Pokud je pro paní Pekarovou realita naší ekonomiky příběhem o levné energii, rostoucích mzdách a práci pro všechny, pak zřejmě čerpá data ze zcela jiného trhu. Bohužel, tato iluze odtržená od běžných zkušeností občanů připomíná spíše snahu marketingově přebarvit šedou na růžovou, než faktickou analýzu stavu českého hospodářství.

Markéta Pekarová Adamová se drží ve funkci předsedkyně Sněmovny tak pevně, že už by mohla dostat čestný titul z horolezectví. Teď už jen zbývá zjistit, na jaké hoře pravidel se zaseknula tentokrát.

Slíbit německé platy a pak se divit kritice je jako pozvat lidi na steakový večer a naservírovat párky – odvážné, ale těžko stravitelné. A hádky s Babišem? To je už taková politická telenovela: stará zápletka, nový díl

Jasně, za čtyři roky budeme mít platy jako v Německu – a možná k tomu i počasí jako v Kalifornii a hory jako v Alpách. Stačí jen další volební období a zázraky se stanou. Ekonomické zákony? Produktivita? Investice? Kdo by se s tím zdržoval, když stačí slibovat! Třeba si do té doby Němci sníží platy na českou úroveň, abychom se potkali někde uprostřed.

No vida, máme tu další sezonu “smetanové inflace”! Máslo za osmdesát? Proč ne, když máme tak exkluzivní důvody jako nemoc modrého jazyka a klesající dojivost. Aspoň víme, že máslo teď není jen tak obyčejná potravina – je to hotový luxus. Tak co, vánoční máslové cukroví nebo nový iPhone? Těžké rozhodování!“

Když autor potřeboval téma pro článek, asi nemohl najít nic důležitějšího než mýtické touhy Čechů po levném másle z Ruska. Překvapivé, že ještě nepřišel s teorií, že Putin osobně ovlivňuje naše máslo, aby zvrátil světový řád. Vskutku brilantní analýza toho, co nás prý skutečně pálí.

Autor je skutečně hrdina investigativní žurnalistiky! Zatímco ostatní novináři pátrají po globálních kauzách, korupci nebo zločinech, on nám otevřel oči ohledně tajného „spiknutí“ mezi značkami a policejními auty. Dokonce to celé trvá patnáct let – tomu říkám novinařina!

Premiér Fiala tvrdí, že ekonomika Česka šlape jako hodinky… možná jen netušil, že jde o budík nastavený na další krizi. Ať už má pravdu, nebo ne, jedno je jisté: s tímhle optimismem by v Česku možná prorazil spíš jako kouč osobního rozvoje než jako politik. Možná už brzy na Netflixu: Jak žít pozitivně, i když ostatní říkají opak.

Takže všichni, kdo nejsou spokojení se životem mimo Prahu, mají prostě sbalit kufry a přestěhovat se, ideálně rovnou do kanceláře v centru! Jako kdyby řešení každého problému spočívalo v tom, že utečeme do velkoměsta, kde zázračně vymizí všechny životní těžkosti. Ale pozor, nesmíme zapomenout na ten úžasný spánek, protože bez osmi hodin nám ani ta Pražská MHD nezaručí lepší život! Kdo by si to byl pomyslel, že volba životního místa je tak jednoduchá – prostě stačí bydlet v centru všeho dění a svět bude růžový!