Konfrontačně napsaná reakce, snad asi až zbytečně moc. I když souhlasím s autorčiným hlavním poselstvím, totiž že je rodičovství výsostnou věcí každé ženy, ke které má, ale jen omezeně, co říci partner (otec), tak paní Kovářová má kus pravdy také. Je fér otevřeně říci, že potomka nechci kvůli své práci, kariéře, cestování, jiným zájmům, atd., není úplně fér tvrdit, že si dítě nemohu dovolit. Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.

Inu, ne nadarmo se říká, že peníze kazí charakter...

Na rozvodnu v Sokolnicich mám malou vzpomínku z roku 89, když jsem tam byl na vojně (dnes na místě kasina není už vůbec nic, ale hospoda U Husara pořád existuje). V listopadovém chaosu v armádě, kdy jsme se všichni třepali v obavach z toho, aby zkomirajici režim nevyužil armádu jako mocenský nástroj, nakonec přišel rozkaz "zajistit bezpečnost strategických bodů" - bylo úlevou chodit strážit sokolnickou rozvodnu, kterou samozřejmě nikdo neohrožoval... k potlačování demonstrací v Brně tehdy zaplaťpanbůh nedošlo.

Pan Jindřich Životský je dle meho nazoru typický devadesatkový podnikatel, který zavčas nepochopil, že se doba vyvíjí hodně rychle, především směrem k internetu. No... a tak přišlo to, co bylo již pár let předvídatelné.

Já se teda bojím manželky i milenky, asi si pořídím pejska, z útulku, aby mě měl rád 🙂

Tak si kluci pokecali, beztak si Vláďa potřeboval zopaknout dojč z dob, kdy v NDR přenášel papíry z kanclu do kanclu... Jojo, už to není co bejvalo za Angely, tam stačilo na setkání vzít pejska a byla sranda, pač Angela měla vítr i z jorkšira. No a Kneislovka je zas příliš submisivní, to začne nudit, i do Ruslandu se přestěhovala, aby Vlaďovi pomohla si udržet jazykovou kondici jak za Honeckra, však se třeba zas po letech může hodit, porcovat sousedni státy je společná oblibená zábava - genossen i tovaryščů... No a my si na to vezmeme kýbl popcornu a lupen do první řady, kam to bude Andy kormidlovat.

Inu, staré rčení praví: kdo nechce vyzbrojovat vlastní armádu, bude zanedlouho nucen vyzbrojovat armádu protivníka.

Subdodavatelsky orientovaná ekonomika, hezký eufemismus pro kolonii, v tomto případě Německa. Tak to je, a ještě hodně dlouho bude, jestli ne napořád.

Uz v tom nešlapte. Výrok premiéra byl hodně neobratný, všichni to víme no. Německé mzdy nikdy mít nebudeme, pač jsme německá kolonie, takto to bylo, je a bude. Leda by proběhlo nějaké kataklyzma, třeba válka... A vlastně to má určitou výhodu, kvůli konkurenceschopnosti díky nižším nákladům. Když toto zmizí, německé firmy půjdou jinam.

Holky se hádají jako důchodkyně v Lidlu, podotýkám, že ani proti duchodkynim, ani proti Lidlu nic nemám 🙂 Vadí mi, že jedou obě podle stejného "leninskeho" principu, to jest potřít a zadupat oponenta do země, aniž by někde byla patrná snaha o kompromis. Z obou stran, padni komu padni. Trapné.

Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl. — Svatopluk Čech, Dosti nás 🙂

Jelikož jsem v listopadu 1989 byl na vojně jako špagi, můžu potvrdit, že se armáda na zásah opravdu připravovala. Samotní velitelé ale byli zmatení, někteří ultrakomanči si fakt chtěli zastřílet do lidí, ale naštěstí - alespoň u nás u radarů - bylo dost mladých gumáků, kteří nebyli ještě úplně vypatlaní (ani nemohli být, protože obsluha radarů přece jen nejsou bigoši nebo tankáni), takže to nakonec dobře dopadlo. Ale fakt jsme nebyli daleko od občanské války.

No tak titulek to zase háže někam jinam... Co je na tom, když prezident pochová nějakého kindoše, když mu to rodiče dovolí... Pořád někteří nechápou, že role prezidenta u nás je především zdobit. A je to tak dobře. I když chápu, že prostším lidem imponuji "siloviki" 🙂

Po staletí platí, že kdo ovládá Sevastopol, má vládu nad Černým mořem. Krym nemá šanci na mír v dohledné době. Ať již dopadne válka jakkoliv, klid tam hned tak nebude, guerila ze strany poraženého bude pokračovat...

Jojo, Třinec je region razovitý, lidé jsou tam báječní, ale tak nějak "sví". Tomáš je dobrej 🙂.. Však se koukneme na Tomášovo kamoše Davida Svobodu, olympionika, výborného borce a skvělého člověka. Mám ten kraj moc rád, a nenechám si to pokazit tím, když někteří umělci a sportovci někdy, zřídka a sporadicky, podlehnou mediální pýše a rychleji mluví než myslí 🙂

Nevím, zdá se mi to hodnocení příliš přísné. Jak psal pán přede mnou: jde hlavně o pobavení, účinkujících a především diváků. Podíval jsem se na inkriminovaný úsek, samozřejmě Patrik Hartl je svéráz, který navíc svou image cilevědomě buduje. Ostatně, stejně jako třeba Marek Eben nebo Richard Genzer. Osobně mi to nepřipadalo nijak skandální... Chápu nicméně, že vám jeho styl nemusí sedět, ale není to nakonec v pořádku, že každému se líbí neco jiného?

Máme narozeniny ve stejný den. Jak já tomu Blíženci rozumím! 🙂 V dobrém i špatném 🙂

Na DÚ není nic špatného. Potomek alespoň dostane v raném věku povědomí o pojmech povinnost a zodpovědnost, a rodič zpětnou vazbu o probírané látce a mentální kapacitě potomka. Mělo by to ale být krátké zopakování látky, jeden příklad z počtů nebo 1-2 věty nikoho nepřetíží, bystré dítko má za 5 minut hotovo...

Autorka se vysmivá té množině lidí, kteří bezmyšlenkovitě přejímají černobílé "pravdy" každodenně nám servírované. Potud tomu rozumím, a kousavá ironie, která se fejetonem prolíná, mi nakonec přijde docela vtipná. Přesto mám s textem - bezprostředně po přečtení - dva malé problémy. Zaprvé: svět je prostě barevný, a ani "mainstreamová" média takto jednostranná nejsou. Nepochybuji, že naprostá většina "obyčejných lidí" ví, nebo alespoň tuší, že vse takové, jak se píše v novinách nebo vysílá v tv, nutně být nemusí. Stačí, když zajdu do hospody Na Růžku, a vyslechnu si, o čem jsou diskuze a hádky štamgastů = plejáda různých světonazorů. Každý má svou pravdu, a mnohdy je připraven ji plamenně hájit. A zadruhé cítím z řádků jistou autorčinu povýšenost a přesvědčení o své vlastní třeskuté inteligenci. Což sice může být, autorku neznám - ale co sluší úplně každému, je pokora.

Všem vyznamenaným patří blahopřání, osobně jsem rád za pani Vallovou, která zachránila mého vnoučka.