Andreji, blábol o tom, že TGM nechal střílet do dělníků je neustále vytahované svinstvo. Hrstka četníků stálo proti stovkám dělníků ozbrojených holemi a kamením. TGM jim rozhodně nevelel a žádný rozkaz nedával.

To by vám musel google tak trochu kecat🙂 K likvidaci života na Zemi stačí těleso zhruba stokrát menší. Záleží na rychlosti, úhlu dopadu a jeho složení.

ARCHEOLOGOVÉ ZDRŽOVAT NEBUDOU. U liniových staveb se záchranný archeologický průzkum neprovádí uprostřed stavby. Začal v květnu, stavební povolení na úsek D511 nabylo právní moci v polovině srpna a teprve poté se soutěží dodavatel stavby. Lhůta pro podání nabídek skončila před dvěma týdny.

Nevím o jaký nový výzkum jde, ale ve volné přírodě je pozorovala Elli H. Radinger přes dvacet let. V češtině vyšla její kniha Moudrost vlků s podtitulem Jak myslí, vnímají a pečují o sebe. V Německu vyšla v roce 2017, u nás poprvé o rok později. Je skvělá.

K žádné výměně NEDOŠLO. Šlo o dvě funkce - MINISTR VÁLKY (Štefánik) a MINISTR NÁRODNÍ OBRANY (Klofáč). Trochu podivné uspořádání, ale psal se rok 1919. Zvláštností se najde víc - Václav Klofáč byl zapřisáhlý antimilitarista a navzdory tomu měl "na triku" vyvolání války s Maďarskem. Štefánik měl po příletu řešit delikátní záležitost - kompetenční spor mezi italskou a francouzskou vojenskou misí v Československu. Obě mise se podílely na budování čs. armády a spor nakonec počátkem června vyvrcholil odchodem Italů.

Štefánika nikdo z funkce ministra války neodvolal. Zastával jí až do smrti (v článku je mimochodem chyba, nezahynul v únoru, ale 4. května 1919). Ve stejné době existovala i funkce ministra národní obrany, kterým byl Václav Klofáč. Konspirace o sestřelení spatřila světlo světa sedm let po havárii - v říjnu 1926. Patří do říše pohádek.

Pavel nikdy s VKR nespolupracoval. Tyhle nesmysly se vrací spolehlivě jako bumerang.

Akcionář samozřejmě přinesl finance, jak by jinak Aero získalo úvěr od Maďarské rozvojové banky? Pokud jde o klasické stíhací letouny, tak ty budete ve světě hledat téměř s lupou. Dnes už mají bojové letouny daleko širší paletu schopností. L-39 Skyfox nikdy stíhací úlohy plnit nebude a nemůže. Prostě cvičný letoun, který zvládne řadu jiných úloh (viz výše). V poválečném období produkovalo kromě vlastních a skvělých cvičných letounů jen ruské stíhací MiGy v licenci. Nutno podotknout, že kvalitněji než v zemi původu. Které stíhací letouny Aero ve své bohaté historii vyrobilo? V meziválečném období najdete stíhací Aero A-18, které bylo vyrobeno v malé sérii a převzalo jej letectvo. Pár dalších stíhacích letounů skončilo u prototypu. Cesty Aera se ubíraly jiným směrem.

Chápu, Václave. S využitím stejné logiky můžeme tvrdit, že plzeňská Škodovka nebyla česká. Po vzniku republiky v ní držel rozhodující podíl známý francouzský výrobce kanonů - firma Schneider. Bez masivního vstupu cizího kapitálu by plzeňská Škodovka směřovala po ztrátě trhů k zániku.

Václave, četl jsem pozorně. Jinak by mě ani nenapadlo reagovat lehce ironickým příspěvkem. První část se týkala Vašeho konstatování, že "René o historii firmy nic neví" a má si ji dostudovat. Pokud mě radíte totéž, neubráním se pobavení a tvrzení, že je historie firmy všeobecně známá pobavení jen znásobí. Detailně se jí zabývá omezený okruh lidí a diskusní příspěvky, které registruji mě o "všeobecné známosti" sotva přesvědčí. Dost by mě zajímalo (gramotný jsem), co mi uniklo a co si na dané téma "můžu přečíst". Pokud mě rozšíříte obzory, budu překvapen. Tak trochu se v tématu pohybuji.

