální stát.
Snazší rovnici proti válce a utrpení rozumný člověk nepotřebuje řešit.
Motocyklista, který pomalou jízdou protíná zatuhlou kolonu, jako nůž máslem je přeci takovému manévru předurčen. Důležité ale je, aby měl po celou dobu svého počínání na mysli nijak ostatní řidiče neohrozit a nedej bože někomu poškodit automobil. Motocyklista musí mít proto na paměti počínat si obezřetně a dostatečně pomalu, aby jej řidiči před ním včas zaregistrovali. Na krkolomné kousky rychlého předjíždění není v koloně už z pouhého psychologického hlediska nikdo zvědavý. Osobně však za problém považuji jinou situaci.
Na rovném úseku zničehonic se vynořivší podstatně rychleji jedoucí motocyklista, kterého řidič zaznamená až ve chvíli, kdy jej mine akorát jeho zvuková vlna. Takové momenty zavání velkým průserem.
Pokud foto nad článkem není podvrhem, tak Pentagon světu konečně poskytnul jednu z tváří, která ve skutečnosti vládne USA.
Na snímku je zachycen obličej muže, který dle vyjádření již zcela nepokrytě volá po III. světové válce. Hmm, Evropa asi už zase nemá na vybranou?!
Svět je rozdělený na dva tábory, přičemž v české kotlině určitá část národa takové výroky již nějakou dobu toužebně vzývá s připravovanými ovacemi.
Inu, kde rozum vyklízí pozice, tam se dopředu derou ambiciózní válečníci.
Ve světle diskutovaných zpráv zabývajících se Ruskem a ponejvíce prezidentem Putinem je nanejvýše kuriózní sledovat počínání cenzorů.
Zatímco evidentně novinářské kachny požívají ve veřejném prostoru naprosté vážnosti, tak některá seriózní sdělení od soukromých subjektů jsou naopak okamžitě nálepkované přívlastkem dezinformace.
překrucovat základní společenská pravidla v něčí prospěch je návratem k feudalismu. Toho jsme svědky v každodenním životě, televizi a amerických filmech.
Pane Petře, kdo, co překrucuje? Nechápu...
Potom nám tu bují snahy státu o jiný výklad dějin II. světové války. Znevažování zásluh rudoarmějců na osvobození Evropy je silnou kávou myslím i pro dostatečně otrlé.
Jaký jiný výklad dějin? Jak znevažování faktu? To se neděje! Nechápu...
Za další se podívejme na hledání příčin aktuálně na Ukrajině probíhajícího konfliktu. Nalézt odpovědi je kupodivu pro docela dost lidí problémem. Proč? No, protože si skutečné důvody prostě vědomě nechtějí připustit.
A Vy ty pravé důvody znáte? Opravdu? Jak se Vám to přihodilo...
Pakliže se oba diskutovaní učitelé snažili u žáků vzbudit zamyšlení potažmo vlastní úsudek, tak jim do života prokazovali službu nejenom nad rámcem školních osnov. Zkuste se zamyslet, jestli na obou školách nedošlo tak trochu k situaci hezky vykreslenou ve filmu s názvem tuším "Atentán na Heydricha." Ve snímku zazněla věta "Zločin spáchaný na tyranu, není zločinem." Kdyby se tehdy jeden jediný z žáků zachoval, jako ti udavači dnes, tak se pan profesor nedočkal konce týdne, nemyslíte?
Vzbudit někoho k zamyšlení je jistě chvályhodné!, ale ne lží..., ne informacemi ze zdrojů, které lžou!!! Já nevím, jco je na tom tak složité.., oddělit návyk na zdroj a na fakt...
Pane Boučku,
k tomu abyste dokázal správně zpracovát informace potřebujete také dobře fungující mozek, zkušenosti a znalosti oboru, přičemž v našem případě lépe tématu.
Po veskrze rozumném úvodu a naproti tomu poslední odezvě zjišťuji, že s vámi v debatě nehodlám pokračovat. Spletl jsem se, pardon a loučím se.
Pane Petře,
takže anarchie? To je cesta?
Nesouhlasím...
