Jestli se nepletu, tak Vita byla propojena se spisovkou/výpravnou jen lokálně... Nicméně včera jsem si poslechl podcast "Ptám se já", kde se pan Bartoš hájí, že narážejí na sama prekvapeni a věci, které nemohli přepokládat. Trebaze dotčeny orgán může mít stejné IČO jako zadavatel stavebního řízení. To je fakt vrchol. Tuhle naprosto běžnou věc skutečně netušili? To jen dokládá nulovou analýzu celé problematiky. A pan odborník to veřejne a opakovaně vypouští z úst spolu se slovama obhajoby.
Spisová služba pro jednu organizaci může být jen JEDNA, kde by měly být všechny dokumenty, to je ze zákona. Spisová služba v ISSŘ to nesplňuje, nemůže obsahovat celou dokumentaci za všechny stavební úřady, vůbec by to neuměla.
Nemůže být část spisovky ve Vita a část v ISSŘ.
Bartoš říkal ve sněmovně, že se mají používat lokální spisové služby :
„My jsme revidovali architekturu tohoto řešení, neboť obsahovala různé prvky, které už jednotlivé úřady i ministerstva mají, například spisovou službu. Proč bychom ji dělali znovu, když práci s dokumenty máme řešenu na úrovni stavebních úřadů.“
To, že MMR nepočítalo s tím, že DOSS a zadavatel mají stejné IČO, to je zásadní problém. Stejně tak jsem slyšel, že například v Portálu stavebníka lze zadat jen fyzické osoby a ne právnické. Podobný problém je nemožnost zastupitelnosti.
Tady se jedná o zásadní systémové problémy, které jdou opravit obtížně nebo vůbec nepůjdou zpětně opravit. Jedná se o klíčové položky, které mají v databázi relace na jiné položky. To není nějaká chybějící komentářová položka.
Z toho je vidět, že arch. Klán z MMR to vůbec nedomyslel. Měnit datový model za chodu jde jen omezeně, a je evidentní, že vznikají datové nekonzistence, a chybějící
a nekontrolované položky nelze jen tak zpětně doplnit. Odkaz
Na mě to taky působí, že analýza projektu byla velmi povrchní, nebo možná žádná. Působí to tak, ze do toho firma šla s tím, že budou dělat jednoduché úložiště. Docela by mě zajímala zadávací dokumentace, případně nějaká časová souslednost. Vlastně i úvodní dokumentace a její verzování budí dojem, že to bylo site horkou jehlou. Vlastně i uroven podpory, kdy nám evidentně nezaskolena paní četla předpřipravené odpovědi z papíru (které se navíc našeho problémů netýkaly a když nevedela, odpověď byla, že to zatím nefunguje).
Je jasné, že to bylo šité horkou jehlou, lidmi, bez zkušeností s implementací a vývojem SW ve státní správě. Na MMR evidentně nemají velké znalosti ze stavebního řízení, aby mohli zadat kompletní zadání, proto zvolili "agilní" tj. postupnou metodu vývoje. Jinak by nemohli 2 měsíce po ostrém startu zjišťovat, co všechno ISSŘ, oproti Vita, neumí. Firma InQool to napasovala na nějaký eshop, o stavebním řízení vůbec nic nevědí.
Po MMR bych požadoval odpověď na otázky:
• Kdo rozhodl o architektuře systému , že některé funkcionality/interfacy budou zrušené k 1.7. bez náhrady ? Např. napojení na ekonomický sw, spisovou službu, napojení na archivní systémy, migraci dat, napojení na DOSSy.
• Kdo dělal za MMR analýzu a zadání pro dodavatele, kde jsou testovací scénáře a akceptační protokoly a kdo je podepsal?
Všude vystupuje za MMR arch. Klán, tak to bude asi on…
Podpora je nulová, k ničemu. Manuály obecné, neaktuální, bez znalosti odborné terminologie, to ukazuje, jak nepřipravený celý systém je.
... S kým m tu čest konverzovat? Je evidentní že víte o čem mluvíte, tak mě to zajímá.
Na rozdíl od vás nejsem z oboru, o stavebním řízení, vím jen, to co se dočtu. Nicméně pracuji mnoho let jako konzultant a programátor pro banky a státní správu, takže si dokážu představit, jak to piráti bastlí. Docela mě děsí jejich nekompetence. To není legrace, až se začnou ztrácet data, bude jedno jak moderní design má frontendová aplikace Portál stavebníka.
Michálek se posmíval designu a barvičkám softwaru ADIS ve finanční správě. A srovnával moderní design DSŘ s designem elektronického bankovnictví. Vůbec ale netuší, jak vypadají backendové transakční systémy velkých bank. Takové systémy se mění s periodou cca 30 let , tam je důležitá robustnost, stabilita, výkonnost, musí sedět transakce a zůstatky, musí existovat historie a archivy.
V jedné z bank se backendový systém stále programuje v jazyku MUMPS, a nikomu to nevadí. Nikoho by nenapadlo, s výměnou elektronického bankovnictví, měnit i backendový systém a totálně paralyzovat chod banky.
Nedávno jsem ocenil informační systém v katastru nemovitostí, kdy mně dokázali rychle najít v archivu smlouvy ke zřízení zástavního práva k nemovitosti 25 let zpět. Jejich archiv funguje. Pokud by se ke katastru dostali piráti, tak bych nic nedohledal.
