Bydlím v Praze, nedaleko přírodní zóny, ve které rostou i ořešáky. Dřív bylo možné na procházce jít a pár ořechů najít, sebrat, roztlouct...
Od té doby, co zde bydlí nejmenovaná skupina "hostů", už to nejde.
Klátí ořechy před dozráním, větve polámané, bez respektu a trochy zdravého rozumu. Prostě co urvu, je moje 🙁
Jako kobylky, ne-li hůř...
Ořechy jsou celkem v oblibě, viděl jsem to na mnoha místech V Praze. Hnus
U těch polévek a nudlí se pálivost podle SHU s čistými papričkami nedá srovnávat. Je to dáno tím jak je jednotka Scovilleovy stupnice definována. Reálně bych pálivost té 3x spicy polévky přirovnal k habaneru (vlastní zkušenost), záleží také jak horkou polévku konzumujete, kolik vody do nudlí přidáte. Rozhodně doporučuji vyzkoušet, protože myslet si, že pálivostí odpovídá jalapeno papričkám je naprosto mylné. Každopádně to, že Carolina noodles je pálivější vám neberu, nikdy jsem ji neměl, takže nemůžu srovnat, ale díky za tip.
Souhlas.
Vaše srovnání je naprosto zcestne syrová ryba se formou suši a carpaccio konzumuje celosvětově to samé chobotnice ve formě kalamáru a červivy sýr pouze malá komunita někde v Itálii a to že nějací snobove si udělají svůj žebříček má absolutně nulovou hodnotu a hlavně je divný že se neumístila populární Švédska shnilá ryba která smrdí i na fotce
Chobotnice není kalamár.
Asi nejlepší zážitek ze stopování mám ze Sýrie, kdy jsme si stopli auto u zříceniny chrámu sv. Simeona. Auto řídil týpek v našem věku, uměl perfektně anglicky...slovo dalo slovo a pak jsme s ním neplánovaně podnikli řadu skvělých výletů po Sýrii (Mrtvá města, Dara), prošmejdili Aleppo a Damašek... neskutečný.
Rumunsko je také moje srdeční záležitost. Mám ho dost sježděné a také jsem zjistil, že mnohé předsudky, které mají našinci proti Rumunům a Rumunsku pramení z udržovaných mýtů a neznalosti. Škoda, že už nevěřím své kondici natolik, abych opět vyrazil např. do Apusenských hor a lezl do jeskyní a pomáhal zahánět krávy z pastvin, plavil se déltou Dunaje, nebo bloumal krajinou plnou ovcí a ovčáckých psů a vybíral, zda před psy utéci k medvědům, nebo od medvědů k ovčáckým psům. Mimochodem, v českém Banátu jsem se setkal s medvědem v lepší pozici. To když mi bylo dopřáno chvíli zastupovat paní hospodskou v Eibentalu v hospodě U medvěda a točit místním Čechům, Rumunům i turistům pivo.
A bylo to pivo, co jste tam točil (čepoval), Ursus (medvěd)?
Zajímavé je to i veřejnou dopravou nebo stopem. Člověk se sice nedostane úplně všude, ale zase je to zábavnější 🙂
Z Albánie mám super vzpomínky (2005, 2006). A když jsme u té hromadné dopravy, tak přidám pár svých zážitků:
- cesta autobusem Korce - Sarande ... všem na začátku cesty rozdali igelitové pytlíky po zaplacení jízdného. Proč? Zjistili jsme brzo. Silnice tam vede skrz hory, samá zatáčka, nahoru, dolů. Pytlíky byly na co? Na zvratky. A zvracela většina lidí. V autobusu (šroty staré už tenkrát tak 30-40 let, kde dřív byla AC (už nefunkční) tzn. nešlo otevřít okýnka. Príma zážitek 🙂.
- cesta vlakem Tirana - Pogradec. Hlavní nádraží v Tiraně asi jako zastávka v Pikovicích. Většina oken na vagónech chyběla. To potvrdilo info, že zábavou albánské omladiny je bombardovat projíždějící vlaky kameny. A fakt, že jo. Jedeme a z ničeho nic najednou strašný rány. Takže to nebyl hoax 🙂. No a ve finále, než se dojede do Pogradce, tak se projíždí poměrně dlouhý tunel. Na tom by nebylo nic až tak divného. Jenže ve vlaku nesvítilo jediné světlo. A vzhledem k průměrné rychlosti (20-30 km/h) to bylo cca 30 minut jízdy v úplné tmě.
V Tiraně jsme si chtěli na ten vlak koupit lístky (já ho chtěl hlavně na památku)...bohužel se tam motal nějakej pohůnek, který nás ty lístky prostě nenechal koupit. Když přijel vlak, tak se domluvil s průvodčí, zkásli nás (5 lidí) asi o 200 leke (cca 2 eura) a ještě před náma si ty dvě stovky rozdělili a jelo se.
17
Sledujících
2
Sleduje
17
Sledujících
2
Sleduje
V podstatě jo...
1 odpověď
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Přesně. Proto mi dávalo spíš smysl označovat vozíčkářem bezbariérové stanice.
1 odpověď