Velkou část života pracuji s lidmi, a mohu potvrdit. U pracovníků (kolegů) musím dokola učit, že velký úkol se musí rozložit na dílčí kroky, že u každého nápadu je potřeba neustále ověřovat, že se dá dosáhnout celkového cíle a že k němu úsilí směřuje. Velmi často je problémem i to, že lidé pochopí až po množství odvedené práce, že polovinu úsilí vynakládají špatným směrem.
.
Pochopení textu je kapitola sama pro sebe. To se sice dnes objevilo v maturitních i dalších didaktických textech z jazyka, ale výsledky jsou stále chabé. Už v osmdesátých létech nás na základní škole učili, že každý text (každé sdělení) má svůj účel, k tomu volí způsob (všichni pamatujeme "funkční styl"), a jazykové prostředky přizpůsobují příležitosti a tomu, pro koho je určen (adresátovi). Jenže se to léta neprobíralo na jiném příkladu, než na úřední korespondenci (kterou stejně lidé příliš neumí). Jinak totiž třeba větu "umyje i nejšpinavější nádobí" chápeme v reklamě, a jinak, pokud je součástí pracovních pokynů pro zaměstnance kuchyně. V jednom se jedná o zvolání s očekávaným zveličením (hyperbola, případně nadsázka), v druhém o doslovný požadavek.
Vůbec vám nerozumím 👍😂
3
Sledujících
0
Sleduje
3
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Slováci mají nevím proč zradu asi v krvi. Když dojde na lámání chleba, stoupne si na tu stranu, kde je zlo a poslušně mu slouží. Asi nějaká kompenzace.