Pokud projde zvýšení rodičovského příspěvku pro děti narozené od příštího roku, tak to mimo jiné pomůže státním rozpočtům na příští a přespříští rok.

Proč?

Loni se narodilo v ČR bezmála 100 tisíc dětí. Pokud by tento trend pokračoval, tak by v příštím roce měla rodičovský příspěvek navýšený jen zhruba jedna třetina rodičů, v dalším roce dvě třetiny.

Zvýšení rodičovského příspěvku se tak rozloží v čase a bude mít postupný náběh. Nerovnost to ale bude pro rodiče již narozených dětí, kteří museli zvládnout například loňské skokové zdražování.

Analýza nákladů aktuální podpory válečných uprchlíků a případného vpouštění do tuzemského sociálního sytému dokládá jednu věc: nelze tvrdit, že Česko upřednostňuje lidi si dočasnou ochranou před občany. Naopak je vidět, že dávky jsou osekané na to nejzákladnější: pomoc s bydlením a existenční minimum. Žádné dávky na péči nebo na sociální služby.

Hezký den, osobně mi přijde na podobné problémy, na podobné bariéry na českém trhu práce upozorňovat.

A to třeba i proto, co píšete Vy sám. Například, že potřebujeme pracovní sílu a že se tenčí řady ekonomicky aktivních.

Pracovníci tady jsou třeba právě v podobě rodičů malých dětí, kteří ale nedostanou příležitost, protože se jim zaměstnavatelé nechtějí vyjít vstříc a upravit pracovní podmínky.

Data o nákladech ministerstvo práce transparentně zveřejňuje zde:

Odkaz  

Pozor, konkrétně těch 102 tisíc dávek je za únor.

Zejména v nouzovém ubytování zůstává zhruba 78 tisíc lidí, kteří kdyby se podpora vypnula ze dne na den, tak by hrozilo, že skončí bez střechy nad hlavou.

Takto mají, jak popisoval ministr Marian Jurečka přechodné období a čas na to si případně nové bydlení zajistit a dohodnout.

Hezký den, podle únorových dat Úřadu práce v ČR pracovalo od začátku války 204 864 osob s udělenou dočasnou ochranou. Ke konci ledna jich pracovala 98 215.

Celkově přitom vnitro vydalo dočasnou ochranou 504 107 osobám z toho k 1. dubnu zůstalo 325 742 osob.

Dá se tedy tvrdit, že legálně pracuje téměř každý třetí uprchlík. Ovšem podle dat MV 32 procent představují děti a senioři. V produktivním věku je 68 procent osob s dočasnou ochranou. Dá se tedy říct, že pracuje každý druhý.

Hezký den, Vážená paní Válková, v tomto smyslu měl ten článek taky vyznívat. Že realita je složitější a nelze šmahem nezaměstnaného odsoudit, že se mu nechce pracovat.

Moc děkuji i za kolegy, kteří mi s tímto textem pomohli! Sám jsem rád, že dostáváme prostor popsat témata v těchto delších textech plastičtěji. V titulku jsme původně pracoval s motivem, že předsudek kdo nepracuje je líný, ani v ČR nefunguje a kořeny jsou hlubší.

Zveřejnili jsme tři příběhy, reálně jsem v kontaktu i s dalšími rodinami. Jak je v textu zmíněno, letos bude končit fixace u více než sto tisíc smluv.

Pro většinu to bude představovat cenový šok. Pro rodiny je to přitom stejně, a někdy ještě víc choulostivé, než zdražování energií. Hypotéky v jejich rozpočtech představují největší měsíční výdaj.

Hezký den, v té pracovní verzi ale chybí informace o účinnosti. Je velmi pravděpodobné, že pokud tento návrh skutečně projde, bude se vztahovat na lidi, kteří ještě nešli studovat.

Zajímavé je, jak se upravená valorizace chová u jednotlivých důchodů: vysokým penzím se růst snižuje trojnásobně, u těch nejnižších se pak chová daleko mírněji.

Zajímalo by mě, jak do detailu výpočtu si tuto změnu modelovaly. A jestli byl záměr hranici nastavit na 8370 korun.