Druhá část mého příspěvku se týkala Vašeho obohacení leteckého názvosloví a kuriozních představách o roli letounu L-39 Skyfox..

Pokud jde o ""strategický význam firmy z pohledu ČR", není o něm v mém příspěvku ani zmínka. Povídání o tom, proč firma přišla o výsadní postavení jako výrobce cvičných letounů, jak se s tím vypořádává a jaké jsou vyhlídky do budoucnosti, je na delší debatu a nakonec o tom pojednává řada článků časopisu Letectví a kosmonautika v posledním čtvrtstoletí.

Váš pohled se rozchází s realitou a pokud naznačujete, že si má René Pajurek nastudovat historii firmy Aero, těším se, že čtenářům nepolíbeným leteckou historií rozšíříte obzory sám. Můžete začít pěkně od podlahy rokem 1919. Je docela možné, že Váš pohled zaujme i čtenáře leteckou historií políbené.

Obohacení leteckého názvosloví o "dětskou stíhačku" je osvěžující. V reálném světě jde o letoun, který je schopen plnit řadu úloh. Jasně, "jde vyzbrojit", od toho má závěsníky pod křídlem a trupem. Může působit v prostředí nenasyceném prostředky protivzdušné obrany nicméně, do role stíhacího letounu ho prostě nenapasujete a primárním posláním je pokročilý letecký výcvik.

Pražák z České Třebové....

Údaj o počtu obětí pochází od úřadů ovládaných Hamasem. Nehledě k tomu, že za civilistu vydávají každého včetně zmiňovaného Sinvára.

Ty dva dlouhé polské tunely jsou na předposledním úseku polské dálnice. Navazující polský úsek k naší hranici má něco přes 15 km. Tam tunely nejsou a mostů mají 13. Na naší straně jde o stavbu úseku o délce 21 km (a fous). Jen mostů tam bude 28 plus "naše" Vámi zmíněné tunely. Příspěvky nejsou o porovnávání českých a polských pindíků. Pouze poukazují na fakt, že se naše stavební firmy neloudají.

Nesrovnával jsem českou a polskou stranu. Píšu o časové náročnosti právě zahájené stavby.. Na polské straně to určitě pohodička nebyla a doba výstavby je s ohledem na terén srovnatelná. Český úsek, co do náročnosti, nijak nezaostává. Má něco přes 21 km a celý bude hotový za 3,5 roku.

S ohledem na charakter terénu je ten tříkilometrový úsek dost náročný. Žádná nudná americká dálnice. Včera jsem si tam málem zlomil nohu.

AI dokáže zpracuje za 5 vteřin slušnou dat, to je jistě pravda. Pár takových výstupů AI jsem měl v ruce. Na základě toho soudím, že k opravě AI poslouží nejlépe pětikilové kladivo. Vysoce použitelný nástroj pro šíření dezinformací.

Pavlo, vkládáte do dokumentu z roku 1934 něco, co v něm jednoduše není. Víte o něm zhruba tolik, jako řada internetových diskutérů, kteří jej v životě neviděli, ale opakovaně bludy zásobují okolí. Jen na okraj: Polsko mělo zároveň smlouvu o neútočení se Sovětským svazem ještě staršího data (1932). Proč? Pokoušelo se uzavřít smlouvu s mlýnskými kameny mezi kterými leželo. Svým příspěvkem celkem okatě odvádíte pozornost od obsahu článku, který by se dal napsat daleko drsněji.

To si trochu přibarvujete. Žádný osobák do ničeho neťuknul a naštěstí ani do něho.

Ale houby. Jako jedinec tam nefigurujete a v článku je celkem zřetelně uvedeno, že se zpracovávají anonymizovaná data. Jde o počet sim karet na jednom místě. Jak si myslíte, že funguje zobrazování ucpaných úseků silnic v mapách, které máte v telefonu?