Změna, apel na změnu, je jistě na místě. Jen bych preferoval jinou cestu... "Tlak" na stát, aby jednou z priorit bylo vzdělání, ale jiné, než je nyní – reflektující jiný "svět", který je nyní, a ne v době, kdy byl systém vzdělávání nastaven... "Tlak" na voliče, aby si nevybírali kandidáty podle toho, co jim nabídnou na náměstích, ale podle "morálních hodnot", kandidujících... To je to, co u nás, nejen u nás – chybí!!! Uznávat a žít podle hodnot...
Možná naivní jsem, ale ta cesta obou těch učitelů, které tak obhajujete, je prostě špatně! a pochybuji, že byste mě, naslouchajícímu, přesvědčil...
Rozdíl, a ten základní je v jednom – dovolím si napsat, e jste individualista, nějaký vyšší celek, společenství..., já jsem já, ale uvědomuji si i celek, celky...
Pane Boučku,
překrucovat základní společenská pravidla v něčí prospěch je návratem k feudalismu. Toho jsme svědky v každodenním životě, televizi a amerických filmech.
Potom nám tu bují snahy státu o jiný výklad dějin II. světové války. Znevažování zásluh rudoarmějců na osvobození Evropy je silnou kávou myslím i pro dostatečně otrlé.
Za další se podívejme na hledání příčin aktuálně na Ukrajině probíhajícího konfliktu. Nalézt odpovědi je kupodivu pro docela dost lidí problémem. Proč? No, protože si skutečné důvody prostě vědomě nechtějí připustit.
Pakliže se oba diskutovaní učitelé snažili u žáků vzbudit zamyšlení potažmo vlastní úsudek, tak jim do života prokazovali službu nejenom nad rámcem školních osnov. Zkuste se zamyslet, jestli na obou školách nedošlo tak trochu k situaci hezky vykreslenou ve filmu s názvem tuším "Atentán na Heydricha." Ve snímku zazněla věta "Zločin spáchaný na tyranu, není zločinem." Kdyby se tehdy jeden jediný z žáků zachoval, jako ti udavači dnes, tak se pan profesor nedočkal konce týdne, nemyslíte?
Rozdíl v pohledu na obě události je mezi námi dvěma ale ten, že považujete projev zmíněných učitelů za jak se dnes s oblibou říká "dezinformace." Jenže podívejme se na věc objektivně. Dostalo se snad učitelům možnosti svůj výklad obhájit? Nedostalo, protože se teoreticky neshodoval s dogmatem aktuálně vytyčeným státní mocí.
Je to nemlich to samé, jako už známe z dob léta páně 1415. Vrchnost své odpůrce prostě umlčí a basta.
Ani dnes v odstupu několika století se nic nezměnilo na tom, jak si ústava proti praxi protiřečí.
Pane autore, nejdříve jsem chtěl "rozebrat" odstaveček od odstavečku a pak jsem si uvědomil, že by to byla ztráta času... Na Vás bych na školách vyučoval o "demagogii". Ve svém článku jsou určitě i fakta, ale daleko více lží... "Mezi námi děvčaty", média, zdroje si s fakty nedávají takovou práci, jakou by měli, s tím naprosto souhlasím, je to špatně, ale... Ty Vaše otázky "Komu to prospěje" či ta druhá, kterou jste v úvodu použil, je prostě hloupá... Přeci to nemůže fungovat tak, že si vyberu zdroj, tomu budu, z různých důvodů věřit (třeba proto, že spím se šéfredaktorkou apod.) a pomíjím fakta! Fakt je fakt! Názor je, v podstatě spekulace. Pokud paní učitelka, si svobodně vybere zdroj (z nějakých osobních důvodů) a šíří ho..., ale ten, odporuje faktům (jedno, že dodaných také ne úplně důvěryhodnými zdroji, díky částečně nemožnosti dobrat se pravdy, či neschopnosti udělat to co nejlépe), tak nemá ve škole co dělat... Svobodně si o něm může povídat s Vámi, rodinou, přáteli, ale ne před dětmi. S tím, jak to u nás, ve světě funguje – nesouhlasím, před dětmi se za to stydím, v jakém stavu ten "svět" mladým, předáváme, ale protože si upřímně přeji, aby se to zlepšilo, tak v "systém" musím věřit a snažím se, v rámci možností o apel na zlepšení, a ne o negaci, byť nesprávně vedeného "systému"... Závěrem – Vy jste demagog, sobec a učit byste neměl tečka
Pane Boučku, názor jedince, nebo skupiny lidí zůstane vždycky jenom jejich myšlenkou, či jinak řečeno tezí. Nicméně pak tu máme ještě obecný názor, kterým se už blížíme k termínu společensky uznávaných pravidel. No, a pakliže se něčí ideály rozchází se vžitým morálním kodexem, tak ty už nelze objektivně vzato omluvit ničím! Pokud byste snad o tom chtěl se mnou přeci jenom vést dialog, tak bychom se přesunuli do kategorie zřízení, které se názývá anarchií.
