Po roce 2014 jsme si jako společnost v Česku zvykli na zlaté časy. Mimořádný růst HDP, nízká inflace a značný růst mezd, ať už v nominálním, nebo v reálném vyjádření. K tomu oproti dnešku v podstatě vyrovnaný státní rozpočet. Nutno poznamenat, že právě kombinace nízké inflace a vysokého růstu mezd je něco, co velkou měrou přispívá k fiskální stabilitě státu, přestože se někteří snaží argumentovat, že pro státní rozpočet je naopak výhodná vysoká inflace, jelikož dochází ke zvyšování příjmů státu. Toto tvrzení je však nepravdivé, ale o tom třeba jindy. Následně však na dveře zaklepala pandemie, na to navazující válka na Ukrajině a další krize je na světě, největší od roku 2008. Jednalo se však o chybu kapitalismu? Vždyť těch krizí bylo v kapitalismu nespočet, nemluvě o té velké a známé v roce 1929, takže bychom to celé mohli hodit na kapitalismus. No to bychom byli rychle hotovi...