Jak tomu máme rozumět. Jako že naštěstí jsme měli jen socialismus.

Je to provokace, nereaguje na ni.

Létat s Bf109 nebyla zrovna snadná záležitost, takže nějaké dovednosti mít musel.

Jsem na tom stejně.

V zásadě všechen líh se dnes vyrábí z pšenice a kukuřice a je dost kvalitní. Problém Jelínka je v tom, že destiláty neodpovídají předpisům EU o ovocných destilátech a vymohl si výjimku z pravidel EU. Třeba Tuzemák nebo Pomazánkové tuto výjimku nedostali. Ten rozdíl u Jelínka spočívá v tom, že podle EU musí být ovocný destilát vyroben pouze z příslušného ovoce. To je samozřejmě příliš nákladné a závislé na úrodě ovoce. Jelínek má proto schválenou technologii tak, že před destilací do "mače" přidá kvalitní konzumní líh a tuto směs předestiluje. Využijí se tak mnohem lépe "příchutě a voňavky" z "mače". Výsledkem je kvalitní destilát, avšak oproti pravé ovocné pálence poněkud prázdnější. Ještě hrubší způsob je v lihu macerování ovoce, to je Jelínek ještě zlatý. Ale když to lidi kupují...

Z brambor se líh nevyrábí už delší dobu. A z melasy také ne (není a je drahá).

Naprosto správně.

Skučení komunistů zní jako rajská hudba.

Mimochodem, kdo byli největší privatizátoři? No přece komunisté! A proč komunisté se tak snadno zřekli odpovědnosti za vedení státu? Protože dobře věděli, že už to tak dále nemůže fungovat.

A už to zase začalo.

Z Bohnic.

Vážený pane, viděl jste někdy alespoň v muzeu řez trochu modernějším tryskovým motorem. My měli na průmyslovce na chodbě řez motorem Jumo 004, to byl první sériově vyráběný proudový motor na světě, především pro ME262. Ten byl opravdu jednodušší než třeba DB600. Ale moderní dvouproudový motor s dmychadlem vepředu a se všemi náhony je sakra složitý. A to nemluvím o technologii výroby, která je v podstatě vždy na hranici technických možností.

Jinak Pmax u aut je vcelku neužitečný údaj, který se hodí tak akorát k diskusi v hospodě pro absolventy Vysoké školy života. Je to jen jeden údaj na charakteristice. Pro charakter motoru je potřebná úplná charakteristika, ke které se běžný motorista nemůže dostat. Tam je těch křivek a bodů tolik, že se v nich laik nemůže nikdy vyznat. Umění konstruktérů spočívá v tom, jak přizpůsobí převody této charakteristice, očekávané provozní hmotnosti, aerodynamice a spotřebě tak, aby se trefili do vkusu vybrané části trhu.

A jinak, ten absolventy Vysoké školy života vzývaný "krouťák" je jen jiný výraz pro výkon (Mk=P/2*pi*n).

V momentě vzletu, pokud nebude do systému zavedena rychlost větru, bude ground speed zcela standardní, to je pro B737 tuším 280 km/h. A nepokoušejte se argumentovat tím, že pás pod letadlem ji srazí na čistou nulu. Nemá jak.

Připomíná to scénu z filmu Nejistá sezóna. Pán by si dobře rozuměl s tou kulturní referentkou, která nechápala podrobný popis meteo situace.

Tak ještě jednou. Hodnoty jsem vzal pro B737, které jsou běžně dostupné.

Když se letadlo rozjíždí dopředu, tak se tedy začne pohybovat pás pod ním dozadu stejnou rychlostí. Ale dopředu působí tah motorů třeba 300kN, proti tomu pás přes valivý odpor podvozku působí na letadlo silou cca 15kN. To motory snadno překonají s výsledkem, že se kola točí dvojnásobnou rychlostí a vzlet se o něco prodlouží.

Kde se tedy bere síla cca 285kN, která vrátí letadlo do původního bodu "0"? Pás to určitě není.

Původní dotaz jsem vznesl, abych odlehčil postupně hrubnoucí diskusi s p. MN, a dopadlo to jako vždycky. Je s podivem, kolik lidí se dovolává fyziky a přitom nechápou její základní principy. Toto se učí na střední škole, kterou má dnes většina populace.

A ještě

Tak znova, a tentokrát trocha počtů😁.

Nejběžnější letadla mají vzletovou hmotnost kolem 80t, k tomu tah motorů 24t. Součinitel valivého odporu pneumatik je 0,015, součinitel smykového tření je 0,8.

