Čistokrevní vojenský puč. Jestliže je Evropská a unie a USA zásadoví mělo by následným krokem být zavedení sankcí.
V Gruzii se na popírání demokracie podílí presidentka s podporou opozice a části ulice v Koreji si už vystačí president sám, bez opozice i bez ulice. Demokracie jako řemen.
Akú rečú ste to hovorili?
Ale kdo bude ty podvodné zelenorudé tlachaly živit, když oni nic nevytváří a HDP a životní úroveň v EU už jen klesá?
Levicoví politici, které pasou energetičtí miliardáři, dovedou EU až do sebevraždy.
A voliči se ne a ne probudit. Většina voličů, dnes s humanitním vzděláním, si zřejmě myslí, že elektřina vzniká v zásuvce, peníze vznikají v bance, jídlo vzniká v řetězcích a plasty a kovy asi vznikají samy od sebe.
Omyl, peníze přece vznikají v bankomatu.
Ale určitě výsledný chemický produkt neobsahuje 50 % alkoholu, ale sotva 34 "voltů" + chemické tresti.
Což se s domácí slivovicí opravdu, ale doopravdy nedá srovnávat.
🙂
V zásadě všechen líh se dnes vyrábí z pšenice a kukuřice a je dost kvalitní. Problém Jelínka je v tom, že destiláty neodpovídají předpisům EU o ovocných destilátech a vymohl si výjimku z pravidel EU. Třeba Tuzemák nebo Pomazánkové tuto výjimku nedostali. Ten rozdíl u Jelínka spočívá v tom, že podle EU musí být ovocný destilát vyroben pouze z příslušného ovoce. To je samozřejmě příliš nákladné a závislé na úrodě ovoce. Jelínek má proto schválenou technologii tak, že před destilací do "mače" přidá kvalitní konzumní líh a tuto směs předestiluje. Využijí se tak mnohem lépe "příchutě a voňavky" z "mače". Výsledkem je kvalitní destilát, avšak oproti pravé ovocné pálence poněkud prázdnější. Ještě hrubší způsob je v lihu macerování ovoce, to je Jelínek ještě zlatý. Ale když to lidi kupují...
Chtěl jste napsat 100 korun za flaštičku o obsahu několik deci.
Z stovku už se běžně prodává půl litr toho nejlevnějšího rumu, což je v podstatě tradiční míchanice vypálených brambor s rumovou trestí.
Jinak opravdu kvalitní věci už v obchodech atakují cenu 2000 za půl litru.
Z brambor se líh nevyrábí už delší dobu. A z melasy také ne (není a je drahá).
Dříve nebylo zlatě, ale co tito lháři dělají je moc. Tak ať se tito eurohujeři nediví, že se lidi dívají zpět a srovnánají, jak se měli dřív a jak se mají dnes.
Skučení komunistů zní jako rajská hudba.
Mimochodem, kdo byli největší privatizátoři? No přece komunisté! A proč komunisté se tak snadno zřekli odpovědnosti za vedení státu? Protože dobře věděli, že už to tak dále nemůže fungovat.
Pmax je maximalny vykon. Nie, letecke motory su naopak ovela jednoduchsie ako motory v autach. Kvoli spolahlivosti. Vykon motorov vrtulovych lietadiel sa bezne udava v kW. Vasa skusenost s Laguna vs Megane suvisi s krutiacim momentom. Ten je vnimany ako zivost auta. To nic nemeni na tom, ze laguna lec mala Pmax 105 koni, tak na udrzanie cruising speed napr 90 km/h jej staci vykon priblizne 15 koni. Takze cruising speed 90 km/h je u laguny na urovne 14,2% z Pmax.
Vážený pane, viděl jste někdy alespoň v muzeu řez trochu modernějším tryskovým motorem. My měli na průmyslovce na chodbě řez motorem Jumo 004, to byl první sériově vyráběný proudový motor na světě, především pro ME262. Ten byl opravdu jednodušší než třeba DB600. Ale moderní dvouproudový motor s dmychadlem vepředu a se všemi náhony je sakra složitý. A to nemluvím o technologii výroby, která je v podstatě vždy na hranici technických možností.
