S vyhlídkou 5% růstu ceny je cihla mizerná investice. Když je to ještě spojené s náklady na údržbu.

Trh s bydlením není zdravý proto, že ho napadla infekce investic. Stal se z něj trh investiční. Tam se nehraje na to, jestli si lidé mohou dovolit bydlet, ani na to, jestli roste populace. Jen a pouze zhodnocení, které láká další investory. Investor se nedívá na nemovitost jako na něco, co uspokojuje potřebu bydlení, a mělo by to být dostupné. Ani vlastní, ani nájemní. Jde mu pouze o zhodnocení, návratnost zisk.

Má tahle hra strop? Že není potřeba vlastnit, ale stačí bydlet v nájmu? A jak vysoko můžou investoři držet nájmy? Mají důvod jít pod náklady? Když budou investoři splácet za hypotéku měsíčně 100 tisíc, tak nájemné bude také zhruba tak vysoké. Když je pod, investor si ukrajuje ze zhodnocení.

Bydlení je základní potřeba. Pokud bude vlastnictví jen pro bohaté, tak nájem je útěk "z bláta do louže". Člověk s příjmy 50 tisíc taky potřebuje bydlet, i když nájem stojí 100 tisíc. To investora nezajímá, nabídne mu k bydlení sklepní kóji. Obchod s lidmi. Pro peníze všechno.

Lidi by si měli uvědomit, jestli tohle chtějí podporovat. Já osobně jsem se rozhodl, že nemovitosti v mém investičním portfoliu nebudou. Kvůli současné společnosti i budoucím generacím.

Vlastníci těch zanedbaných nemovitostí v centru obcí buď nemají peníze (většinou starší lidé), nebo jsou ty nemovitosti prázdné. Když se pak nabízí k prodeji, tak chtějí za dům zastaralé dispozice s malou podlahovou plochou, bez moderních technologií, zateplení, s malým pozemkem znemožňujícím rozšíření nesmyslné peníze. A tak leží léta inzerát i netknutá nemovitost.

Když člověk projíždí vesnicemi a sleduje inzerci, tak to vidí.

Připomíná to korunové dluhopisy.

Mě na tom fascinuje mimo jiné to, že z krize 2008 jsme se vyhrabávali strašně dlouho oproti ostatním - prý kvůli tomu, že vládl pesimismus a domácnosti neutrácely, šetřily. Ty důvody nejspíš byly stejné jako teď - dohnat pokles reálné hodnoty úspor. A možná také neochota utrácet do kapes podnikatelů, kteří krizi na výsledcích nepocítili a naopak na úkor domácností zvýšili zisky. Domácnosti se cítí jako chudí mezi bohatými.

(Kdyby chtěl někdo rozporovat špatnou situaci domácností tím, že jemu se daří dobře, tak si prosím přečtěte statistické údaje v článku. Vaše domácnost, případně dalších x domácností Vašich známých, nejsou obrazem společnosti).

Nepřijde mi, že bychom se ponaučili. Pořád je středobodem rozvoje ekonomiky podnikatel, který musí být podporován, aby nepadnul. Podpory, dotace, daňový systém. Ale reálně nás teď brzdí nízká spotřeba domácností. Naprosto logicky, protože je stát nepodpořil a zchudly.

Současně tady žasneme nad přehřátým trhem práce, kdy je nepřirozeně nízká nezaměstnanost. Tak proč se tolik bojíme, že by některý zaměstnavatel padnul?

Příště prosím průzkum veřejného mínění na téma je Země placatá?

Po úspěchu v hlasování o jménu pobaltského letadla konečně spolehlivě určíme, jak to doopravdy je. Vox populi, vox Dei!

Jako opravdu považujeme pocity lidí za lepší ukazatel, než jiné indexy, založené na vědeckém zkoumání? V klientelismu jsme podle expertních studií druzí "nejlepší". Ale je spolehlivější zeptat se lidí, jak to cítí.

Zajímalo by mě, jak by výzkum vyšel mezi respondenty z korupčního prostředí. Nevyšlo by to tam tak, že slovo korupce ani neznají?

Ve škole nás učili o plánovaném hospodářství za socialismu.

Nezažil jsem ho. Nebo ano...?

Jsem čerstvý třicátník, socialistickou éru jsem nezažil.

Moje nedůvěra ve stát je dána:

1) Česko je v indexu klientelistického kapitalismu hned za vedoucím Ruskem

2) Šéf NKÚ Kala: Naše ekonomika plíživě přešla z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích

A je to spojené dohromady - přerozdělování daní (bohatým) kamarádům.

