Pan autor Nekovář se hluboce mýlí. Nevzkvétání dle jeho názoru prý způsobují hlavně ukřivdění a staří. Nekovář nepřipouští, že by to mohlo být i tím, že tato země není dlouhodobě dobře řízena. Tím, že se demokracie křiví omezováním a nepřipouštěním jiného, než vládnoucí garniturou a médii prosazovaného názoru. Tím, že vládnoucí představitelé stále více a častěji tvrdí národu zcela zjevné nepravdy a tím, že většina médií přestává plnit funkci hlídacího psa demokracie. A asi si ani nepřipustí, že i on sám tomu nevzkvétání možná pomáhá.
Tvrzení o urychlení a zjednodušení stavebního řízení v důsledku digitalizace a nového stavebního zákona platného od 1.7.2024, je nepravdivé, tudíž je dezinformací. Zákonné lhůty pro vydání stavebního povolení totiž nebyly nijak zkráceny (stačí si porovnat ustanovení §§ 87, 94p a 94y původního stavebního zákona č. 183/2006 Sb., s ustanoveními §§ 178, 181 a 196 nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb.). Ve stavebním řízení, zahájeném podáním žádosti, v němž běží lhůta (tzn. že není přerušeno), si žádný úředník nedovolí vlastní vinou zákonnou lhůtu pro vydání stavebního povolení překročit, neboť průtahy jsou nesprávným úředním postupem a hrozila by mu náhrada škod podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Toto platilo před datem 1.7.2024 a platí i nyní.
A ještě jednu poznámku: ti co tvrdí, že u nás trvá stavební řízení téměř nejdéle na celém světě (snad jsme na 157 místě za africkými státy), se vědomě mýlí a tudíž šíří další dezinformaci. Pravděpodobně zaměňují délku samotného stavebního řízení, jakožto správního řízení, za délku celého procesu přípravy stavby, včetně změny územního plánu, výkupu pozemků, projekční přípravy, získání vyjádření vlastníků veřejné technické a dopravní infrastruktury a získání závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy. Pak ale nemají mluvit o stavebním řízení. Proč se takto matou pojmy, nevím. Holt, asi žijeme v době dezinformační a je to nutné.
Cena jedné megawatthodiny elektřiny se nyní pohybuje okolo 15 000 korun. Za snížení ceny na červnovou hranici 5 000 korun, pokud by vláda kompenzovala rozdíl ceny za všechny, by podle ministra daňoví poplatníci zaplatili okolo 600 miliard korun. „Přibližně tolik státní rozpočet ročně vydá na důchody a je to více než desetkrát, kolik stojí rozpočet naší země na obranu. Ne, na takovouto formu zastropování cen elektřiny opravdu nemáme a nebudeme mít, ani kdybychom znárodnili Agrofert i s Čapím hnízdem a zámečkem na francouzské Riviéře,“ sdělil Jozef Síkela s odkazem na kauzy Andreje Babiše.
Na zastropování státní rozpočet nemá, takže těch 15 000 Kč za megavatthodinu (600 miliard korun) musí zaplatit odběratelé elektřiny, tj. občané a firmy, což jsou titíž daňoví poplatníci. Geniální. A pan ministr je přesvědčen, že na to budou mít?
Z našeho území už nyní prokazatelně odtéká cca 40 l/s podzemních vod do těžební jámy v Polsku. Tam ji důl musí (jako důlní vodu) odčerpávat, odvádět a někam vypouštět, pravděpodobně do vodních toků na území Polska. Za této situace bylo zcela legitimní a logické požadovat, aby nejméně takové množství čerpaných důlních vod bylo odváděno zpět na naše území, kde mohlo nadlepšovat průtoky ve vodních tocích a napájet stávající i nové víceúčelové vodní nádrže. Proč toto naši vyjednavači nedohodli, resp. proč to vůbec nepožadovali ?
Nechápu, proč naše strana nedohodla, aby část důlní vody odčerpávaná z důlní jámy v Polsku byla přiváděna na naše území. Mohla nadlepšovat průtoky ve vodních tocích a napájet stávající i nové víceúčelové vodní nádrže na našem území. Jak je možné, že o vodu v postižené oblasti na našem území nikdo nestojí? Dokonce ani obce a ani kraj? A to za situace, kdy je skutečností, že podzemní voda z našeho území odtéká do důlního prostoru v Polsku? To jsme už úplně ztratili zdravý rozum?Může mi to někdo vysvětlit?
Počet obyvatel v obcích klesá nebo stagnuje, ale stále je třeba zvětšovat jejich zastavěná území nejméně na dvojnásobek? Pozemky v blízkosti řeky, které nedopatřením ještě jsou ve vlastnictví státu nebo obcí, je třeba rychle rozprodat? Tlak na výstavbu v blízkosti řeky bude extrémní. Je třeba stavět a zas jen stavět.
0
Sledujících
4
Sleduje
0
Sledujících
4
Sleduje
Nemyslím si, že nás sucho zachránilo, neboť i tak jsou povodňové škody obrovské. Ale klimatolog má pravdu v tom, že díky srpnovému suchu byla retenční schopnost půdy vysoká. Nástup srážek byl pozvolný a jejich rozložení v průběhu dalších čtyř dnů bylo relativně příznivé, takže téměř veškerá srážková voda v naší oblasti na jižní Moravě prokazatelně vsákla do půdy (vyschlými drobnými vodními toky i ve svažitém území neprotékala prakticky žádná voda ani v průběhu dešťů, ani po jejich skončení). Oproti povodním v r. 1997 je pro mě příjemným překvapením u letošní povodně menší rozsah povodňových škod na dolním toku Moravy.