Standartní situace je letadlo stojící zabrzděné na prahu dráhy a motory na plný výkon. Odpor zabrzděných kol 0,8x80=34t, proti tomu působí jen tak 24t. To znamená, že letadlo se ani nehne (motorová zkouška). Pak pilot uvolní brzdy, a odpor rázem poklesne na 0,015x80=1,2t. To už tah 24t lehce překoná a letadlo začne zrychlovat. Počáteční zrychlení je 240kN/80t=3m/s2. Proti pohybu letadla působí valivý odpor kol a narůstající aerodynamický odpor. Letadlo bude zrychlovat až do rychlosti třeba 280km/h, pak pilot přitáhne a odpoutá se od země. V okamžiku vzletu je airspeed i GPS rychlost stejná. To se děje po světě tisíckrát každou hodinu, prostě nic zajímavého.

A teď to postavíme na pás. Zabrzděno, motory naplno a žádný pohyb (asi by to letadlo začalo pás pod sebou hrnout dopředu jako koberec😁). A teď pilot odbrzdí, 24t tahu s lehkostí překoná valivý odpor 1,2t, a letadlo jede dopředu. Po 1s má rychlost 3m/s a teď se pás vydá rychlostí 3m/s dozadu. Pak tedy valivý odpor bude dvojnásobek statického, to je 2,4t. To však tah 24t opět s lehkostí překoná a tak to půjde až do těch 280km/h. Kromě valivého a aerodynamického odporu není v systému žádné síla, která by ten tah 24t překonala. V okamžiku vzletu je airspeed i GPS rychlost opět stejná. Pro podvozek by to nebylo zrovna optimální, ale on se vlastně odlehčuje s rostoucí rychlosti narůstajícím vztlakem.

A včil mudrujte A

Takto jsem jinde argumentoval:

Často tu někteří diskutující operují běžeckým pásem, tak tedy pro ně: Představte si, že na ten běžecký pás si stoupnete na kolečkových bruslích a budete se přitahovat dopředu za nějaké lanko. Síla nutná pro přitahování je naprosto zanedbatelná, vychází z pohybové rovnice, podle zrychlení a hmotnosti osoby a ze ztrát v ložiscích bruslí.

Obdobné je to i s tím letadlem - dopředný pohyb je vyvolán tahem tryskového motoru nebo tahem vrtule. Z pohybové rovnice vyjde podle tahu a hmotnosti letadla zrychlení. Proti působí odpor vzduchu a valivý odpor kol.

Samozřejmě podvozku by dvojnásobná rychlost moc nesvědčila, ale letadlo by vzlétlo.

A nakonec: všichni ti, co se tu ohánějí vektory a fyzikou by na zkoušce u doc. Exela letěli a to i z běžícího pásu. I stojícího.

A je to tu zase 😢😢😢.

VZLÉTNE!!!

Správně. Už na několika stránkách jsem se zapojil do diskuse, ale ti co tvrdí, že nevzlétne, žádné argumenty neuznávají. Tedy ty, které odporují jejich názoru. Vždy dojde na argumentaci s vysokoškolskými diplomy, nalétanými hodinami a podobně. Pak se diskutující vzájemně vyzývají k vrácení diplomů 😂. Někdy jsou argumenty opravdu úsměvné, jako že zpět pohybující se pás sebou strhává tolik vzduchu, že pod křídlem vznikne podtlak 😂. Jindy se bazíruje na slovíčkách, třeba že v textu se neuvádí, že to startující letadlo má spuštěny motory😂. Posledně jsem to už nevydržel a našel si standartní startovní hmotnost B737, tah motorů, součinitel valivého a smykového tření gumových kol o beton. Z výpočtu pak jasně vyplynulo, že vzlétne. Samozřejmě jsem zanedbal klesající tah, rostoucí aerodynamický odpor a současně rostoucí vztlak. A po tomto mém příspěvku diskuse skončila 😊.

Váš příspěvek mě však přesvědčil, že o letadlech opravdu něco víte 👍😊. A bez urážek.

PS: Bořiči mýtů provedli kdysi pokus s Cessnou 150 (asi) na dlouhé plachtě, kterou táhl opačným směrem Jeep (asi).

A vzlétla.

Madam, mohla byste nás rozsoudit. Už roky se vede spor o to, zda letadlo vzlétne z běžícího pásu. Pás se pohybuje stejnou rychlostí jako vzlétající letadlo, avšak opačným směrem. Odpovědi se dělí 50 na 50, já tvrdím že vzlétne. Děkuji.

Za 2.

S rezervou.