Ano, ale už více než 20 let jsou podmínky jiné. Viz citace zákona z roku 2002.

Autor nezná zákon. Přečtěte si, prosím, podmínky pro získání zbrojního průkazu skupiny C. Cit.:

Pro ​získání ‌zbrojního ‌průkazu v kategorii C je nezbytné splnit několik požadavků. Jedním z nich je dosažení věku ‌minimálně​ 21 let. Další ⁣požadavek je nerozporovatelná potřeba⁣ držení zbrojního průkazu skupiny​ A​ nebo⁢ B po​ dobu‍ minimálně jednoho‍ roku.

Dalším⁤ krokem je účastnit se profesionálního školení, které‍ je povinné a zaměřuje se na​ bezpečnost⁤ a správné⁣ zacházení⁣ se ‍střelnými​ zbraněmi. Po absolvování tohoto kurzu obdržíte‍ certifikát,⁤ který je⁢ nezbytný pro získání zbrojního⁤ průkazu.

Další požadavky zahrnují výpis z ⁤rejstříku trestů, kde nesmí být žádné záznamy, a také lékařský posudek o ‍psychické způsobilosti. Musíte‍ také prokázat,‍ že máte stálé​ bydliště nebo⁣ oprávnění k trvalému pobytu v České ‌republice. Po splnění všech těchto požadavků můžete podat ‍žádost o​ zbrojní⁢ průkaz v kategorii​ C a připojit potřebné dokumenty.

Odkaz  

A ano, jsou tam výjimky, např. - pro studenty lesnických škol.

Situace, kterou autor popisuje byla ukončena z hlediska zákona v roce 2000, uvedený zákon už byl novelizován. 119/2002, poslední 90/2024, (vstoupí do platnosti 1. 1. 2026).

Diskuse celkem bezpředmětná, ale odpovídám paní autorce. Chybné pochopení máte už v jedné věci. Sklonek vlády Karla IV. a vláda Václava IV. byl postižen krizí Evropy i zemí Koruny České. Z toho pak pramení řada společenských pnutí a problémů, souvisejících třeba s "drobnou" válkou na Moravě, kde z uvedeného důvodu vzniká na sklonku 14. století instituce zemských landfrýdů. Takže se jedná o krizové období, již dříve než přijdou na scénu husité.

Palacký byl nacionalista, v tom dobrém i ve zlém. Vyhradil se proti německému nacionalismu a spoluzaložil český. Zajisté byl geniální, se zásluhou na vzniku a uvědomění českého národa, ale poplatný znalostem první poloviny 19. století. Jako historik mohu používat jeho edice (přepisy historických dokumentů), ale jeho dějepisná díla jsou dnes již překonaná. Prostě některé informace pro něj byly nedosažitelné.

Zde pro pochopení uvádím klasický příklad. J. E. Purkyně je vynikající lékař, ze stejného období a zakladatel cytologie, učíme se o něm i na ZŠ v biologii. Přesto zajisté nechcete, aby Vás někdo léčil dle jeho dobových znalostí, prostě jsme ve vědě dál. No a s historií je to stejné.

Problém naší současné společnosti je neúměrné zbožštění jedněch a zároveň ostrakizace jiných historických českých osobností, např. Žižka a Zikmund Lucemburský, Masaryk a Hácha...Všechno to byli lidé jejichž život byl barevný stejně jako náš, dělali věci dobré i zlé, jen dnes je hodnotíme podle našich současných znalostí.

Přijde mi směšné ohánět se dnes Palackého názory, asi jako kdybych svému lékaři vysvětloval funkce buňky jen dle Purkyněho znalostí..

Celá diskuse, kterou zde pročítám je zbytečná. Já, jako samoživitel jsem vychoval jednu dceru, pak jsem se oženil a přišly další děti.

Problém je jednak v nadání a psychické "barevnosti" - dále rozvedu - rodičů, a s tím souvisí zájem a schopnost vnímání a získávání informací.

