Podobnou taškařici kdysi (tuším 1987) uspořádali maturanti jako rozlučku s Gymnáziem ve Vlašimi. Chodilo se ze sklepa do nejvyššího patra celý den. Everest bylo tuším 185 výstupů Blaník 13 (nebo 16). Na Everest nás vyšlo pět, Blaník dal každý, včetně organizátorů. Dva dny jsem pak nemohl chodit 🙂.
Je to tenhle barák:
Co takhle udělat inventuru na co vše je potřeba test u psychologa? Mohlo by se ukázat, že něco je méně důležité než zbrojní pasy a efekt na vytížení psychiatrů by byl nulový.
Nabízím např. posouzení zda se dítě může vzdělávat v režimu domácího vzdělávání. To mi přijde méně nebezpečné, než dovolit někomu mít poloautomatickou pušku 🙂.
Takto nastavená otázka mi přijde mimo realitu.
Proč testovat všechny, navíc když na to není kapacita psychologů. Testovat ty co chtějí nejnebezpečnější zbraně (rychlost střelby, dostřel...) určitě ano. Testovat ty co chtějí 3 a více zbraní taky ano. Nebo tyto možnosti rovnou zakázat (pokud by ani na to kapacita psychologů nestačila).
Zbraně jsou věci určené primárně ke konání násilí, ostatní je vedlejší efekt. To je odlišuje třeba od aut, ale i jiných nebezpečných činností, protože tam je to obráceně (nebezpečí je vedlejší efekt činnosti, ale primární účel je jiný). Kvůli tomu je omezení zbraní pochopitelnější.
Rychlost není všechno. Kvalita rozhodnutí je taky důležitá. Hlavně u staveb, protože pozdější náprava je těžko představitelná. Našich průměrných asi 250 dní je moc, ale průměrných 31 dní musí být peklo pro stávající obyvatele okolí staveb.
Kolik asi času dostanou sousedé, aby se vyjádřili k záměru developera, který jim chce stavět za zahradou? Nebo obce v podobné situaci (stihnou se v tom čase vůbec mezi sebou poradit, nebo zajistit právníka a stavaře)?
Nejsou jen stavitelé, ale i lidé, vedle kterých má stavba vzniknout....
Přátelé pozor na matení pojmů v diskusi.
Osvojení není pěstounská péče. Jsou v tom velké rozdíly, např. že osvojitelé na své děti žádné příspěvky nedostávají. Např. že pěstouni jsou stále sledovaní. Např. že pěstouni dítě nemají natrvalo ale jen na dobu jak to bude dítě potřebovat (dle názoru státu) atd.
Pěstouni se starají o děti, o které by se měl starat stát. Stát není konkrétní člověk (ale my všichni), ale děti potřebují péči konkrétního člověka. Proto je vymyšlená pěstounská péče. Pěstouni jsou státní zaměstnanci s trochu specifickým pracovním úkolem.
Děti pěstounům (včetně nezprostředkovaných, o kterých je článek) svěřuje soud. To není jedno bouchnutí razítka, ale soudní stání (často více stání), kde se zkoumá jestli pěstoun je dost prověřený, jestli je pro konkrétní dítě vhodný, jestli se rodiče o dítě opravdu nestarají atd. Výsledek je vratný, tj. pokud se shromáždí důkazy a při novém soudním řízení prokáže zneužívání institutu pěstounství, lze dítě pěstounovi odebrat.
Out of topic ještě přidám, že dlouhodobých pěstounů je aktuálně nedostatek. (Ještě jsou pěstouni na přechodnou dobu - max. 1 rok, kde je to snad lepší). U pěstounů jsou obvykle děti, které nejsou právně volné (jejich rodiče nepřišli o rodičovská práva a je naděje že se k nim dítě vrátí), nebo děti pro které se nepodařilo najít osvojitele (např. kvůli zdravotnímu postižení, nebo jiným důvodům proč pro ně nikdo ze zájemců o osvojení nebyl vhodný).
Uváděné příčiny moc nesedí s tím co bylo zjištěno a jak je popisován způsob opravy. Nejspíš nás ŘSD, nebo autoři článku vodí za nos.
Poškození vzniklo ve dvou spárách. V jedné se vozovka vyboulila, druhá byla vyhodnocená, že tam vyboulení hrozí. Mezi tím cca 1,5 km dálnice, tj. zhruba 250 spár, které byly vyhodnoceny, že tam nic nehrozí. Celá D35 má podle wiki 63km, to je spár... Čím se beton u těchto 2 spár liší od betonu u ostatních spár? Byla teplota u těch 2 spár jiná než u ostatních?
Nejspíš jsou ve skutečnosti beton i okolní podmínky stejné, ale rozdíl je v provedení postižených spár nebo aktuálním stavu postižených spár. Buď u nich bylo předepsáno atypické provedení (velmi nepravděpodobné), nebo byly provedeny špatně, nebo došlo ke zhoršení jejich vlastností (například zanesení nepořádkem) a údržba to neodhalila.
Pokud by problém byl v betonu, nebylo by možné pustit na dálnici provoz. To by zavánělo obecným ohrožením z nedbalosti.
Pro úplnost, teplotní roztažnost betonu je cca 12x10-6. To znamená, že 1m se při ohřátí o 1st.C roztáhne o 0,012 mm. Spáry se řežou po cca 6m.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ještě by to chtělo vysvětlit proč v Krnově je snížení průtoku o 100 m3 a v Opavě o 310 m3. Takhle to vypadá, že přehrada chytá vodu, která do Opavy teče ještě jinudy než přes Krnov. Nebo, že čísla jsou špatně 🙂.