O tom, že v ČR došlo díky vzájemnému předávání moci stejně smýšlejících polistopadových politických garnitur k totálnímu zdeformování základních principů etického kodexu není nejmenších pochyb. Vámi zmíněná víra v takový systém a jeho změnu k lepšímu je minimálně nepravděpodobná. Tomuto tvrzení dávají za pravdu dějiny lidstva.
Oba učitelé vyhození z práce jsou bez diskuze explicitním projevem jednání vážně nemocného společenského systému! Systému, který tvrdě a zákeřně umlčuje všechny jedince, kteří o problematice politických neshodů mezi Západem a Východem vědí více, než ostatní. Ostatními mám na mysli všechny ty, kteří se buďto o politiku dosud nezajímali, anebo zvládnou jenom bezduše papouškovat zprávy mainstreamu.
Obhajovat takový systém byť pouhopouhou vírou v lepší zítřky je projevem naivity. Copak nevidíte, co se děje?!
Autor jinak velmi pěkně zpracovaného tématu by si měl přepracovat poslední stať. Nikoli nejšťastněji je formulován také nadpis článku. No, a poslední odstavec, v němž pisatel zmiňuje morální ikonu této země Jana Husa, je zapotřebí přepsat úplně.
Jinak je článek vůči poměrům panujícím aktuálně v ČR dostatečně výmluvným svědectvím. Čistě z mého pohledu se až divím, že jej cenzoři pustili do veřejného prostoru.
Asi jezdíme každý do jiného Maďarska. Maďaři mají platy nižší než my (jsou na cca 85%) a nepřišlo mi, že by měli výrazně nižší ceny potravin, jídla, benzínu, ubytování, služeb atd. Prozraďte mi prosím, co tam je nepoměrně levnější? Kromě čabajek a uheráku. Třeba mě to motivuje ke změně destinace letošní dovolené 🙂
Pane Holý, na dovolenou se zařiďte jak chcete.
Nikomu ani vám podobným neberu pocity spokojenosti s úrovní života v Česku. Dle mého by se ale měli občané více zajímat o poměry v zemi, ve které žijí.
Snahou odklonit se od tématu u mne nepochodíte.
Děkuji, také Vám neberu Vaše ideály o ráji v Maďarsku. Mám Maďarsko rád, ale zkuste se podívat třeba do Zalakomáru :-)
Pane Holý pardon, ale nemám potřebu kopírovat vaše návrhy.
V Maďarsku jsem viděl, co jsem viděl a pokud vím, tak životní úroveň obyvatelstva je tam oproti Česku nepoměrně vyšší. Tím mám obrazně řečeno na mysli to, že si za stejný finanční obnos můžete u "čabajek" dopřát pořádně větší kus uheráku.
Takovej kec 😄 😄 HDP 1991 Česko 30 miliard Usd, Maďarsko 35 miliard USD. HDP 2020 Česko 243 miliard USD, Maďarsko 155 miliard USD. Jasný my hdp máme 8x větší oni sotva 5x větší, ale takhle se vede k prosperitě 😄 😄 😄
Pane Václavku, ve vašem případě proti gustu žádný dišputát.
Pokud se v obchodě s potravinami stejně jako u benzínové pumpy nabaštíte čísly z nějakého článku, tak proč ne, je to vaše věc.
Mě osobně však ceny za toto a další zboží a služby připadají už hodně za hranou normálu a únosnosti. Vzhledem ke vždycky z regálu nejprve vykoupeným zlevněným titulům bych řekl, že nás bude vyjma vaší osoby asi více.
Který stát máte na mysli tím jeden z nejchudších státu EU???