Pokud je rodič "Homo faber" - člověk barevný, (termín je od jednoho pana profesora), má zájem o okolí a nevěnuje se jen svému oboru, který ho živí. Není ani nutné aby takový člověk byl zrovna vysokoškolsky, nebo i středoškolsky vzdělaný. Prostě je jeho duševní obzor dále, než je jen práce a pitomosti na youtube, eventuálně sociálních sítích. Protože obojí posledně jmenované je dobrý sluha, ale zlý pán. V uvedeném případě věci postupují více méně přirozenou cestou a dítěti nebude cizí časová přímka. Proč? Protože si prostě s rodiči a prarodiči povídá, ví co prožili atd.

Pokud ovšem i třeba vysokoškolsky vzdělaný jedinec má je svůj obor a chybí mu všeobecný rozhled, stane se z něj "fachidiot" - opět termín použitý viz maior. Takový člověk může být velmi úspěšný ve svém oboru, ale díky nezájmu o okolí je snadno manipulovatelný a to se pochopitelně projeví i ve výchově, protože dítě přebírá vzorce chování rodičů. Takže dítě eliminuje znalosti, které jej nezajímají, plní je jen formálně pro to, aby "prolezlo" s nějakým i vynikajícím výsledkem vzdělávací soustavou. A pak dochází k extrému, popisovaný ve článku na který reaguje tady paní autorka.

Ano, všechny naše děti prodělávají "výplach youtubem", jak to vtipně nazval bratr, ale na nás jako na rodičích je dále je směrovat. A to za nás neudělá žádná škola.

A v Římě byla demokracie? To jste zralý na Nobelovku z dějepisu. Za neznalost.

Máte hokej v informacích. Beneš byl národní socialista (což neznamená nacista či fašista) a jako takový se připojil k socialismu před i po roku 1945. Jeho Československá národně socialistická strana se rokem 1948 (po předchozím ovládnutí vrcholných funkcí kolaboranty s a z KSČ) stává Československou stranou socialistickou a účastní se Národní Fronty. V 90. se slučuje s Národními socialisty ze zahraničí (exulanti) a posléze zaniká.

Děláte stejnou chybu jako řada začínajících studentů historie, protože se jedná o dvě totality, nacistickou, či komunistickou, vykazují občas stejné znaky, ale nejsou stejné. A obě vycházejí ze socialistických myšlenek 19. století, byť jedna doprava a druhá doleva...

Proto byl také Beneš jako socialista průchozí coby prezident pro KSČ již při jeho volbě 1935, komunisté hlasovali pro něj.

Takže ano, připojil se k "socialistické" myšlence končící v totalitě vedené KSČ v roce 1945, ne jako nácek, ale jako socialista spolupracující s KSČ, domnívající se že je to nutné z hlediska "reálpolitiky" (Masarykova myšlenka a škola). A semlelo ho to.

Zajímavá je teze, že se jednalo o agenta-informátora SSSR, pod číslem "19", ale podle dokumentů zveřejněných v roce 2009 tohle krytí náleželo Laurenci Dugganovovi v USA. Nicméně k levici měl vždy velmi blízko a byl levičák.

A ne, nemám ho rád. Jen moje emoce nesmí zakrývat pravdu.

A ten projev znám, rád jsem si ho znovu pročetl a vypovídá o jeho socialistické orientaci. A nemám rád ani socialisty, byť tvrdím, že v naší politice chybí slušná levicová strana. Což ČSNS za 1. republiky byla.

Mne děsí jen hloupost.

A ano s ČSR, máte pravdu, omlouvám se za překlep.

Jistě, děkuji za pochvalu, ale když chcete korigovat: Beneš nebyl nacista ani omylem, byť jeho poválečné dekrety jsou problematické. Beneš byl členem strany Národních socialistů, ale ti se nikdy nacisty nestali, tohle je komunistická povídačka, naopak do vedení KSČ dosadilo po roce 1948 vlastní lidi a vznikla tak ČSS z ČSNS.

Národní Fronta byla ustanovena v roce 1945, volby do Národní Fronty proběhly 1946, vše již pod taktovkou KSČ. A následoval rok 1948.

