Myslím, že primárně myšlení ovlivňuje jazyk, pak až zpětně jazyk myšlení. Co se týče názvů profesí, jsem pro mužské a ženské varianty. Tedy chirurg a chiruržka mi nevadí, ale neutrální "chirurgstvo" ano. Podobně je to s generickým maskulinem. To považuji za velmi dobrý způsob, jak zefektivnit komunikaci. Pokud si ovšem někdo pod slovem "poslanci" neumí představit ženu, je to spíše jeho problém, než problém jazyka. Stejně tak mi nevadí koncovky -ová u cizích jmen, pokud jsou v tuzemském kontextu. Věta "Přijede k nám paní Trumpová" je naprosto v pořádku. Nijak to její jméno nediskriminuje, pouze ho používá v logickém gramatickém kontextu. Např. Litevština Vám změní jméno i příjmení (mužům i ženám) už v prvním pádě - prostě to tak mají, a je to v pořádku - jejich jazyk takto se jmény pracuje. Chtělo by více respektu k jazyku jako takovému. Např. uvědomit si, že jazyk je binární proto, protože náš svět ve skutečnosti binární je; ne proto, že by byl jazyk sám o sobě nějak skrytě diskriminační.
Děkuji, výborné shrnutí.
Doplním, že Ph.D. je zkratkou Philosophiae Doctor. Nejde o doktora ‚filozofie‘ jakožto akademické disciplíny, ale o doktora v původním smyslu tohoto slova, přeneseně bychom mohli dnes říci ‚vědy‘, svým způsobem, avšak omezeně, to odráží starší výraz ‚svobodná umění‘. Titul získají absolventi doktorského studia na od přírodovědných přes filozofické až po třeba vojenské obory.
Je to tak. Český VŠ zákon v tomto případě hovoří pouze o titulu "doktor" ve zkratce "Ph.D.", aniž by řešil jeho původ a historii.
Té se nejčastěji dopouštějí lidé, kteří jsou s čestinou na štíru. Např. místo spravného „Abyste" gramaticky chybné „Aby jste". Nebo rádoby vtipné používání archaismů, třeba přechodníků, ve špatném tvaru. Odkaz
Spisovná čestina je velmi široký pojem. Čestina je totiž živý, neustále se vyvíjející jazyk. Proto ani spisovná forma našeho jazyka nemá pevně dané mantinely. Velmi zjednodušeně např. zde: Odkaz Povídat bychom si měli běžnou hovorovou čestinou, tu spisovnou si nechme na oficiální písemný projev. Užívání „školní" formy spisovné češtiny v běžném hovoru působí šroubovaně a směšně.
Může být, mě přijde spisovná čeština ideální nástroj v případech, kdy se např. potkají lidí z odlišných nářečních skupin. Všichni ji přeci znají. Špatní přechodníky a "aby jste" bych za hyperkorektnost neoznačil; jsou to prostě chyby:).
Bylo to myšleno v nadsázce, ale skutečně "nedostatek " české šlechty měl vliv v nadužívaňí titulů a funkcí. Česká šlechta skutečně byla a je i dnes (po vzniku republiky bylo užívání šlechtických titulů zrušeno, obnoveno za protektorátu a zase zrušeno). Za českou šlechtu se považovali ti, kteří zde měli sídla a majetky. V 19.stol. se začíná pohled měnit, za českou slechtu se začali považovat ti, kteří mluvili česky. Nic proti šlechtě nemám, spíše naopak.
To jsem rád. Za domácího šlechtice byl považován ten, který měl v Čechách inkolát nebo indigenát, tedy dnes bychom řekli takový předchůdce občanství vázaný na držbu určitého majetku. Navíc většina vyšších šlechtických rodů má dnes tak jako tak přemyslovské předky, takže požadavek jakési "národnosti" tím zcela odpadá. :)
Mýlíte se. Čeština má mnoho podob. Namátkou od archaické, přes knižní, spisovnou, hovorovou, profesní slangy i hrubé výrazy...
Samotný výraz „spisovně" je od slova spisovat, psáti, nikoliv mluvit.
Ano, ano a tak jak je bohatá, posouvají se i některé původní významy, např. ústní projev ve spisovné češtině je zcela ok:). A krom toho si spolu o tom píšeme:). Mě spíše zaujala ta hypotetická "hyperkorektnost".
Pokud jde o magisterské studium, ne vždy navazuje na bakalářsřké. Uvést k němu tedy v tabulce, že trvá dva roky, je celkem přešlap.
