Zimní čas i v létě nebude dobře pro odpolední sport či zahrádku.
Oběti změny času na letní jdou každoročně do desítky. To se dá zjistit. Jenže obětí ponechání zimního času by bylo více. To se dá jen odhadnout: Žádná zahrádka, rekreace, sport po práci a škole (odpoledne už je tma). Choroby z nedostatku pohybu budou četnější. Na to vědci zapomněli a lidé si to neuvědomili, když hlasovali pro zrušení střídání času. Babyloňáné počítali čas od slunka do slunka. Tomu se současné střídání času blíží a je více fyziologické vstávat podle slunka.
Střídání času je dobré, nemělo by se měnit. Je fyziologické vstávat dle sluníčka v létě a odpoledne si užít venku, i pro děti. Pokud dojde ke změně, budou lidi vzpomínat, že přicházejí o odpoledne v létě. S očekávaným zrušením letního času by se sportovní vyžití nejen dětí ještě zhoršilo. Řešením by bylo aby školy, státní podniky, obchody a úřady posunuly v létě provozní dobu zpět o hodinu (obdoba letního času). Tomu by se měly přizpůsobit i soukromé firmy. Ti co hlasovali pro zrušení letního času si neuvědomují negativa tohoto zrušení pro sportování a pobyt venku.
V podstatě velký souhlas, už byl nejvyšší čas, aby se to řeklo. Je to stará bolest a snad každý to ví, že si "ajťáci" a uživatelé jejich výtvorů nerozumí, a to vůbec neznamená, že ti uživatelé jsou méně chápaví. Každý je odborníkem ve svém oboru a tak se musí ty digitalizace vytvářet ve spolupráci s uživateli, protože výsledek má sloužit nikoli ajťákům, ale uživatelům, což ne každý chápe.
Jen nesouhlasím s navrhovaným řešením, aby ty výtvory digitalizace pak prodávali marketéři. Uživatelé, odborníci různých profesí i občané jsou dost chytří, aby systémy a jejich obsluhu pochopili, pokud se bude vytvářet ve spolupráci s nimi a skutečně pro ně. Pak nepotřebujeme marketéry, aby lidem vysvětlili, že špatné projekty jsou vlastně dobré, to potřebují akorát politici.
To, co schází, ten prostředník mezi ajťáky a uživateli, jsou analytici (velmi nedostatkové, ale přitom velmi podceňované zboží), kteří po analýze systému (ve spolupráci s uživateli) předají ajťákům dokonalé a správné a odsouhlasené zadání k naprogramování a pak dohlížejí nad jeho realizací.
Zadání by měl dát stát / ministerstvo třeba i za pomocí analytiků soukromé firmě IT. Jinak to bude s víceprací a se zmatky, jako dosud.
Jsme na tom špatně v tom smyslu, že jedna kampelička měla internetové bankovnictví ještě před velkými bankami a u nás jsou funkční jen menší projekty digitalizace. Stát nedokázal spočítat za této vlády náklady na digitalizaci stavebního řízení a hlavně nedal ajťákům dostatečné zadání. Digitalizaci nemusejí vcelku rozumět ani ajťáci, ani lidé, ale uředníci musejí rozumět tomu všemu co má digitalizace dělat a ajťáci musejí umět zadání které obsahuje hlavně diagramy podle zákonných norem a dosavadní praxe SÚ, zpracovat.
Státní úředníci by neměli programovat, ale naučit se udělat dobře a napoprvé zadání pro programátory. Měli by znát zákonné předpisy, na rozdíl od IT specialistů. Měli by vybrat ze zákonů a prac. postupů vše co je třeba a dát to do diagramů do zadání. Asi to je i případ Cermatu. Kde nebylo vyčerpávající zadání, byla to práce na koleně.
Důležité je zadání IT firmě. To musí dělat odborníci a musí být v zadání všechny funkcionality podle zákona a dosavadní praxe. Třeba i pomocí diagramů. Zadání je třeba dobře zkontrolovat, než se předá k realizaci. To se viditelně nikdy neděje a tak jsou zmatky a vícepráce. Jedna kampelička měla internetové bankovnictví ještě před velkými bankami. Proč ministerstva s více odborníky nedávají včas a správné zadání pro digitalizaci?
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Před připojovacím pruhem by měla být na dálnici snížena rychlost jen u navazujícího pruhu a doporučení jet v levém pruhu bez omezení, pokud to situace dovoluje.
1 odpověď