Období se badatelsky dělí na tři fáze

• - "Národně socialistická" 1945 - 1946 (paradoxně)
• - Období zdánlivého vyrovnávání 1946 - 1947
• - Převzetí moci 1948

K Rusku: zde byla po únorové revoluci ustanovena prozatímní vláda (třeba stejně jako rok 1918 u nás), kterou se však snažili svrhnout komunisté a začala občanská válka, volby se tedy nestihly, byť byly v plánu.

Nedemokratická strana nemusí zvítězit ve volbách, může též uspořádat převrat a slabost demokratické opozice jim to umožní - viz "Pochod na Řím" 1922 v Itálii, vzpomínané Rusko a mnohé další.

A když volby, tak další varovná statistika: Německo 1933, NSDAP 43,9%

ČSR 1946 KSČ 31,2%, Republikáni (strana) měli zákaz účastnit se voleb.

1948 už se prakticky nejednalo o volby, buď jste zvolil NF, která zaručovala 70% mandátů komunistům, nebo jste vhodil bílý lístek, či nešel k volbám (bílý lístek vhodilo necelých 13,5%, volební účast byla 100%...) V dalších "volbách" již možnost bílého lístku nebyla...

Navíc nikde nepíšu, že se musí jednat o vítězství ve volbách a pochopitelně má li to být srozumitelné je potřeba kratší text a ne román, jako to je teď.

Pokud v demokracii zvítězí totalitní strana, nastává zpravidla totalita. Viz Německo 1933, Rusko 1917, ČSSR 1945 a následně 1948...

Takže rozumný člověk chce, aby zvítězili demokraté...

Nepovažuji za dobré opakovat historické chyby, bývá to drahé, pro všechny bez rozdílu.

Tolik k "chytrým bonmotům", že v demokracii nemusí zvítězit demokraté.

Ano, ale pokud v demokracii zvítězí totalitní strana, nastává zpravidla totalita. Viz Německo 1933, Rusko 1917, ČSSR 1945 a následně 1948...

Takže rozumný člověk chce, aby zvítězili demokraté...

Nepovažuji za dobré opakovat historické chyby, bývá to drahé, pro všechny bez rozdílu.

Dobře, nalezněte mi tedy termín, který vystihne, že se jedná i o nacionalistické a v neposlední ředě ekonomické zájmy? Nejednalo se čistě o víru, ale také majetky a moc současně s národním hnutím, k bohatě zneužívaným, klasickým příkladem je dodnes dezinterpretovaná otázka Dekretu kutnohorského - státně třeba Sedmihradsko (jeden z národů na univerzitě) patřilo Uherskému království, cesta k jeho osamostatnění začala až privilegiem Zikmunda Lucemburského Hyunádymu. (Od tohoto data Rumuni datují proto začátek své cesty k samostatnosti a Zikmund tam proto má velmi kladné hodnocení.) Takže správně snad Morava jako Markrabství Moravské a Čechy, ale Uhry se svou součástí Sedmihradskem nebyly české. Jednalo se o to, aby Čechy se svými hlasy převážily nad hlasy z Říše římské (ta Říše římská národa německého je až ze 16. stol...) a ostatních národů (též Polska a Slezska).

Mimochodem originál textu je samozřejmě v latině. A mezi český národ se počítali všichni, kdo měli domovské právo v Čechách, tedy i německy mluvící obyvatelstvo a třeba židé, v textu se mluví o "domácích lidech - quod regnicolae regni Bohemi..." Obrozenecká chyba, spojující národ s jazykem, ale je třeba přiznat, že už Prokopios tvrdil, že národ dělá jazyk a i čeští humanisté se o to snažili v 16. století a první zmínky jsou právě v době husitské. Takže se vykopaly příkopy, rozdělila společnost a začala spolu válčit. Jednotícími prvky byla hodně víra, ale vůdce bojujících stran, jak husitské, tak katolické spojovala snaha o zisk co největšího dílu církevního zboží - viz Oldřich z Rožmberka. Válčili Češi s Čechy.

