Pokud projde zvýšení rodičovského příspěvku pro děti narozené od příštího roku, tak to mimo jiné pomůže státním rozpočtům na příští a přespříští rok.

Proč?

Loni se narodilo v ČR bezmála 100 tisíc dětí. Pokud by tento trend pokračoval, tak by v příštím roce měla rodičovský příspěvek navýšený jen zhruba jedna třetina rodičů, v dalším roce dvě třetiny.

Zvýšení rodičovského příspěvku se tak rozloží v čase a bude mít postupný náběh. Nerovnost to ale bude pro rodiče již narozených dětí, kteří museli zvládnout například loňské skokové zdražování.

Analýza nákladů aktuální podpory válečných uprchlíků a případného vpouštění do tuzemského sociálního sytému dokládá jednu věc: nelze tvrdit, že Česko upřednostňuje lidi si dočasnou ochranou před občany. Naopak je vidět, že dávky jsou osekané na to nejzákladnější: pomoc s bydlením a existenční minimum. Žádné dávky na péči nebo na sociální služby.

Zveřejnili jsme tři příběhy, reálně jsem v kontaktu i s dalšími rodinami. Jak je v textu zmíněno, letos bude končit fixace u více než sto tisíc smluv.

Pro většinu to bude představovat cenový šok. Pro rodiny je to přitom stejně, a někdy ještě víc choulostivé, než zdražování energií. Hypotéky v jejich rozpočtech představují největší měsíční výdaj.

„Zakládejte rodiny, roďte děti.“

• Často opakovaná výzva. Mimo jiné, aby stát měl další ekonomicky aktivní občany, kteří v budoucnu budou generovat přes daně a pojištění příjmy státu a udržovat důchodový systém.

„Rodiče mají pracovat, ne být s dětmi doma.“

• Častý argument, který se objevuje třeba i tady v diskuzi. Opět s dovětkem, že je potřeba mít ekonomicky aktivní občany.

Jak ale v článku upozorňuje Olga Richterová i Marie Oujezdská realita je jiná: Česko k těmto výzvám nevytvořilo podmínky.

Aktuálně je prostředí vůči rodičům s dětmi nepřátelský: nejsou kapacity v předškolních zařízeních, nefungují částečné úvazky. Rozhodnutí mít dítě znamená jít do ekonomické nejistoty.

K čemu to vede: k nižší porodnosti nebo k chudobě rodičů s malými dětmi.

Situaci na Úřadech práce se ve středu podrobně věnovali i poslanci na Výboru pro sociální politiku.

Vedení MPSV mimo jiné představil tato data o čekání na dávkách: 1646 žádostí o příspěvek na bydlení není uzavřeno ani po 60 dnech. 589 žádostí ani po 90 dnech, 177 ani po 120 dnech. Jedna žádost se řeší přes 270 dní. Celkově ÚP zpracovaly 194 426 žádostí o příspěvek na bydlení.

A pro doplnění: ubytování v azylovém domě je třeba si hradit. Samotný muž platí 150 korun za den. Rodiče, každý 120 korun. Za děti pak jednotná sazba 80 korun. Reálně tedy rodina platí 320 korun (2X120 + 80 korun).

Ještě doplním, že Ministerstvo životního prostředí připravuje hned tři dotační tituly, které se mají zaměřit na v článku definovanou nejohroženější skupinu.

Prvním má být program Nová zelená úsporám light, který se má spustit od 9. ledna 2023 a je určený vlastníkům rodinných domů a trvale obývaných rekreačních objektů. Podmínkou je, že žadatel i všichni členové domácnosti musí pobírat ke dni podání žádosti starobní důchod nebo invalidní důchod 3. stupně nebo že v období mezi 12.9.2022 a dnem podání žádosti o dotaci pobíral příspěvek na bydlení. Výše podpory u jednoho rodinného domu je to do výše 150 tis. Kč.

Letošní Index je obzvlášť důležitý. Letos snad poprvé hlavní autor průzkumu David Borges připustil, že základní rada snažit se půjčkám pokud možno vyhnout, úplně neplatí, protože lidé se mohou kvůli ekonomické situaci dostávat do velkých problémů a budou se snažit peníze půjčovat.

Dostal se někdo z Vás - diskutujících - letos do situace, kdy si skutečně musel půjčit peníze na vykrytí nákladů?

Snažíte se také získat termín u ČSSZ? Jaké jsou Vaše zkušenosti?

Ještě zajímavá praxe ve Švédsku: Do důchodu mohou odejít od 62 let (v příštím roce od 63 let). Lidé tam ale mají ze zákona právo pracovat až do 68 a od příštího roku do 69 let.

