Ano, máte pravdu, nemovitost se zhodnocuje také, navíc na páku. Na to jsem zase zapomněl já. 🙂

Jen si nejsem jistý, jak moc můžu u nemovitostí pro vlastní bytovou potřebu zohledňovat její zhodnocení. Pokud mi vydrží do konce života, tak zisk nikdy nerealizuju. Budu z toho pohledu "chudý milionář".

Když bych chtěl zisk realizovat, tak si stejně budu muset najít novou střechu nad hlavou - ale ta zdražila stejným tempem, nic lepšího si za získané peníze nekoupím. Snad jedině když bych do důchodu vlastní prodal a šel třeba do nájmu, tak můžu realizovat zisk.

Z pohledu mladého člověka bez milionů na účtu mě bude víc zajímat momentální cash flow. A hypotéka teď bolí víc. Za ušetřené peníze nakoupím později klidně tu zdraženou/zhodnocenou nemovitost a měsíčně budu vycházet lépe.

Ano, z pozice investora přebytečných prostředků je situace jiná.

Index klientelistického kapitalismu časopisu The Economist zjišťuje, kolika procenty se podílí majetek miliardářů vázaný na úzké a přátelské kontakty se státem na hrubém domácím produktu (HDP).

ČTK: „The Economist rozděluje zdroj majetku každého miliardáře na seznamu na sektory, které se snaží o získání renty, tedy lobbují u vlády za granty, dotace či celní ochranu, a sektory, které o získání renty neusilují. Snaha o získání renty je běžná v sektorech jako bankovnictví, stavebnictví, reality a přírodní zdroje, které mají blízké napojení na stát. Ti, co usilují o rentu, mohou zvýšit své zisky získáním výhodného přístupu k půdě, licencím a zdrojům, mohou vytvářet kartely, aby omezili konkurenci, nebo lobbovat za vstřícné regulace. Obcházejí pravidla, ale obvykle je neporušují“.

Jinak samozřejmě neodhalená protizákonná činnost se kvantifikuje špatně. Nikdo se k ní nechce přiznat. Když budu mít ve společnosti:

1) 40 % poctivců, kteří mají indicie, že zbývajících 60 % jede v korupci

2) 60 % kdo v korupci jede (uplácí nebo jsou upláceni)

jak dopadne výzkum? 40% poctivců poukáže na korupci a 60 % korupci popře. Většinový výsledek = korupce není.

Příště prosím průzkum veřejného mínění na téma je Země placatá?

Po úspěchu v hlasování o jménu pobaltského letadla konečně spolehlivě určíme, jak to doopravdy je. Vox populi, vox Dei!

Jako opravdu považujeme pocity lidí za lepší ukazatel, než jiné indexy, založené na vědeckém zkoumání? V klientelismu jsme podle expertních studií druzí "nejlepší". Ale je spolehlivější zeptat se lidí, jak to cítí.

Zajímalo by mě, jak by výzkum vyšel mezi respondenty z korupčního prostředí. Nevyšlo by to tam tak, že slovo korupce ani neznají?

Ještě bych tedy v rámci komplexnosti daňového systému doplnil, že bych snížil zdanění práce. A také snížil nerovnost mezi zdaněním zaměstnanci a OSVČ.

Ještě bych asi zpřísnil zdanění příjmů z pronájmu ve chvíli, kdy subjekt pronajímá podnikatelským způsobem (pronajímá více nemovitostí po dlouhou dobu), aby to danil jako příjmy z podnikání. Proti tomu bych ponechal nižší zdanění (pouze daň, ne odvody) v případech typu "zdědil jsem jeden byt ve kterém nebydlím a pronajímám ho, než si rozmyslím co s ním (1-2 roky?)".

Opakuji, že v jiných zemích to funguje. A nejsou na chvostu s dostupností bydlení. Tam jsme my.

U nás je ta sazba pořád strašně nízko. Inflační doložka tam je kvůli tomu, aby se v čase nesnižovala. Ale pokud nemovitosti zdražují rychleji, než celková inflace, tak stejně bude docházet ke snížení sazby. Která je, opakuji, pořád velmi nízko v porovnání se zahraničím. Tím se sem stahují investoři i ze zahraničí a zvyšují ceny.

Zvýšit daň z nemovitostí. Zaprvé ochladí poptávku investorů spekulujících na růst ceny, zadruhé obce dostanou prostředky na infrastrukturu.