Magisterské studium je studium, které navazuje na středoškolské studium, a trvá 4 až 5 let. Může navazovat i na studium bakalářské, a tam pak trvá tuším ty dva roky. Ale třeba na právech fakt nezískáte titul Bc. Studijní obor je magisterský, následně můžete získat titul JUDr., popř. absolvovat studium za účelem získání titulu Ph.D.
Takže byste si to měli asi trochu opravit.
Práva jsem dost výjimka se svými 5 lety na Mgr. Takové obory jsou už v ČR asi jen 3. Déla 2 roky na Mgr. je tedy správně, protože mu předchází 4 roky Bc. či jiný ekvivalent.
Zapomínátde na to, že je nás dost, co získalo diplom a titul před tou prapodivnou reformou. Chápu, bylo potřeba "dohnat" počet vysokoškoláků, tak VŠ vzdělání přisoudili už v polovině studia a vymysleli Bc...
My, na inženýrský diplom stdovali pět let v kuse, a obhájili diplomový projekt a složili státní zkoušku. Titul Ing. se stal součástí našeho jména.
Tak tomu bylo.
Ale pak se na úřadech objevili ti "z Plzně" a titul nám sebrali ze jména v občance a přestěhovali jej na zadní stranu, a teď netuším, jestli po nové reformě vůbec tan někde je.
Tak to prostě je.Žádné dva roky na inženýra, ale pět....
Pokud si tedy na tituly chcete hrát, což je celkem zbytečné, protože záleží na tom co člověk umí, a ne na titulu, se kterými se mohutnně kšeftovalo a asi ještě kšeftuje.
Ing. i Mgr. jsou opravdu na 2 roky, protože jim předchází 3 roky na Bc., takže v součtu stále 5.
Autorka by si měla fakta a použít ověřené zdroje, než vyplodí takto neucelený článek. Kde máte starší akademické tituly, které se stále používají /jejich nositelé kupodivu stále žijí !/ jako je např. PhDr., PhMr. atp ? Či novější PharmDr. ? Chápu, že mladá generace se s nimi už moc nesetkává, ale pokud chci vyplodit relevantní informace, tak si snad alespoň otevřu Wikipedii, ne ? A tu délku studia má autorka taky zcestnou, na titul
Mgr. se nestudují 2 roky, ale regulérních 5 let !!
Mgr. se dnes v drtivém počtu případů studuje opravdu 2 roky, protože jim předchází zpravidla 3 roky Bc. Oborů, které se studují rovnou na 5 let je opravdu jako šafránu. V zásadě jde jen o práva a několik málo dalších (na prstech jedené rudky spočítatelných). V tomto má zrovna autorka pravdu. Chyb tam má ale jinak více.
Časté užívání titulů je pozůstatek Rakouska-Uherska. Češi jako probouzejíse národ v monarchii neměli svoji českou šlechtu, proto tak lpěli na titulech a funkcích- pan rada, paní radová, pan pošmistr, paní pošmistrová, pan doktor, pan inženýr.....aj. Mgr. Leopold Rojík 😀
To je samozřejmě hloupost. Zavedení akademických titulů nijak nesouvisí se šlechtou. Stejně tak je nesmysl, že Češi neměli svoji šlechtu - měli a mají ji dodnes.
Přežitek Rakousko-Uherska se České Republiky drží jako klíště! Nikde jinde v Evropě, mimo Rakouska, nenajdete takové usměvavé titulování před a za jménem, jako tady!
Titulování je v celém světě, pouze u nás, v Rakousku a Německu je běžnější těmito tituly také oslovovat. Tento trend se navíc dnes spíš opouští. Osobně na oslovování titulem nevidím nic špatného. Je to sice zcela nadbytečné, ale také to ničemu neškodí.
Dobrý den, v článek je několik nepřesností, např.:
1) tituly JUDr. ani PharmDr. nepatří mezi "navazující magisterské tituly", ale získávají se po magisterském studiu po složení rigorózní zkoušky úplně stejně jako PhDr., ThDr., RNDr., ThLic. apod.
2) Titul Th.D. se již od (zatím) poslední novely z roku 2016 neuděluje.
3) Titul DrSc. už se také neuděluje, takže věta "často získaný po dalším výzkumu a publikacích po dosažení Ph.D." je zcela mimo.
4) Titul Ph.D. neznamená "Doctor of Philosophy", ale pouze "doktor", jak uvádí VŠ zákon.
Je škoda, že jste nezmínili některé další zajímavosti, např.:
Škoda, byť jistě dobře míněný úmysl.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Habsburky nikdy !!
1 odpověď
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Ha, milovník principu kolektivní viny🙂🙂🙂.