Jde ale o to, že je chráněný i zaměstnavatel před pracovníkem, který by chtěl pracovat dál a dál. Po dosažení této věkové hranice musí je nutný pro pokračování pracovního poměru souhlas zaměstnance i zaměstnavatele.

Ještě jsem praxi žádosti probíral s náměstkyní MPSV Ivou Merhautovou: je třeba vyplnit papírovou žádost, doložit potvrzení o hospitalizaci a úředníci dávku následně musí posoudit. Vzhledem k tomu, že jde o dávku v hmotné nouzi, tak je například zajímá finanční zůstatek rodičů na bankovních účtech.

Ještě bych zdůraznil, že podstatou novinky je pomoct rodičům s dětmi do jednoho roku, které nemají nárok na příspěvek na péči (lze čerpat až od jednoho roku věku). Vedle rodičů předčasně narozených dětí, tak mimořádnou okamžitou pomoc mohou čerpat i rodiče nemocných dětí.

Jen bych chtěl ještě tady v diskuzi zdůraznit dvě věci: datové schránky se nezřídí pokud si napíše s úředníkem email (i takovou obavu jsem zde zahlédl) - je skutečně potřeba použít Identitu občana.

A stejně tak například rodiče, kteří jednorázově letos použili Identitu občana, kvůli 5000 Kč nemusí mít strach, že se jim schránka v příštím roce vytvoří. Ministerstvo vnitra ujišťuje, že zákon neplatí retrospektivně, tedy schránka vznikne jedině, když Identitu občana použijete v příštím roce.

Nemělo by zapadnout, že jde o jednu z prvních "cílenějších" akcí, Zatím vždy stát oslovoval příjemce masivně, třeba všechny seniory kvůli očkování. Teď se snaží zaměřit na lidi, kteří zažádali o pět tisíc korun, a přitom nepobírají přídavek na dítě, i když podle dat by na něj nárok měli mít. Je podle vás takovéto zacílení správný krok?

Pracuje se na předělání celého výpočtu důchodů - jde o reformu, která je v článku zmiňovaná. A varianty podle zákulisních informací zvažují i opravdu velký růst základní výměry - z aktuálních 3900 Kč (4040 Kč příští rok) na osm ale i více tisíc korun. A k tomu i odpovídající úprava procentní výměry.

Co si myslíte o zvýšení společného základu? A případném snížení druhé části důchodu, která odráží "výsluhovost"?

Další změny příspěvku na bydlení by měly přijít začátkem příštího roku a to i formou novely.

Na čtvrteční tiskové konferenci ministr Jurečka mimo jiné uvedl, že by mělo dojít k "parametrickým úpravám" a to za využití lepších dat z takzvaných cenových map. Ministr tak začíná mluvit i o spekulantech, kteří uměle navyšují nájmy.

„Cítíme, že je potřeba být ještě více důsledný a lépe eliminovat ty, kteří chtějí zneužívat systém sociální podpory,“ uvedl Marian Jurečka.

Nejčerstvější data: 16. září MPSV oznámilo, že přiznáno a vyplaceno byly dávky na 1,07 milionů dětí. Z různých důvod se úřady vypořádávají ještě se 17 tisíc žádostmi.

Máte už dávku vyplacenou? A případně dostali jste se do problémů, že peníze přišli na účet zablokovaný exekutorem?

Ještě doplňuji, že u přestěhování lidí z rekreačních objektů, je problém i to, že v dané lokalitě našli například práci nebo děti školu.

Ale například Vinoř se chce o "své" uprchlíky starat i po přestěhování do hotelu mimo městskou část.

Během dnešního dopoledne - a tedy v době zveřejnění článku - se redakci ozvali první dva ubytovatelé, že dostali proplacené kompenzace za první dva měsíce. Aktuálně ale tápou v tom, co bude následovat - kdy by měli poslat žádost za další měsíce od května dál a jak to bude s proplácením od září dál, na které zatím nemají podepsané dodatky k původním smlouvám s magistrátem.

Nebojte se požádat o pomoc. Naprostá většina organizací, s kterými jsem během sepisování článků mluvil zmiňují, že se snaží vždycky přijít na způsob jak pomoci. Někdy okamžitou podporou: potravinovým balíčkem, drogerií, oblečením. Jindy nasměrují, jak se z existenčních problémů dostat. Základem proto zůstává, že pokud přestanete problémy zvládat, požádejte o pomoc sociální pracovníky ve vašem okolí.