Taky to ale byly často jen intelektuální elity. Většina měla třeba s matematikou nebo fyzikou dost problémy. Pamatuji si na první ročník stavební fakulty, jak se studenti trápili s integrály a derivacemi. O deskriptivě radši nemluvím. Podobně pevnost, pružnost, statika, mechanika, ale i šutrologie. Nákres a výpočet zatížení a momentů na nosnících a konzolích jakbysmet. Takže tak ideální to určitě nebylo. To tak teď jen tak zpětně může vypadat.
Tak já měl na mysli poněkud delší ponor do historie než Vaše školní léta.
Proč musí učitel pořád blábolit u tabule o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? To platí zejména pro čistě popisné vědy, ale dnes už i všeobecně. Dnes ti nejlepší chatboti dokážou spočítat algebru, integrály, derivace, funkce, fyzikální i chemické problémy a geometrii klasickou, analytickou i deskriptivní. Používají k tomu step by step vysvětlení a efektivně příklad vyřeší a vysvětlí. Takže skoro celé učivo základních i středních škol je sto průměrný chatbot vyložit a vysvětlit. K tomu existují i neprofesionální aplikace jako Mathway, Photomath, Geometryx, Geogebra, Geometry Pad, Desmos, PhyWiz, Chemistry Cool, Tutor Lily, Fluentpal, Kiwix a mnohé další. To samozřejmě ani v nejmenším neznamená, že by žák neměl vyvíjet žádnou aktivitu. Právě naopak. Může s chatbotem pomocí aplikací plně spolupracovat na zadaných úkolech. Chatbot je schopen pak žáka ze znalostí i prozkoušet. Všechno je to otázka informací, technologií, financí, nerostných zdrojů a energií. Dřív měli informace k dispozici především učitelé, dnes je může mít ve stejném rozsahu a kvalitě každý žák a student ve svém mobilu nebo tabletu. V našich školách stále převládá klasický frontální výklad, který je velmi často překotný, nepřehledný a nesrozumitelný. Žáci si z takového výkladu odnáší domů jen minimum znalostí, jsou zmatení a frustrovaní a doma se musí večer doučovat z učebnic v podstatě odznova. O víkendech se pak žák musí učit latku s rodiči, protože při výkladu v hodině si neměl šanci učivo do hloubky a dlouhodoběji osvojit, utužit a vstřebat do mysli. Je to velmi neefektivní a marné.🤕
A protože naši předci nic takového neznali, dokázali přivést náš svět ke dnešní skvělé úrovni v technice i umění. Co dokazujete vy?
Tak kdyby tam byly i ceny elektřiny, plynu, vodné a stočné a především výše nájmů, asi by ten "blahobyt" byl o něco menší. Já jsem spokojen, jsme na to dva, máme průměrné důchody, bydlíme ve svém, já si ještě něco málo dokážu přivydělat. Ale realita je taková, že u nejméně jedné třetiny těch, kteří pracují, je to tak jak se říká z ruky do huby.
Máte chybné údaje a kvaňháte nesmysly. I kdyby to bylo dvakrát tolik, což skoro bylo, nereprezentuje to celý národ. Stejně tak 10% (říjen 1989) komoušů ve straně nereprezentovalo celé ČSSR.
Dovolte mi, abych zůstal hlupákem dle vlastního přesvědčení a vy zůstaňte chytrým a moudrým člověkem podle svého zbytnělého ega. A přestaňme se sejřit, stejně to nikoho jiného nebaví.
Máte chybné údaje a kvaňháte nesmysly. I kdyby to bylo dvakrát tolik, což skoro bylo, nereprezentuje to celý národ. Stejně tak 10% (říjen 1989) komoušů ve straně nereprezentovalo celé ČSSR.
Tak já nevím, kolik Němců protestovalo proti vraždění v Lidicích, Ležákách, Coventry, Varšavě a jinde. Němci jsou prostě disciplinovaný národ, který nedokáže dělat malé chyby.
Na základě rozhodnutí spojenců byl po válce proveden transfer Němců z osvobozených území do jejich vlasti, do Německa. Bylo to celkem něco přes deset milionů obyvatel, státních příslušníků Říše. Transfer byl proveden z Polska, Maďarska, Československa, Francie, Belgie, Rumunska a dalších zemí Evropy, od nás asi 2,5 milionu lidí. Kaňkou historie nejsou Benešovy dekrety, kaňkou jsou důvody německé rozpínavosti, které jsou prvopočátkem celého problému. A chcete-li to svádět na nacisty, pak si uvědomte, že i v době své největší slávy byly členy NSDAP necelé 4% obyvatel Německé říše. Ti sami nacistická svinstva jistě proti vůli všech Němců neprováděli. A že popisuji kolektivní vinu? Nikoli, v daném případě jde o zločinné spiknutí.