Pak už zbývají jen "drobnosti" jako zmíněné vymýcení klientelismu (zmíněné územní plánování a stavebni řízení) a donucení obcí, aby nesyslily peníze. U nás v malé obci se zastupitelstvo při posledních volbách chlubilo, kolik mají na úctě milionů. Už nezmínili, že třetinu hodnoty požrala inflace. A na voliče to funguje tak, že se pěkně hospodaří - obhájili. Pokud obec investuje, tak jen pokud sežene dotace z několika zdrojů, aby nemusela sáhnout na svoji chloubu.

Se zrušením samosprávy obcí bych nesouhlasil. Stát nemá v tomto dostatečně detailní pohled, zato klientelismus funguje moc dobře i na státní úrovni. Spíš bychom si uškodili.

Protože chybí efektivní zdanění nemovitostí, jako je v jiných zemích běžné. Díky němu by se tak nevyplatilo spekulovat na růst ceny. Spadla by poptávka za strany investorů a tím i ceny.

Je to nepopulární pro ty, kteří doteď bydlí a platí směšné peníze. Ale pokud chcete po vládě řešení, tak nebrečte.

Ve výpočtu ale podle mě nesprávně vyhodnocujete ten rok bydlení v nájmu navíc. Tam je ten rozdíl. Ty 4 tisíce našetřím tím, že budu místo hypo 25 tis. platit nájem 15 tis., nebo i kdyby 20 tis. Pořád tam je dostatečná měsíční úspora, která udělá s přehledem těch dodatečných 45 tisíc. Nějakou kačku přihodí zhodnocení akontace, 900 tis. mi při 2 % na spořáku udělá 9 tisíc k dobru (spořák proto, že akontaci nepovažuji za "přebytečné" peníze vhodné k rizikovému investování, za druhé je tam strašně krátký horizont).

Růst cen je velká neznámá. Já osobně si myslím, že předchozích 30 let vývoje se nedá pokládat za běžnou situaci, ze které lze počítat průměr růstu v dalších letech. Ten mi od r. 2000 do 2023 vychází průměrně na 7,5 % ročně.

V tom období je vstup do EU (boom 2003 - 28% růst ), boom před krizí (2008 - 28% růst) uvolnění trhu pro cizince (vyšlo na období propadu), období nízkých sazeb, nerozvážné rozhazování peněz za covidu s růstem cen přes 25 %.

Při poslední krizi trval pokles cen bytů 5 let, meziročně přes -3 %. Těžko říci, jak to bude vypadat nyní. Situace není stejná, nakupující investoři i držící vlastníci věří v růst.

V současné době je splátka hypotéky vyšší než nájemné ve stejné nemovitosti.

Z pohledu cashflow je lepší s nákupem financovaným hypotékou počkat.

Můj osobní názor je, že by to prospělo i trhu. Podle chování investorů, kdy se snaží do investice nalákat další lidi, cítím jejich strach z poklesu poptávky po koupi. Proč by si někdo dobrovolně a zdarma tvořil konkurenci? Zlatá éra růstu cen je pryč, zhodnocení vzhledem k ceně financování nic moc, ve vzduchu visí další náklady s kvótami energetické náročnosti i starších budov. V roce 2021 byl vrchol zahájené výstavby bytů. Ceny to tak nějak kopírují. A při poslední krizi dosáhly ceny na dno po 4 letech od vrcholu. Očekávám podobné chování, i když rozdíl je právě v ovlivnění trhu investory.

Ano, obecně také považuji za lepší bydlet ve vlastním. Nechápu, proč se argumentuje poměrem nájemního a vlastnického bydlení na západě bez toho, aby se hodnotilo, jestli je to dobře nebo špatně.

Dámo, prosím přestaňte křičet a bavte se prosím slušně. Jestli se tedy chcete dobrat srovnání a ne si jen ulevit.

Nenapsala jste ani rok, o kterém mluvíte. Odhaduji 60. léta, protože od 70. let se mateřská prodlužovala. I ta cena by odpovídala, co jsem našel.

Když bychom počítali tu dobu, tak by bylo nutné zohlednit cenu jeslí. Kolik jesle v té době stály? Průměrnou mzdu už si dohledám.

Debatu o vlivu jeslí na výchovu dítěte bych vynechal. Jsou to dvě cesty, které finančně těžko porovnáme.

Když bych to srovnal s dnešní dobou, tak jesle stojí kolik? 12.000 Kč za měsíc? Tzn. 25 % průměrné hrubé mzdy?