Nějaká komunikace občana s institucemi a její digitalizace je pěkná věc, ale je to spíš nicotný problém vedle zmíněné tragédie.

Pokud si chce někdo nechat nemovitost jen ocenit, ať to nedělá v dražbě. Jak expert uvádí správně, až příhozy ukáží tržní cenu dané nemovitosti. Nikdo jim nebrání nadále začínat na atraktivní ceně pod odhadovanou tržní cenou. Pokud ale příhozy ukáží tržní cenu nižší, než prodávající očekával, tak neměl volit prodej v dražbě. Pokud není ochoten prodat za nižší cenu, než jakou si maluje, tak ať prodává standardním způsobem. Dražba má být forma prodeje, ne nacenění jako u totálky auta.

Také poznámka o prodeji hypoteční zástavy je spíš strašení experta, který se bojí o kšefty. Máme strašně nízké množství hypoték v selhání. A ne každé selhání dospěje k dražbě.

A také pracovní příležitosti - i když je v regionech nějaká část vzdělaných lidí, tak odcházejí za kvalifikovanou prací do největších měst (Praha, Brno, Ostrava).

K tomu nefungující školství, které nedokáže překonat "dědičnost" vzdělání rodičů. A tak regiony chudnou a chudnou, politici se diví.

A pak někoho přesvědčujte, že MHD je pohodlnější než auto. 😄

Když párkrát v roce jedu MHD, tak mě opravdu "baví" nejen stát, ale navíc ještě na každé zastávce tancovat v uličce a mezi dveřmi, aby mohli všichni vystoupit, nastoupit, někteří se posadit.

Zlaté pohodlí auta, i když v koloně. Ale i metro se z Letňan do centra táhne půl hodiny jako smrad.

Věděli jste, že jsme na chvostu EU také co se týká délky mořského pobřeží? Budeme s tím něco dělat? Budeme se snažit dosáhnout průměru?

Je přirozené, že máme vyšší uhlíkovou stopu při výrobě energií, když v naší kotlině příliš nefouká, nesvítí, řeky tu nepospíchají, příliv a odliv na rybníku také nic moc.

Pro snížení emisí z dopravy se nedělá nic. Centralizace do velkých měst emise naopak podporuje. Jsou v nich "všichni" zaměstnavatelé v terciálním sektoru. Bydlení je tam kvůli poptávce nedostupné. A tak se dojíždí z bližších i vzdálenějších míst. Auty, protože je to pro většinu lidí nejefektivnější. Ne, lidi většinou nebydlí na nádraží, aby se čas dojížďky rovnal jízdnímu řádu.

Potřebujeme Česko decentralizovat, zlepšit pracovní příležitosti v regionech. Ne jen sklady a montovny, které dále rozevírají nůžky mezi pár bohatými metropolemi a chudým "venkovem".

Pán od Toyoty trpí klasickým problémem rozdílu "16 leté auto v mé hlavě vs. 16 leté auto ve skutečnosti" 😄

Obraz doby.

Přednější, než zdraví a kvalita, je pro nás dostupnost po celý rok a naše pohodlnost. Je nám líto investovat čas do kvalitní produkce. Neumíme se podřídit sezónnosti. Mít možnost vlastní produkce je poklad, jen člověk nesmí být líný a musí být ochotný se něco naučit (pěstování, zpracování, uskladnění). Kdo zná domácí kvalitu, tak třeba rajče ze supermarketu ani nepovažuje za rajče. Stejně tak i mnohé jiné zeleniny a ovoce.

Pořád se kádrují mladí, jak se o sebe neumějí postarat a osamostatnit se.

A pak tady starší, kteří měli a ještě mají příležitosti a čas se zabezpečit, pláčou, že nedostanou od státu důchod.

Už dlouho se mluví o tom, že důchodový systém je neudržitelný a je potřeba do důchodu spořit. Jen ignoranti to neudělali, neudělají a namísto toho budou doufat v populismus Babiše.

Opravdu jsou baby boomers tak skvělá generace?

20 jim bylo mezi léty 66-84.

30 mezi léty 76-94. Tam někde řekněme, že už byli dost staří na to, aby začali tvořit pro společnost.

Ty rakety Sputnik (57-61), Gagarina (61), Armstronga (69) neposílali do kosmu oni, Concorde (69) taky nevymysleli... Jak píše, v té době po sobě flusali flusačkami.

Pak jste se do toho už skutečně pustili vy a přinesli jste digitální svět místo reality, drogy , u nás divoká privatizace a devadesátky, války v Iráku, Jugoslávii, vzestup terorismu.

