Prameny uvedené v závěru článku mají leccos za sebou. Tenkrát byl jen omezený přístup k archivním materiálům. První nálet na Moskvu rozhodně neskončil poškozením sedmatřiceti budov. Zničena a poškozena byla celá řada průmyslových a vojenských objektů, inženýrské sítě, objekty železnice, vzniklo téměř 1200 požárů, z toho přes polovinu v obytné oblasti. Jedna půltunová puma dopadla na Velký kremelský palác, prorazila strop georgijevského sálu, zabořila se do podlahy a nevybuchla, další explodovala z zahradě, do různých částí Kremlu dopadla řada zápalných bomb...

Název "Žižkův vojenský řád" je umělý a nepřesný. Šlo a dokument který spatřil světlo světa na sněmu východočeského husitského svazu (Německý Brod, 1423).. Obsahoval víc, než jen zásady vedení vojenských tažení- jednalo se o manifest, kázeňský řád a programové prohlášení Žižkových přívrženců. Nevztahoval se na husity jako celek. O žádný soudržný celek ani nešlo a vzniku východočeského husitského svazu předcházely Žižkovy roztržky s Táborem a Pražany.

"Schopnost nést jaderné zbraně" měly už v padesátých letech Iljušiny Il-28, které jsme měli ve výzbroji. Později třeba Suchoj SU-7. Konstatování, že letectvo "na skladě" jaderné zbraně nemělo, nemá a mít nebude, tak trochu v tom žvanění zaniká.

Aby se mohl čínský stíhač honosit přídomkem taikonaut (po našem kosmonaut nebo astronaut), musel by přidat nejméně 75 000 metrů. Kromě autora článku asi nikdo nezpochybňuje hranici kosmického prostoru definovanou Mezinárodní leteckou federací.

Tvrzení o opouštění sestavy perutě, samostatném vyhledával příležitost k boji a ohrožování spolubojovníků vyhraněným individualismem je nesmysl, který je předáván jako štafetový kolík. Na počátku legendy byl už v roce 1942 spisovatel Arkady Fiedler. Co k tomu dodává Zdeněk Hurt a Jiří Šebek (viz Hawker Hurricane a Čechoslováci, 2. díl. Svět křídel, 2024)?

"Z archivních materiálů lze tato tvrzení spolehlivě vyvrátit, František vždy útočil v řadách squadrony a věci následující byly důsledkem vývoje leteckého boje" Podrobnosti může čtenář dohledat v knize. Je skvělá...

Snad jen poznámku na závěr: peruť sestávající ze tříčlenných rojů ohrožovala piloty sama o sobě. Formace omezovala možnost manévru, hrozila srážka ve vzduchu a při neustálém sledování sousedů byla celá sestava ohrožena překvapivým útokem nepřítele, který létal v daleko pružnější "čtyřprsté" formaci.

Nevím o jaký nový výzkum jde, ale ve volné přírodě je pozorovala Elli H. Radinger přes dvacet let. V češtině vyšla její kniha Moudrost vlků s podtitulem Jak myslí, vnímají a pečují o sebe. V Německu vyšla v roce 2017, u nás poprvé o rok později. Je skvělá.

Irácký generál v Libanonu? Určitě neměl nic společného s Hizballáhem, to se jen zakecal u hrnku kávy a vodní dýmky.

První nositelka? To by musel autor článku zapátrat trochu hlouběji do historie. V roce 1938 najde hned tři. Hesla Wikipedie jsou plná nepřesností a omylů a jejich opisování k cíli nevede...

S pobavením sleduji další kousek do soutěže o nejchytlavější clickbaitový titulek. Dobrý základ pro výživnou diskuzi. Tomu by musel zatleskat každý z živočišných druhů, které zmizely ze scény během pěti velkých vymírání.

Nějakou dobu zřejmě probíhá soutěž o nejhloupější titulek. Slohové cvičení titulku zdatně sekunduje. Autor bloudí v neznámých vodách. Uvést jeho představy do reality by byla docela fuška. Povinná vojenská docházka pobaví. Možná by bylo dobré zavést dobrovolnou školní docházku 🙂

Můj srážkoměr (kyblík na zahradě, kraj Prahy) měřil od půlnoci. Déšť si dal pohov zhruba půl hodiny před polednem. Naměřeno 52 milimetrů (tj cca za 11,5 hodiny). Odpoledne, někdy okolo páté, by měl déšť opět spustit.

Éro sem, éro tam. Miloš Zeman tomu šel naproti už před lety..

Hned první věta článku je prvotřídní podpásovka: "...nákup 24 amerických stíhaček F-35 za astronomickou částku 322 miliard korun do roku 2069. " (cit.). Jedná se o nákup plus PROVOZNÍ NÁKLADY za 30 let - palivo, údržba, platy pozemního a létajícího personálu etc. Nesmysly je článek protkaný. Nákup F-35 je realizován na základě odborného doporučení, nikoliv na náladách ministryně Černochové, jak si kdekdo myslí.

