Pokud se nepletu tak v USA i ve Velké Británii je štědrý den stále pracovním dnem. Jinak a opět. Nejhorší nepřítel současného historika je pamětník.

Tady někdo píchl do vosího hnízda. Naše skvělé národy jsou přece jen národy komorníků a podkoních (K. H. Borovský). Šlechtické tituly a nakonec i ty personální byly zrušeny (kromě našich slavných ministerstev a policie), tak nám zbývají jen vysokoškolské. Je prostě před kým se lámat v pase. Jako mladý chlapec jsem si dovolil tykat jednomu panu inženýrovi. Moje tetička se na mě okamžitě obořila, co si to dovoluji. Pan inženýr, který mimochodem umí vázat fantastické kytky a jezdil s námi v době dušiček do lesa na chvojí, ji okamžitě poslal tam, kde sluníčko nesvítí. Druhá příhoda se mi stala docela nedávno. Vstoupil jsem do ordinace a tam seděla mladá a hezká žena, ve věku mých dcer. Pozdravil jsem ji a oslovil jsem ji jako doktorku. "Já nejsem doktorka, já jsem lékařka!" odpověděla. Na to já, drzoun: " Tak to ještě uvidíme." Slečna zrudla a nevěděla co mě na to má odpovědět. V podstatě. Mám rád profesionály a poctivě odvedenou práci. Nezáleží mě na to, jestli je to lékař, právník, instalatér nebo elektrikář. Potřebujeme všechny.

Největší nepřítel historika i novináře? No přece pamětník!

Tak, tak. Zavedeme také domovské právo a budeme je podílat postrkem do domovských obcí, kde budou ubytováni v obecní pastoušce a případně jmenováni obecními pastýři.

Tak, tak. Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Zkuste si, vy darebáci, myslet něco jiného.

Tak, tak, my máme málo svých starostí.

Někdo má rád pirohy, druhý hold hamburgery. Mě je dobře doma ve sklípku. Nevím co tady vůbec řešíte za hlouposti. Škoda času.

ČR má zbytečně moc ekonomů...

Netřeba rad. Pokud se to dětem líbí, budou pokračovat. Jestli ne, stejně se vzbouří, utečou od toho a maminka se může stavět třeba na hlavu...

Tady už pindají všichni do všeho. Ať se stará o svůj obor a nekecá do vodohospodářství.

Itálie, pokud se nepletu, byla ve dvacátých letech minulého století také monarchie...

Tak, tak. Podnosnice libočudná: Odkaz  

Autore, jděte už k šípku. Sice máte tentokrát pravdu, ale například drobné krádeže u zaměstnavatele bují dodnes. To stejné známosti, korupce (za lahvinku nebo čokoládu už nic nepořídíte) a ostatní záležitosti. Jen z těch veksláků se nám stali, společně s příslušníky Stb, první podnikatelé. Jak říkám svým dětem, když mě začnou poučovat. Nesrovnávejte rok 1984 s rokem 2024. To se prostě nedá.

Milá paní autorko, zemské zřízení není federace. Jen kopíruje územní uspořádání, které tady bylo po staletí a bolševik ho zrušil. Dokonale funguje jak v Rakousku, tak i v Německu. Charakteristika monarchistů je pravdivá.

Jediný kdo obstál je IZS, armáda a krizový manažeři.

V našich zemských šířkách vždy žilo, žije a žít bude, plno drben. Lidé chtějí senzaci za každou cenu a je jim jedno, jestli to je nesmysl. Hlavně, že zažijí svou vteřinu slávy.

Mě by zajímalo z jakých zdrojů autor čerpá. Problém nebyla pracovní morálka. Pracovat se muselo a výsledky musely být vidět. Problém byl jinde. Strnulé centrální plánování, nechuť překonat rutinu, v řadě případů zastaralé strojní vybavení, totální neschopnost realizovat na cokoli nového a reagovat na potřeby trhu. Ten systém neměl šanci ekonomicky přežít.

Děkuji za článek.

Můj vážený pisálku. Platím si za kvalitní články, kteří píší uznávání profesionálové ve svém oboru, čerpám z nich kvalitní informace a pomáchají mě v profesním rozvoji. Za co platit nehodlám je přepisování dějin, laciné politické agitky, pomluvy, strašení lidí a jiné nesmysly. Ano, uznávám. I zde se občas najde dobrý článek, ale jak praví klasik: "I mezí koukolem se najde pšenice..."

Pane Ziegler. Čtu vaše články docela rád. Už jen pro to, že se na svět díváte optikou druhé strany. Jste si jistý, že jste v daném případě nepohyboval u nějaké psychiatrické léčebny? Předpokládám, že nikdo příčetný nepopírá zrůdnost stalinismu.