Dnešní Německo je sice jinde než bylo před válkou, avšak stále má jeden základní národní rys. Němci nejsou schopni dělat malé chyby.
To nejděsivější tehdy nebyla skutečnost okupace, ale rychlost, s jakou se určitá část našich spoluobčanů k okupantům přidala. Mnozí jistě již dlouho před tímto datem. Vždyť ve skutečnosti ta normalizace začala ve stejný den. A je jedno, zda šlo o vrcholné politiky nebo 99 dělníků z Pragovky. A ostatní se uchýlili k emigraci, vnitřnímu exilu či k obyčejné pasivitě.
O to víc si vážím těch, kteří v odporu k novodobému protektorátu setrvali a to přestože velmi dobře věděli, co bude následovat. Nemám v oblibě dělení společnosti z nejrůznějších hledisek, přesto musím vyzdvihnout jednu profesní skupinu, která s plnou odpovědností a vážností svůj postoj k okupaci nezměnila a to i před komunistickými inkvizičními prověrkovými komisemi. Následkem bylo, že více než 14 000 vojáků z povolání bylo z armády vyházeno a důsledně pronásledováno všemi možnými způsoby. Přitom v té době všichni dobře znali osudy a příběhy svých starších kolegů. V politických procesech padesátých let vojáci tvořili absolutně největší profesní skupinu těch, kteří tehdy byli zavražděni. Po komunistickém puči v roce 48 jich byla mnohdy ještě drastičtějším způsobem z armády odstraněna více než jedna třetina (podle jiných pramenů až 52%) celkového stavu.
Od toho data uplynulo již 56 let a naše společnost nenašla ani špetku odvahy odsoudit konkrétní pachatele těchto zločinů a už vůbec nenašla cit pro právo a spravedlnost, aby tyto bývalé vojáky, důstojníky v tom pravém slova smyslu, nějakým způsobem ocenila.
Když vidím, co nám může kdekdo natlouct do hlavy, tak bych až zas tak dejeniny neřešila.
Máte pravdu v tom, že dějin máme tolik, kolik máme dějepisců a historií máme tolik, kolik máme historiků. Minulost ovšem je jen jedna a pokud ji nebudeme respektovat, pak jsme - v háji. A o Rusku se neučte z oslavných básní Kohoutových, sáhněte raději po něčem aktuálnějším, třeba po dílech K. H. Borovského.
Záleží kolik zdravotní pojišťovna nasmlouvá s lékařem hodin týdně. Max je 30 h týdně, u některých oborů méně a nepovoluje se každý den, třeba jen 2 dny v týdnu. Nějaký čas zabere i přebujelá administrativa.
Ale to vše pořád mluví jen o neschopnosti státu tento problém řešit. Takto to vyhovuje lékařům, pojišťovnám a ministerstvu. V tomto systému pacient jen překáží. Takže možná ani tak nejde o neschopnost jako o neochotu.Proč dělat vlny na špinavé louži, když si v ní leckdo může pěkně bahnit.
Problém je ten, že vám jede co 3 minuty metro. Maminky s dětmi, které jsou nemocné mají problem s dopravou. Trochu rozdíl. Koukala jsem va IDOS, mezi 7.30 a 12.00 hodinami 3 spoje.
Víte, on ten problém není ve vzdálenostech, četnosti spojů a podobných věcech. Zásadní problém je v tom, že stát nedokáže a snad ani nechce zdravotnictví racionálně zorganizovat. A podíváte-li se pečlivě, pak se stejně chová nejen v tomto resortu. A kupodivu to není problém nijak nový, ten chaos byl už před rokem 89, měl jsem tu možnost tehdy (jako technik) ve velkém zdravotnickém zařízení pracovat, tak vím o čem mluvím.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A chcete i tu 60 % inflaci co mají v Turecku? 😀
1 odpověď
0
Sledujících
2
Sleduje
0
Sledujících
2
Sleduje
Tak já myslím, že nám ta naše 20% docela stačí.