Vážený pane Martine a Lenko, tu jste se "uťali". Rozsah českého státu za žádného z Boleslavů nesahal až na Červené Hrady a Ukrajinu, stejné je to s Krakovem. V podstatě se jednalo o válečné výpravy do oblastí, kde nebylo státním náboženstvím křesťanství a odkud se odvlékali otroci. Klasickým příkladem jsou zmíněné Červené Hrady - stačí se podívat na dobu ovládnutí území tj. 2 roky. Jak Lutovský, tak Wihoda mluví o tributu, předpokládají jej z Krakovska a částí západního Slovenska. Pravda je nejspíše taková, že tam Boleslavové podnikli vždy loupežnou výpravu za otroky a území jim nějaké omezené časové období posílalo další jako tribut, aby se vpád neopakoval. Čímž fungovala "Přemyslovská" ekonomika (Přemyslovská v uvozovkách proto, že tak je nazval až Palacký). Důvod čerpání otroků z uvedených oblastí byl věroučný. Křesťan nesměl zotročit křesťana, církev proti tomu silně bojovala a na uvedených místech nebylo přijato křesťanství...

Ale naši obrozenci to pojali jako "Český stát" a my tenhle blud i v učebnicích dodnes opakujeme. Vychází to z nepochopení společenských funkcí a reálného dosahu moci v historických dobách, roubování dnešního chápání vztahů a jejich forem na historické reálie.

Celá legrace skončila v okamžiku, kdy se začal formovat polský stát a dokázal se uhájit proti uvedeným výpravám. Což je jedna z příčin první krize Českého státu, zhroutil se ekonomický model. Vnímání Ibn Jákoba je třeba posuzovat zase z dobového hlediska jeho kultury - pro něj byl model státu stojící na dosahu plundrujících vojsk, či karavan normou. (Viz Korán)

Ty modely vychází z historie, z historie planety. A cykly planety popsané a jejich oddálení je pravděpodobný model. Nicméně je otázkou, jak bude vypadat a jestli vůbec bude existovat lidstvo. Věci které uvádíte jsou sice fakta, ale ne v příčinné souvislosti tak, jak je uvádíte. (Paliva lodí a teplota oceánu). Jinak Sahara byla zelená, v období 20 tis. p. n. l. A CO2 otepluje planetu. A historicky i na Antarktidě bujel život, jen je to pár milionů let zpátky.

Pravda je to co nám vypadává z diskuse o ekologii, ale zároveň je přímou součástí "greendealu". Nejen snížení emisí a zpomalení oteplování, ale také přizpůsobování se vznikajícím podmínkám. A o tom přizpůsobování prakticky není slyšet. To je chyba.

Tak samozřejmě, společnost se vyvíjí a mění, takže predikovat, co bude se společností lidí za 50 tis. let je nesmysl. Nicméně vypozorované cykly pochází z "historie", i když z dějin planety a ne lidí. Planeta se samozřejmě vyrovnává - nějak - s námi a naší činností. A pravdu mají ti, kteří tvrdí, že musíme brzdit, ale zároveň se přizpůsobit, a to jako celek, lidstvo. Jinak to s námi dopadne jako v mém oblíbeném vtipu. "Potká planeta planetu a jedna se ošívá. Co se Ti stalo? ptá se jí. "Ále, chytla jsem lidi..." "Neboj, to přejde..."

S tím souhlasím.

Vážení diskutující:

Eurový účet na cestování máme.

Kartou, spojenou s účtem u ČS spořitelny můžu platit venku, ale činím tak minimálně, protože je to dražší, než platit kartou spojenou s účtem v Eurech. Vyrazíte li dál, než do Evropy, (Asie, místy v Africe, Amerika), lze platit kartou od ČS, ale prodražuje se to. Stejně tak lze s ní (kartou od ČS) vybrat místní měnu, ale je tam stejný problém, prodraží se to. Českou papírovou měnu máte v zahraničí většinou problém směnit, takže česká hotovost nemá vůbec význam, směníte Dolary, Eura, Jüany, apod. Z hlediska cestování je Kč jednoznačně přítěží. Snad s výjimkou Chorvatska, kde je to jedno. Euro většinou vezmu kdekoliv, konvertibilnější je jen Dolar.

Co se týká ekonomiky jsme součástí Evropské Unie, takže dluhy z EU jdou za námi nezávisle na tom, jakou měnu zde používáme. A ano, vystupovat z EU je blbost, jak se o tom přesvědčili Britové. A síla jejich ekonomiky a naší, byla srovnatelná naposled za Karla IV., dnes jsou podstatně silnější ekonomikou.

