Penny Daniel byla jedním z 56 namibijských dětí, které v roce 1986 v rámci „mezinárodní pomoci“ přijalo tehdejší Československo a malým Afričanům ze země bojující o nezávislost poskytlo azyl, výchovu a vzdělání. Po šesti letech v Evropě však musely putovat zpět do Afriky, kde je čekal mnohdy velmi smutný osud. Ten svůj mi Penny vylíčila ve čtvrti Katutura v namibijském Windhoeku, kde aktuálně už několik let žije.