S "jackpotem ve sportce" je to z pohledu dělostřelce přesně naopak. Přímá palba je metoda, kdy dělostřelec cíl vidí a šance na zásah rozhodně není jedna ku milionu. Odehrává se na vzdálenost stovek metrů až jednotek kilometrů. Pravděpodobnost zásahu je celkem vysoká. Střela se pohybuje po dráze blízké přímce. Nepřímá palba je metoda, kdy se střílí podle vypočtených prvků palby. Známe souřadnice cíle, který je mimo dohled - za kopcem, příliš daleko mimo dohled... Spočítáme směrník, dálku a do výpočtu zavedeme opravy (teplota vzduchu, síla a směr větru...). První ránou se netrefíte, dostanete opravy od dělostřeleckého pozorovatele (můžete použít dron) ve směru a dálce a máte druhý pokus. Na stacionární cíl musí dělostřelec docílit zásahu třetím výstřelem. Pokud ne, nemá u dělostřelectva co pohledávat. Na pohyblivý cíl je zásah nepřímou palbou dílem náhody (jackpot ve sportce)...

Překlad výroku: Doporučujeme Kamalu Harrisovou, přejeme si vítězství Donalda Trumpa.

Žádný "energetický štítek na své budově" nikdo nepotřebuje. Průkaz energetické náročnosti si vlastník nechá zpracovat jen v zákonem stanovených případech. Stručně: nic neprodáváte, neděláte žádnou velkou rekonstrukci - jste v klidu a nenecháte se vykolejit manipulativním titulkem a nesmysly v článku.

YouTube, Britannica a Citadela: bitva u Kurska jako zdroj, z kterého autor čerpá? To je trochu málo, nehledě k tomu, že jde o značně zkreslené prameny poznamenané časem. Seriózní práce začaly vycházet okolo roku 2005. Tehdy už byly přístupné archivní dokumenty, které smetly ze stolu letité mýty. Už jen v článku letmo zmíněné počty tanků (900 + 400) nasazených v bitvě u Prochorovky neodpovídají skutečnosti. Pavel Rotmistrov měl v 5. gardové tankové armádě sice přes 900 tanků a samohybných děl, ale část z nich (cca 250) do bitvy vůbec nezasáhla. Byly teprve na cestě. Přesné počty ruských tanků a samohybných děl nasazených v bitvě jsou známé a to včetně ztrát. Ani II. tankový sbor SS neměl na druhé straně 400 tanků. Večer před bitvou měl 294 tanků a útočných děl a 12. července navíc nemalá část z nich bojovala na vedlejším úseku a útočila přes řeku Psjol. Článek obsahuje řadu dalších podivných tvrzení. Jedno z nich: Hitler mohl jen těžko naplánovat "překvapivý úder" v Kurském oblouku. K odhalení jeho záměru nebylo třeba používat žádná kouzla, dokonce ani agenty a dešifrované zprávy. Přesun masy lidí a techniky trval týdny a soustředění sil se nedalo utajit - stačil prostý pohled do mapy. Proto se také týdny budovala obranná postavení...

V okamžiku, kdy zaregistruji slovní spojení "z dnešního pohledu", raději se ponořím hlouběji a sáhnu po práci Jana Čorneje, který dokáže přiblížit dobu z "tehdejšího pohledu". Čtenář jeho Jana Žižky zjistí, jaké byly dobové zvyklosti, jak to bylo s lapkovstvím, kterým se v neklidných předhusitských časech živila polovina příslušníků nižší šlechty, že vlastnímu útoku na město předcházel rituál pocházející ze starověku a praktikovaný i ve středověké Evropě - výzva k otevření bran ( reakce obležených měla zásadní vliv na jejich osud), proč se Žižka považoval za božího bojovníka nebo kolik rozdílných proudů husitství mělo...

Statistiku úspěšnosti by možná narušili Horáček s Pažoutem, nezdární žáci 3.B. Sestavení kvízu muselo dát práci.

Tajemná činnost "vandalů" by si zasloužila trochu podrobnější a přesnější článek. "Vandalové", značkám říkají vlícovací body. Silnice jimi hyzdí v intervalu stovek metrů (tam, kde je okolo silnic les jsou o něco hustěji). Značky zmíněné v článku neslouží k leteckému snímkování (letecká fotogrammetrie umisťuje v terénu jiné a větší vlícovací body), ale zpřesnění polohy mračna bodů pořízeného skenerem metodou mobilního mapování. Vlícovací body jsou zaměřené (poloha+výška) před nájezdem trasy - vlastní mapování se provádí za jízdy, automobil má na střeše moderní skener, který si občas řidiči pletou s kamerovým systémem používaným ke kontrole parkování v modrých zónách. Čas od času zdraví osádku vztyčeným prostředníčkem. Cílem akce je vytvoření aktuálního mapového díla zachycujícího silnice a blízké okolí.