Paní Bartošová, kupní silou obyvatelstva jsou nejchudší země EU Bulharsko, Rumunsko a Slovensko, přičemž čtyřlístek úspěšně završuje Česko. Nicméně stejně, jako oponentovi výše vám neubírám právo věřit všemu, co se dočtete ze sdělovacích prostředků.
Někdy by to chtělo méně fantazírovat a spíše se podívat na fakta:
Česko: HDP $242 mld. (nominalní, 2020 odhad)
Maďarsko: HDP $150 mld. (nominální, 2020 odhad)
Zdroje:
Pane Holý, neberu vám ideály o Česku, mějte je klidně dále. V komentáři jsem pouze zmiňoval svoje zkušenosti ze životem zde v kontextu s životní úrovní obyvatel v diskutovaném Maďarsku.
Maďarsko bylo už za bývalého komunistického režimu v rámci uskupení Východního bloku zemí s nejvyšší životní úrovní. Po revoluci v ´89 svojí vedoucí pozici v regionu ještě upevnilo.
Maďarsko je zcela bez diskuze státem, který měl být našim politikům ukázkovým příkladem toho, jak se vede národ k prosperitě a nezávislosti.
Elita českého politického prostředí se však po převratu postupem času vpasovala do role vrchnosti, které je "kabát bližší, než košile."
Již celých 30 let drží zdejší establishment u moci intervenční síly ze zahraničí.
S jejich pomocí dochází k beztrestnému rozkrádání eráru. Společnost je mainstreamem systematicky manipulována k morální a duševní degradaci. Malou zem s pracovitým národem dokonale zprznili zaprodanci cizí ideologie, kteří vedou Česko cugrunt na buben.
Je paradoxem, jak jeden z nejchudších států v opěvované EU zadarmo mohutně rozdává zbraně a munici na válku, kterou tím vědomě podporuje, a která se ho přitom vůbec ale vůbec netýká! Zatímco se Západní Evropa snaží ke konfliktu zaujímat alespoň jakžtakž zdrženlivý postoj, tak čeští feudálové naopak horlivě dál a dále podkopávají židle občanům. Doslova den ze dne zde za stoupající frustrace padá životní úroveň.
Česku rozlohou podobné Maďarsko je příkladem, jak tahle republika mohla prosperovat. V Maďarsku žijí lidé s prezidentem, který v první řadě chrání jejich a státní zájmy. V suverénním státě nenachází vměšování a intrikaření skulinku k rozvrácení celonárodní soudržnosti. Takovou větou už ale nelze vyjádřit prostředí české mentality, neb si stačí byť zběžně projít zdejšími komentáři.
Už při pouze teoretické úvaze o na hlavu poraženém Rusku si představitelé Západu zřejmě začínají uvědomovat nebezpečí, které by poté hrozilo celému světu.
Další na seznamu porobených zemí má Pentagon nepochybně Čínu. A co by následovalo po zničení civilizace za Velkou zdí? Svět by pod diktaturou samozvaného vládce upadl do chaosu, ve kterém by zavládlo moderní otrokářství. Na pozadí událostí probíhajících na Ukrajině stojí Starý kontinent na prahu zásadního rozhodnutí o příštím stavu světa. Pragmatismus evropských politiků je proto v této chvíli zcela na místě.
V každém případě se lidstvo stane svědkem nastolení nového světového řádu.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Po mnoho dekád let trpí jižní Itálie pod špinavými praktikami mafie už tak sama od sebe dost a dost. S přívětivou migrační politikou se tamní situace ještě násobně zhoršuje. Navzdory tomu všemu zůstává Itálie na rozdíl od Česka právním státem.
Italská vláda měla už v devadesátých letech minulého století pro tento přetrvávající stav připravené jasné a rezolutní řešení. S pomocí armády mohl být letitý problém definitivně vyřešen. Vlivem cizího vměšování do vnitřních záležitostí státu však byla potřebná a toužebně očekávaná akce poslána k ledu. Zahraniční média tehdy mluvila o údajném potírání práv osobní svobody daných ústavou. Pod uměle vyvolaným tlakem tehdy italská vláda od řešení v zájmu zachování dobrých zahraničněpolitických vztahů raději ustoupila.
Jih Itálie tak zůstal na další desítky let neléčeným vředem.
Není divu, že se dnes pod vlivem migrace znovu dostává slechu zástupcům Ligy severu, kteří volají po odtržení od jihu.