Nejvíc mne zde pobavil reálný názor pana Gardavského. Přijetí Eura potřebují podnikatelé a jim to usnadní život. A podnikatelé živí "erár", takže to je hlavní důvod pro Euro.

Tak se všichni v klidu zamysleme...

Pokud zvládáte psaný text, přečtěte si znovu mou odpověď, zvláště bod 3 a popřípadě prostudujte uvedenou smlouvu. Z Vašeho textu nebylo pochopitelné, co myslíte CR, zvláště, když se neobtěžujte s diakritikou.

Jinak od Vás vidím jen osobní útoky, neslušnost, neznalost a neschopnost diskuse. Vy budete asi absolvent VŠŽ a ničeho víc, že?

Pane Procházka asi nebudete silný v historii, takže Vám rád pomůžu:

1. ČSR neexistovala před 1. světovou válkou, zbytky zemí Koruny České byly součástí Rakouska - Uherska, ČSR vznikne až v říjnu 1918, proto slavíme 28. října svátek. Tedy jsme nemohli být za 1. světové války spojenci Srbska.
2. Srbové za 1. světové války bojovali na straně Dohody, tj. Anglie, Francie a Ruska (původně jako Trojdohoda, protiváha Trojspolku.) Rusko vystupuje z války v roce 1917, což je obrovský úspěch německé špionážní služby, která do Ruska dopravila Lenina a sponzorovala jej.
3. Rusko se angažovalo na straně Bulharska a Srbska již za tzv. Balkánských válek, které končí v roce 1913 a byly předstupněm 1. světové války. Na Balkáně udatně přikládalo pod kotel, např. naprosto nereálnou smlouvou ze 13. 3. 1912, nazvanou "Dohoda o přátelství a spolupráci" (Rusko, Bulharsko, Srbsko). Cílem Ruské carské politiky bylo ovládnutí Balkánu. Mimochodem tyto ruské snahy končí až po 2. světové válce prohrou Řecké komunistické strany a částečným odtržením Jugoslávie a Albánie (1961) ze zemí "socialistického bloku", spravovaného SSSR.

Záměrně neposílám zdroje, protože se jedná o informace běžně dostupné v učebnicích, a to i těch z éry socialismu, takže se jedná o něco, co uznávali dost dlouho i Rusové. Byť dnes se rozcházejí s vlastními názory starými 20 let a svojí dobovou propagandou.

Čepel není vidět, ale nemám důvod nevěřit, že je starší než záštita, dělalo se to běžně. Záštita a koš je typicky 2. pol. 16. stol., s přesahem do 30 ti leté války století následujícího. Typická je pro střední Evropu, ve sbírkách se jich nachází celá řada. K vidění je v Zeughausu (Landeszeughaus) ve Štýrském Hradci (Graz), ve sbírkách VHM v Praze (zdokumentovaná v literatuře jak p. Šachem a Moudrým, tak Šindelářem), k nalezení je i na dalších památkových objektech, vyskytuje se též v Bavorsku, ve sbírkách v Suhlu v Německu... Tenhle typ záštity, nebo koše, chcete li, je pro dané období (přelom 16. - 17. stol.) v Evropě relativně běžný. Pokud to vedl v Kunstkomoře Rudolf II. jako Žižkům meč, skočil někomu "na špek".

Typicky to někdo osadil na starší čepel asi v době Rudolfa II. - vzhled záštity tomu odpovídá a pak už prodává "historka". Středověkých čepelí je po Evropě ve sbírkách muzeí relativně dost. Nebýt příběhu a toho, že pohyb předmětu je zdokumentován již téměř čtyři sta let, tak to zas taková vzácnost není. Zajímavá je jen jako dokumentace pohybu předmětu a "fenoménu Žižka" v historickém období.

Děkuji, jen jedno upřesnění. Na vzniku první i druhé světové války mělo Rusko nemalý a aktivní podíl. A před 1. sv. udatně podporovalo Rusko války na Balkáně, včetně vojenské účasti. Tam je třeba kořen dosavadního srbsko-ruského pozitivního vztahu.