Expertky z Máma Job, které v textu cituji mi popisovaly, že lidé se nerozhodují logicky ale psychologicky. Současně tady ještě vedou diskuze, kde mi čtenáři píší, že "o děti se mají starat mámy ne instituace nebo sousedé" když to budu parafrázovat. Tak lze brát zkrácený úvazek jako něco co je komfortní pro pečujícího rodiče, jak do času stráveného v práci, tak s dítětem.

Obecně je podle mě důležité nabídnou, co nejširší skálu možností na nechat každého ať si sám vybere, co mu nejlépe vyhovuje. My v praxi máme zůstat doma nebo jít pracovat na plný úvazek.

Psal jsem to pod jiný příspěvek: hodně mě překvapilo, jakou paletu možností mají v Rakousku jenom, co se týče sousedského hlídání, které se zde plánuje zavést. My pracujeme na tom, aby to bylo legální u jednoho "hlídače", v Rakousku mají vyřešené i to když se dají dva hlídači dohromady.

Vyjel jsem i dál. Ano mají jiné starosti, tohle už vyřešili. Narozdíl od nás.

Nebojte, nikdo vás k tomu nenutí.

To vychází z jednoduché ekonomické úvahy, kterou si rodina rychle udělá: když rodič, který pečuje o děti půjde pracovat na zkrácený úvazek, tak je nutné ještě počítat s hlídáním, často placeným. Tedy zkrácený úvazek mínus náklady na hlídání. A ještě si odečtěte takzvanou daňovou slevu na "nepracující manželku".

Proto je to spíš o tom, když už jít pracovat tak na plný, nebo nepracovat vůbec.

Hezký den, určitě to není o tom odložit děti krátce po porodu a utíkat do práce, spíše o nějakém postupném zapojování se zpátky na trhu práce a to podle potřeb každého rodiče.

Poslanci s MPSV připravují legislativní půdu pro sousedské hlídání, což je vlastně něco mezi jeslemi/školkou a chůvou. Jeden hlídač/ka u sebe doma dohlídne až na čtyři děti.

Studuji jak to funguje třeba v Rakousku a je to fascinující, jak komplexní nabídka to je a v Česku vůbec zatím nefunguje. My se tady bavíme o hlídači/hlídačce, oni už mají vyřešení i to, že když se dva takovýto pracovnicí spojí, tak mohou hlídat více dětí.

Úplně největší skupinou jsou penzisté pobírající důchod mezi 18 až 19 tisíc korunami. Takových je přes 280 tisíc. Zajimavostí ale je, že o rok dříve, tedy v roce 2021, byla největší skupina mezi 15 až 16 tisíci korunami. A v roce 2020 to bylo částka mezi 14 až 15 tisíci korunami.

Tady se data jasně překrývají s odhady o průměrném růstu důchodů za rok o dva tisíce a více korun.

Ale současně připravuji i text, který upozorňuje na problém nízkopříjmových seniorů. I ten zde je a týká se podle velké skupiny předlužených lidí.

No zatím díky rostoucímu věku dožití roste především doba po kterou stát platí důchody. Ale souhlasím, že mít dítě není o tom, kolik za to rodič dostane od státu peněz.

Na druhou stranu pokud stát nevytvoří vhodné podmínky, tak za nějaký čas nebude nikdo kdo by financoval důchodový systém. Reálně je tak podpora rodičů i v zájmu penzistů.

Prosím, četl jste článek? Zatímco důchody se pravidelně i mimořádně valorizují, rodičovské příspěvky se přes celé období výrazné inflace nenavyšovaly.

„Zakládejte rodiny, roďte děti.“

• Často opakovaná výzva. Mimo jiné, aby stát měl další ekonomicky aktivní občany, kteří v budoucnu budou generovat přes daně a pojištění příjmy státu a udržovat důchodový systém.

„Rodiče mají pracovat, ne být s dětmi doma.“

• Častý argument, který se objevuje třeba i tady v diskuzi. Opět s dovětkem, že je potřeba mít ekonomicky aktivní občany.

Jak ale v článku upozorňuje Olga Richterová i Marie Oujezdská realita je jiná: Česko k těmto výzvám nevytvořilo podmínky.

Aktuálně je prostředí vůči rodičům s dětmi nepřátelský: nejsou kapacity v předškolních zařízeních, nefungují částečné úvazky. Rozhodnutí mít dítě znamená jít do ekonomické nejistoty.

K čemu to vede: k nižší porodnosti nebo k chudobě rodičů s malými dětmi.