Nebo jste do dobré vybudovali "vy" a to špatné "oni"?

Slovy generace Y a budoucích, Ti děkuji za ten svět, který jste pro nás připravili, taťko z článku.

Index dostupnosti bydlení jasně dokazuje, že pořídit si vlastní nemovitost je stále mnohem těžší, než v historii. Tolik pro ty, kdo tvrdí něco jiného.

Dříve byly mladí podporováni ve formě příspěvků a výhodných půjček, dětem se spořilo na výhodném stavebku. Mohli zakládat rodiny v důstojném prostředí.

Dnes? Starší generace, často odchovaná na zmíněných i jiných dřívějších výhodách, díky svým logicky vyšším finančním možnostem, skupuje trh a dusí mladé v drahém nájmu, opět za podpory státu. Výsměch mladým, sebestřednost. A pak se diví, že se mladí nenechají okrádat ještě v práci na svém čase a dělají do výše platu, nebo i méně. Jak společnost k nim, tak oni k ní. A celá společnost směřuje do...

Nepožaduji návrat rozdávání peněz, ale zejména regulaci trhu s bydlením, která jej narovná od deformací cen, ze kterých investoři těží. Zejména trhu s nájemním bydlením poznamenaného plošnými příspěvky. 30 % příjmů jdoucí na bydlení je z praxe naprosto normální zvládnutelný stav, nevyžadující zásah státu. Vždyť i jen DSTI u hypoték, když se aplikoval, byl až 50 % (navíc bez dalších plateb za bydlení).

Dojde ke zlevnění nájmů, poklesu návratnosti investice, menšímu zájmu investorů, pomalejšímu růstu cen samotných nemovitostí.

Problémy:

1) Příliš slabá výstavba - čísla prokazují, že u nás stavební řízení trvá dlouho a je složité. Narovnat podmínky na požadavky vyspělých evropských států.

2) Omezit fungování na trhu investorům nevyužívajícím nemovitost ke svému účelu (ani nepronajímají). Šel bych na to přes daň a poskytování údajů ze strany dodavatelů energií, vodovodů. Kdo chce nižší daň, uvede v přiznání č. odměrného místa a dodavatele. Seznam putuje dodavatelům, ty odreportují pouze nízké hodnoty.

3) Příliš štědrá příspěvková politika na trhu s nájmy. Způsobuje plošné posílení na straně poptávky, což má za následek zdražení na straně nabídky. Je potřeba změnit max. procento příjmů, které jdou na bydlení tak, aby postihovalo opravdu abnormální část příjmů. 30 % je normální, zvládnutelný stav. Legisvakanční doba by měla stačit na reakci trhu (pronajímatelé s budou muset najít levnější bydlení, pronajímatelé budou muset zlevnit).

4) Vymáhání pravidel příspěvkové politiky - všeobecně se ví o tom, že se zamlčuje druhý vydělávající člen domácnosti, aby bylo dosaženo na příspěvek. To je potřeba potlačit a tvrdě trestat jako podvod.

5) Omezit obchod s chudobou ve vyloučených lokalitách. Přiměřená výše nájemného musí být odvozena od stavu (hodnoty) konkrétní nemovitosti. Odhad tržního nájmu srovnávací metodou, přičemž pro porovnání nemohou být použity nájmy využívající doplatek. Znalce by objednával a platil úřad, hradil by ho pronajímatel (využívá luxusní garance v podobě platby na jeho účet).

6) Nastavit podmínky krátkodobých pronájmů podnikatelským způsobem tak, aby odpovídaly hotelnictví.

Neschvaluji to, ale na případu Ukrajiny se ukázalo, že OSN tak, jak je nastavena, není schopna garantovat mír na světě. Je bezzubá. K tomu si přidejme možnost infiltrace nepřítelem nebo spolupráce s ním.

Se ztrátou autority přestávají platit různá pravidla. Vidíme to všude, i v české společnosti.

K bydlení: otec dostal příspěvek na individuální bytovou výstavbu 85 tisíc. To je v přepočtu na dnešní peníze cca 1,2 milionů. Manželé dostali více. Dnes člověk dostane nula.

A kvůli těmto chybějícím penízům, člověk později dosáhne na vlastní bydlení s nižšími náklady.

Nelze porovnávat jen ceny jednotlivých položek, musí se zjišťovat zároveň složení spotřebního koše. Dřív byla spousta věcí dostupnější (práce, denní nákupy), takže člověk nemusel tolik jezdit autem, i kdyby mohl.