Jinak Pmax u aut je vcelku neužitečný údaj, který se hodí tak akorát k diskusi v hospodě pro absolventy Vysoké školy života. Je to jen jeden údaj na charakteristice. Pro charakter motoru je potřebná úplná charakteristika, ke které se běžný motorista nemůže dostat. Tam je těch křivek a bodů tolik, že se v nich laik nemůže nikdy vyznat. Umění konstruktérů spočívá v tom, jak přizpůsobí převody této charakteristice, očekávané provozní hmotnosti, aerodynamice a spotřebě tak, aby se trefili do vkusu vybrané části trhu.
A jinak, ten absolventy Vysoké školy života vzývaný "krouťák" je jen jiný výraz pro výkon (Mk=P/2*pi*n).
Ked uz ste zacali pocitat tie presne cisla, kolko by pri vami spominej 737 bola ground speed v momente vzletu?
V momentě vzletu, pokud nebude do systému zavedena rychlost větru, bude ground speed zcela standardní, to je pro B737 tuším 280 km/h. A nepokoušejte se argumentovat tím, že pás pod letadlem ji srazí na čistou nulu. Nemá jak.
Jára Cimrman se nemusí strefit do vkusu každému, stejně tak druh tohoto humoru nemusí být srozumitelný pro každého. Aby se za něj ale někdo měl potřebu stydět, to snad opravdu ne.
Připomíná to scénu z filmu Nejistá sezóna. Pán by si dobře rozuměl s tou kulturní referentkou, která nechápala podrobný popis meteo situace.
Tak si to ujednotme: podla vas, ked vrtula/turbina vyvinie tah, ktory by za normalnych okolnosti (na asfalte) umoznil dosiahnut vzletovu rychlost, ale pas sa toci rovnakou rychlostou opacnym smerom (cize vysledna dopredna rychlost je nula) tak lietadlo vzlietne?
Tak ještě jednou. Hodnoty jsem vzal pro B737, které jsou běžně dostupné.
Když se letadlo rozjíždí dopředu, tak se tedy začne pohybovat pás pod ním dozadu stejnou rychlostí. Ale dopředu působí tah motorů třeba 300kN, proti tomu pás přes valivý odpor podvozku působí na letadlo silou cca 15kN. To motory snadno překonají s výsledkem, že se kola točí dvojnásobnou rychlostí a vzlet se o něco prodlouží.
Kde se tedy bere síla cca 285kN, která vrátí letadlo do původního bodu "0"? Pás to určitě není.
Původní dotaz jsem vznesl, abych odlehčil postupně hrubnoucí diskusi s p. MN, a dopadlo to jako vždycky. Je s podivem, kolik lidí se dovolává fyziky a přitom nechápou její základní principy. Toto se učí na střední škole, kterou má dnes většina populace.
Takto jsem jinde argumentoval:
Často tu někteří diskutující operují běžeckým pásem, tak tedy pro ně: Představte si, že na ten běžecký pás si stoupnete na kolečkových bruslích a budete se přitahovat dopředu za nějaké lanko. Síla nutná pro přitahování je naprosto zanedbatelná, vychází z pohybové rovnice, podle zrychlení a hmotnosti osoby a ze ztrát v ložiscích bruslí.
Obdobné je to i s tím letadlem - dopředný pohyb je vyvolán tahem tryskového motoru nebo tahem vrtule. Z pohybové rovnice vyjde podle tahu a hmotnosti letadla zrychlení. Proti působí odpor vzduchu a valivý odpor kol.
Samozřejmě podvozku by dvojnásobná rychlost moc nesvědčila, ale letadlo by vzlétlo.
