Řeknu k tomu jen tolik, že kdo na vlastní kůži neokusil, co to obnáší, tak neuvěří a může dávat sebelepší rady, co a jak by se mělo, ale jsou to jen domněnky nepodložené prožitou zkušeností.
Okusil jsem a vím, že autorka mluví naprostou pravdu.
Ostatním rodičům těch "bezproblémových a dobře vychovaných" dětí přeji radost z uspokojení, že jsou dobrými rodiči.
Ještě doplním k zamyšlení to, že vychovávat děti s ADHD vyžaduje obrovskou námahu, často s minimálním výsledkem. A právě to je nepředstavitelně frustrující, a proto jsou rodiče dříve či později v depresi a úzkostech, stejně jako jejich děti. Okolí vidí v kolektivu nevychovaného fracka, ale už nevidí, že doma to dítě brečí, protože je nešťastné. Proč? Protože ten nápor emocí z okolí a svých vlastních je na něho už příliš. Protože i ono samo vnímá, že je jiné a trápí ho, že je takové. Protože vnímá, že není přijato kamarády,cizími lidmi a bohužel často i vlastními rodiči. Všichni mu neustále něco vyčítají, kárají, korigují, trestají, protože k pochvalám se jaksi v té každodenní záplavě větších či menších konfliktních situací není šance dostat.
Protože se točí v začarovaném kruhu, jelikož si za reakce z okolí mohou ty děti samy, ony to vědí, ale nedokážou zařídit, nebo jen málo, aby to bylo jinak.
Kde se to ADHD vzalo? Nevím, asi tu bylo i dříve, jen je dnes lepší diagnostika. Asi je jí v dnešním světě více v důsledku nevím čeho všeho, stejně jako obrovsky vzrostl počet lidí, kteří mají psychické problémy, alergie, nejasnou sexuální orientaci... To nejsou výmysly těch , lidí, to je fakt.
Patřím k těm 50-tnikům 🙂
Ona změna duchodů jednou přijít musí a toho koho to zasáhne to prostě bude bolet. Jde jen o to,aby se ten přechod a změna nějak rozložil a nebyl tak tvrdý. Bylo by potřeba,aby tento celospolečenský problém byl řešen v konsenzu všech politických stran, jenže to u nás kvůli populismu některých není možné. A proto se to pořád odkládá, protože si s tím nikdo z politiků nechce pálit prsty a riskovat ztrátu voličských hlasů.
Proto se to přehazuje jako kupka sena jednou tak a pak zase naopak. A tímto se promarní víc peněz. Bohužel.
Takto je to ale ve všem. Jednou se něco udělá a další, co přijdou potom to předělávají. Selský rozum ale říká, že nemůžu mít všechno a vždycky si musím něco vybrat a z toho se snažit získat maximum.
Tady se ale kvůli populismu sází jen na to, co se zrovna líbí a když to zrovna vynáší,ale když přijdou první trable,tak se křičí, že to je špatně,že se to nemělo dělat a utíká se od toho pryč. Tak je to z reformama,tak je to s členstvím v EU i NATO a spousta dalších oblastí.
Jsme sice národ úžasně schopných lidí, kterým ale chybí odvaha a schopnost stát za svým slovem i když to bolí.
Mě se píseň moc líbila. To, že pan Margita zpívá jen krátký "štěk" je od něho úžasné gesto a symbol. Gesto v tom, že člověk jeho formátu přijal tak malou roli a symbol v tom, že ten jeho vyzpivaný závěr vytváří velmi silný náboj emocí a jeho upozadění symbolicky zapadá do textu Gábiny, že teď bude mluvit ona, že doteď byli slyšet všichni okolo ni (rodiče, trenéři, fanoušci...).
Píseň je krásná melodický, textově i myšlenkou.
Asi záleží na úhlu pohledu a vkusu každého z nás a na schopnosti dívat se a poslouchat nejen povrchně na první pohled a poslech,ale hledat symboly a číst mezi řádky.