Sunaru jste si při průměrné mzdě v roce 1965 cca 1500 Kčs koupila 150 balení, tehdy mělo 500g netto. Dnes jsem vzal do porovnání Sunar 1 za 250 Kč za 600g. 500g balení by se z průměrné mzdy koupilo 230 kusů. Takže ano, Sunar byl o dost dražší.

Mateřská 20 Kčs/den byla 1,33 průměrné mzdy. Dnes z průměrné mzdy vychází mateřská 1.046 Kč/den, tj. 2,27 % průměrné mzdy. Takže i tady dnes stát platí více.

Otázkou jsou tedy ty jesle, kolik tenkrát stály.

Nevím, jestli tenkrát byly nějaké slevy na dani. A také, kdybychom měli porovnávat komplexní podmínky mladých, tak i další příspěvky např. na výstavbu, novomanželské půjčky atd., jestli už tenkrát byly. Dnes je tam nula.

Můžete být konkrétní? Když jsem porovnával s podmínkami dřívějších generací, tak stát nesype tolik peněz mladým, jako dříve. Samozřejmě se to musí vždy přepočítávat na dobové mzdy.

S jakým rokem chcete dnešní dobu srovnávat? Třeba se dopočítáme. Podotýkám, že v oblasti nejsem odborník, tak třeba někdo doplní nepřesnosti nebo chybějící okolností.

Ano, je to tak.

Jenom faktická, v praxi to bývá problém.

Součinnost a uložení u podnikatele s licencí je drahá i v poměru ke zpeněžení nějaké té obvyklé CZ.

A policie v průměru není moc ochotná, čemuž teď v kontextu současné kauzy podstavu rozumím.

Nejjednodušší byly případy, kdy už ty zbraně na policii leží. To se pak i sami ozvali a byli rádi, že se toho po letech zbavili.

Ve škole nás učili o plánovaném hospodářství za socialismu.

Nezažil jsem ho. Nebo ano...?

Jsem čerstvý třicátník, socialistickou éru jsem nezažil.

Moje nedůvěra ve stát je dána:

1) Česko je v indexu klientelistického kapitalismu hned za vedoucím Ruskem

2) Šéf NKÚ Kala: Naše ekonomika plíživě přešla z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích

A je to spojené dohromady - přerozdělování daní (bohatým) kamarádům.

Nějaká komunikace občana s institucemi a její digitalizace je pěkná věc, ale je to spíš nicotný problém vedle zmíněné tragédie.

Ale roli hraje rovnost podmínek.

Proč by měla být lidská práce zdaněna více, než kapitálové příjmy? Proč zaměstnanec nemůže započítat náklady na dojíždění, odepisovat auto, které používá na dojíždění? OSVČ na hlavní činnost je zhruba 12 % FO, na celkovém výběru daní se podílejí cca 5,5 %. Nějaké vysvětlení? Nepřijde mi, že by se OSVČ měli tak špatně. Myslím reálně, ne z pohledu daňového přiznání.

Neargumentujte tím, že každý se může stát OSVČ. Tím neodpovídáte na otázku.

Tímto nastavením se tady vytváří systém, kdy lidé bez kapitálu jsou dušeni vyšším zdaněním. A mají tak ztíženou možnost tvořit kapitál. Kdo tu hranici překoná, má jednodušší podmínky pro získání dalšího kapitálu, protože podléhá nižšímu zdanění. To mi nepřijde nijak spravedlivé.

Ještě bych podotknul, že bohatí jsou pokládáni za tahouny ekonomiky o té chvíle, než ti chudší omezí spotřebu. Pak se začne mluvit o tom, že nízká spotřeba brzdí ekonomiku. A podnikatel pak začne natahovat ruku ke státu. Přestože chce nižší zdanění proto, že se o sebe postará sám. Takže jak to objektivně je?

Neoroduji a socialismus, neoroduji za kapitalismus. Čistá forma obou možností je zlo. Za mě je cesta v kombinaci. Nemůžeme dusit jedince v socialismu, ale také nemůžeme pohřbívat společnost v kapitalismu.

Zjištěným faktem je, že v ČR máme klientelistický kapitalismus postižený dotačním hospodářstvím.

Nemáte pravdu. Od roku 2022 jde vymezené nejdřív na náklady (včetně odměny) a pak už na jistinu.

§ 265a OSŘ

(1) Výtěžek dosažený výkonem rozhodnutí k uspokojení pohledávky, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, se započte nejprve na náklady soudu na výkon rozhodnutí, pak na jistinu, pak na úroky, pak na úroky z prodlení, a nakonec na náklady oprávněného.