A nakonec: všichni ti, co se tu ohánějí vektory a fyzikou by na zkoušce u doc. Exela letěli a to i z běžícího pásu. I stojícího.
A ještě
Tak znova, a tentokrát trocha počtů😁.
Nejběžnější letadla mají vzletovou hmotnost kolem 80t, k tomu tah motorů 24t. Součinitel valivého odporu pneumatik je 0,015, součinitel smykového tření je 0,8.
Standartní situace je letadlo stojící zabrzděné na prahu dráhy a motory na plný výkon. Odpor zabrzděných kol 0,8x80=34t, proti tomu působí jen tak 24t. To znamená, že letadlo se ani nehne (motorová zkouška). Pak pilot uvolní brzdy, a odpor rázem poklesne na 0,015x80=1,2t. To už tah 24t lehce překoná a letadlo začne zrychlovat. Počáteční zrychlení je 240kN/80t=3m/s2. Proti pohybu letadla působí valivý odpor kol a narůstající aerodynamický odpor. Letadlo bude zrychlovat až do rychlosti třeba 280km/h, pak pilot přitáhne a odpoutá se od země. V okamžiku vzletu je airspeed i GPS rychlost stejná. To se děje po světě tisíckrát každou hodinu, prostě nic zajímavého.
A teď to postavíme na pás. Zabrzděno, motory naplno a žádný pohyb (asi by to letadlo začalo pás pod sebou hrnout dopředu jako koberec😁). A teď pilot odbrzdí, 24t tahu s lehkostí překoná valivý odpor 1,2t, a letadlo jede dopředu. Po 1s má rychlost 3m/s a teď se pás vydá rychlostí 3m/s dozadu. Pak tedy valivý odpor bude dvojnásobek statického, to je 2,4t. To však tah 24t opět s lehkostí překoná a tak to půjde až do těch 280km/h. Kromě valivého a aerodynamického odporu není v systému žádné síla, která by ten tah 24t překonala. V okamžiku vzletu je airspeed i GPS rychlost opět stejná. Pro podvozek by to nebylo zrovna optimální, ale on se vlastně odlehčuje s rostoucí rychlosti narůstajícím vztlakem.
A včil mudrujte A
Mne to vysvetlenie pride vyslovene logicke a v sulade s fyzikou. A pisete to aj vy: “vztlak vznika na kridle pri pohybe atmosferou”. Na pase, ktory sa toci opacnym smerom, sa lietadlo atmosferou nehybe, a teda vztlak nevnika a teda lietadlo nevzlietne.
Takto jsem jinde argumentoval:
Často tu někteří diskutující operují běžeckým pásem, tak tedy pro ně: Představte si, že na ten běžecký pás si stoupnete na kolečkových bruslích a budete se přitahovat dopředu za nějaké lanko. Síla nutná pro přitahování je naprosto zanedbatelná, vychází z pohybové rovnice, podle zrychlení a hmotnosti osoby a ze ztrát v ložiscích bruslí.
Obdobné je to i s tím letadlem - dopředný pohyb je vyvolán tahem tryskového motoru nebo tahem vrtule. Z pohybové rovnice vyjde podle tahu a hmotnosti letadla zrychlení. Proti působí odpor vzduchu a valivý odpor kol.
Samozřejmě podvozku by dvojnásobná rychlost moc nesvědčila, ale letadlo by vzlétlo.
A nakonec: všichni ti, co se tu ohánějí vektory a fyzikou by na zkoušce u doc. Exela letěli a to i z běžícího pásu. I stojícího.
4
Sledujících
0
Sleduje
4
Sledujících
0
Sleduje
Jen blbec se chlubí titulem.
1 odpověď
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Plně s Vámi souhlasím. Mám titul Ing., který používám jen do rohových razítek a na prezenční listiny. Na katedře nám vyučující doporučili takto titul používat, protože jinak by to znamenalo se za tu katedru stydět. V běžném životě se bez toho Ing. obejdu.