Pán Babiš bohužel plácá populistické kecy (jako vždy) zakrývající jeho vlastní neschopnost.
Nábor do armády je tristní nikoli z důvodu neschopnosti vedení armády,ale toho, že prostē není zájem, že zdravotn, fyzický a psychický stav populace je velmi špatný, takže i případní zájemci mají problém splnit už tak nízké požadavky, navíc je nutné přihlédnout ke geopolitické situaci posledních let a je jasné, že do armády se lidé nepohrnou,ani kdyby jim slibovali modré z nebe.
Svou roli hraje i nízká společenská prestiž,na které se bohužel podepisuje i to, že ocenění a slov uznání se vojáci za svou náročnou službu málokdy dočkávají.
Lékařů si moc a moc vážím,mají náročnou a zodpovědnou práci vyžadující celoživotní vzdělávání. Jsem jim nesmírně vděčný.
Ale výsluhy přesto nechápu.
Vojáci,policie a hasiči je mají z mnoha důvodů. Třeba protože se neřídí zákoníkem práce, ale zákony o služebním poměru,které jim berou některá práva napr. na podnikání, na to být politický činný, strpět převelení do jiného místa služby v případě potřeby, mateřskou mají jen 1/2 roku, nesou riziko úrazu a úmrtí ve službě (např. u hasičů je od roku 1945 evidováno více než 60 hasičů zemřelých při výkonu služby, vojáků je od roku 1990 cca 30 a to jsou jen úmrtí a nejsou zde těžká zranění). Zatím nevím,že by některý z lékařů ve službě zemřel.
Navíc,pokud vím,tak zájem o studium lékařství se vždy těšil obrovskému zájmu, a proto byla medina vždycky výběrová, protože tam byl veliký převis zájemců. Dostat ale lidi k bezpečnostnim sborům, kteří by splňovali kvalifikaci, zdravotní a psychickou způsobilost a navíc fyzicky zdatných je velký problém,proto ten bonus po odsloužených letech v podobě výsluhy a třeba i ozdravných pobytů...
Já jsem třeba nepochopil,proč mají děcka na základní škole 2 povinné cizí jazyky. Místo toho,aby měly jen jeden a pořádně. Druhý by měl být volitelný a jen pro děti talentované na jazyky. Ale drtit povinně 2 cizi jazyky,když hodně dětí má čím dál větší problémy i s češtinou, je podle mě nesmysl. Ty které s bídou dávají jeden cizí jazyk, to totálně zabije, že se nenaučí pořádně ani ten jeden.
To co říká by v jistém slova platilo snad jen u těch dospělých, kteří záměrně vedou extrémně nezdravý životní styl,ale ne u běžných lidi a ne u malých dětí.
Zajímalo by mě,co by říkal a dělal,kdyby se do té situace sám dostal. Ona jedna věc je radit druhým,kritizovat druhé, říkat, že vím a umím to nebo ono řešit "je to moje volba", "mám léčbu ve svých rukou", ... ale jiná věc je osobní realita, když to opravdu přijde.
Přeji však jemu a všem podobně smýšlejícím pevné zdraví,aby si svou mylnou teorii nikdy nemuseli ověřit v praxi.
To co říká by v jistém slova platilo snad jen u těch dospělých, kteří záměrně vedou extrémně nezdravý životní styl,ale ne u běžných lidi a ne u malých dětí.
Zajímalo by mě,co by říkal a dělal,kdyby se do té situace sám dostal. Ona jedna věc je radit druhým,kritizovat druhé, říkat, že vím a umím to nebo ono řešit "je to moje volba", "mám léčbu ve svých rukou", ... ale jiná věc je osobní realita, když to opravdu přijde.
Přeji však jemu a všem podobně smýšlejícím pevné zdraví,aby si svou mylnou teorii nikdy nemuseli ověřit v praxi.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jako malé děcka...