15 procenty z toho raketu neuděláte, pokud se vejdete do paušálu nákladů (včetně odměny), je jejich výše myslím stále 6.655 Kč. Raketu z toho nejčastěji dělají úroky a pokuty, které si dlužník sjednal ve smlouvě.

Špatně jste to pochopil. Bavíme se o konkrétně o zpeněžování majetku (dražbách), jak jsou nastavená pravidla a jaký je prostor pro podvody tam.

Rozhodně se nesnažím říci, že by exekutoři neměli své závažné kauzy. Mají, to není žádné tajemství. Ty největší a nejčastější kauzy se ale netýkají způsobu, jakým je exekuován povinný.

Největší prohřešky jsou zpronevěry vymoženého plnění. Dále pak machinace s náklady - buď účtování neoprávněných nákladů, nebo založení "dceřiné" firmy, která fakturuje slušné prachy, které by si exekutor, kdyby činnost dělali jeho zaměstnanci, nemohl účtovat. To bude to vaše přihrávání zakázek, já si tu kauzu teď nevybavuji. Na tom si exekutoři pár tisíc dokázali utrhnout, ale nebyly to ty případy, kdy se tvrdí, jak exekutor udělá z dluhu 10 tisíc dluh půl milionu. To je neznalost těch, kdo to tvrdí - jsou to úroky a pokuty sjednané mezi dlužníkem a věřitelem, které posvětil soud a exekutor na ně už nemá vliv.

Pak tady byla kauza soudce, který v exekučních dražbách dražil, ač mu to zákon nedovoluje. Nevím, jestli koupil pod cenou, jaké pro to mohly být příčiny, jakým způsobem se konaly dražby (elektronická / kamenná). V článku se namítala bagatelní výše pohledávek - zaprvé, jsou na to pravidla, zadruhé ta pravidla zohledňují i další dluhy povinného (přihlášené pohledávky).

To, že máme v ČR klientelistický kapitalismus, tedy že stát funguje ve prospěch bohatých kamarádů, na to je index a jsme v něm druzí hned za Ruskem (nebo aspoň v roce 2023 jsme byli druzí). Souhlasím s tím. A ještě se nám do toho míchá všeobecně dotační hospodářství

Nemyslím si, že by za nízkou frekvenci používání mohly nastavené podmínky.

Nejsilnější důvod bych viděl na straně povinného - je pasivní, adresa na ohlašovně, nebo poštu na adrese pobytu poštu nepřebírá.

Pak vůbec pravděpodobnost, že povinný najde kupce za tržní cenu. Částo je v sociální bublině, ve které potenciální kupce není. Sehnal by spíš supy, kteří by to chtěli výhodně pod cenou. Do toho hraje ještě čas, obtížnost najít kupce celkem narychlo. To se efektivněji najde v elektronické dražbě na internetu.

Jediné možná moc přísné omezení je mnohost exekucí. Škoda, že to nelze realizovat za souhlasu všech exekutorů a oprávněných, i když jich je víc, třeba 3 exekuce. Nerealizovatelné je to v případě třeba 20 exekucí, bylo by hodně těžké sehnat a udržet souhlasy všech po celou dobu procesu, od ustanovení znalce po finální prodej. A povinný s 20 exekucemi bude mít i ten první problém - nekomunikuje.

V exekucích funguje i možnost dlužníka najít si kupce - tzv. prodej z volné ruky. Musí se udělat posudek a kupní cena nesmí být nižší. Musí souhlasit exekutor, oprávněný a případní další věřitelé. Omezení je v tom, že věc nesmí být postižena více exekucemi. Využívání v praxi minimální.

Pokud si chce někdo nechat nemovitost jen ocenit, ať to nedělá v dražbě. Jak expert uvádí správně, až příhozy ukáží tržní cenu dané nemovitosti. Nikdo jim nebrání nadále začínat na atraktivní ceně pod odhadovanou tržní cenou. Pokud ale příhozy ukáží tržní cenu nižší, než prodávající očekával, tak neměl volit prodej v dražbě. Pokud není ochoten prodat za nižší cenu, než jakou si maluje, tak ať prodává standardním způsobem. Dražba má být forma prodeje, ne nacenění jako u totálky auta.

Také poznámka o prodeji hypoteční zástavy je spíš strašení experta, který se bojí o kšefty. Máme strašně nízké množství hypoték v selhání. A ne každé selhání dospěje k dražbě.