V případě stavebního řízení nemá MMR vyřešenou ani migraci, ani archivaci. To by byla první věc, kterou bych při výměně systému řešil. Migrace a archivace měla být vyřešena před 1.7., to je základ, bez toho neměl být DSŘ vůbec spuštěn.
Já to pozoruji spíš z ty druhý strany, ze strany úředníků. Ale přesně jak uvádíte - ochrana vložených dat je nulová. Dokonce příslušnost úřadu si na začátku bylo mozne zvolit, ale i tak jsou vidět všechna řízení v CR. Ochrana dat je nulová. Dokonce to vypadá, že i odstranění řízení, které úředníkovi nepřísluší, je možné.
Problém je také v lokálním administrátorovi, který může přístupovou roli nastavit komukoliv, i sobě. Bez jakéhokoliv povereni. Čili pokud bych o to stal, muzu i ja v tuto chvíli z domova vidět jakékoliv stavební řízení v ČR, včetně osobních dat (jako externí lokální administrator si můžu pro sebe nastavit přístupovou roli). Nejenom vidět, ale pravděpodobně i mazat a zakládat nová řízení, včetně přístupu do registru osob (ověřování). To je naprosto nepřípustná mezera v zabezpeceni. VITA je řešena úplně jinak (přes individualni AIS a jeho individuální pristup) a tam už je docela problém něco takového udělat. Ale tady to nikoho nezajímá!
Jak jste psal - i když Vitu nemám moc rád, jsem naprosto přesvědčen, že by to celé zvládli udělat doslova za pár korun. Infrastruktura hotová, šlo jen o úpravu jejich sw. Sice zásadní, ale reálnou. Aktuálně nasazený sw neumí stále ani desetinu toho, co dělá Vita spolehlivě. Ale je fakt, že jsou to "omalovánky", což Vita úplně není. A věřím, že Bartošovi se tohle líbilo nejvíc.
Piráti evidentne netuší, jak složité je nastavení přístupů pro jednotlivé uživatele ve státní správě, často to bývá samostatný malý projekt, který trvá měsíce. Přístupová oprávnění a role bývají také kontrolovány každoročně interními/externími auditory.
Například vývojáři z externích firem (např.InQool) by neměli mít přímý přístup na produkční prostředí ke změně programů nebo dat, ale ani k prohlížení dat.
Nutné změny v produkční databázi by měl provádět protokolárně administrátor z MMR. Podle vyjádření některých úředníků ze SÚ, se jim data mění pod rukama. Například stav odeslání dokumentů přes Českou poštu. Nebo se ztrácí a následné objevují pořízená podání, k danému uživateli.
To vypadá na to, že to někdo (administrátor MMR nebo někdo z dodavatelské firmy) mění manuálně, nebo přes nějaký program přímo v databázi na produkci.
Úředník by také neměl mít možnost měnit data, která pořídil stavebník. V tisku byl popsán případ, kdy stavebník zapsal do Portálu stavebníka podání, s datumem narození 11.11.1111. Program tedy neprovádí kontrolu položky. Ale následně se podání přeneslo do agendového ISSŘ, kde ale kontrola proběhla, a úředník ho nemohl dále zpracovat.
Pokud udělá stavebník chybu, v portálu stavebníka, tak to nemůže úředník jen tak přepsat, protože platí „§ 176 Padělání a pozměňování veřejné listiny“. To by měl opravit stavebník, nebo stornovat podání a udělat nové.
Všechny změny, opravy musí být doložitelné kdo, kdy zapsal, změnil na jakou hodnotu (auditní stopa)
Určitě by bylo mnohem jednodušší a levnější dodělat Vita, firma InQool o stavebním řízení nic neví.
A jste si jistý, že to běží na Azure? Součástí celé akce byl i nákup fyzických serveru a úložišť za několik desítek milionů korun. Ale přesně jak píšete - statistiky nejsou problém, vyjadřovacky už možná větší, ale i tak by se to dalo řešit. Aktuálně podobne funguje sběr dat z csuis (státní pokladna). Stejnětak napojení na registry ve víte funguje. Možná tedy stačilo udělat jen "malý" registr stavebních řízení a elektronickou výměnu dat. Myslím, že Vita na to byla připravena.
Microsoft Azure je zmíněn v tech. specifikaci k DSŘ.
Bartoš si to riziko uvědomuje. Na FB ze dne 21.1 píše: "!!Některé věci ovlivnit můžeme, ale některé nejsou v našich rukou. 🙈🙈🙈 Celá Evropa hlásí problémy v cloudových technologiích Azure, o které se částečně opírá backend řešení Portálu občana a eDokladů."
Nevím, zda existovaly jiné důvody pro úplnou centralizaci, než celková statistika. Kvůli statistice nedává smysl, rozbořit všechno, co dnes funguje a ladilo se přes 20 let !
Stavební úřady jsou autonomní, možná má někdo představu, že se bude zpracování přehazovat mezi SÚ. Potom by centrální řešení dávalo smysl. Ale divil bych se, kdyby někdo chtěl přehodit např. schválení nějaké stavby v Ostravě na úředníky z Prahy, kteří o dané lokalitě nic nevědí ?
Z pohledu oprávnění vidím jako riziko, že kdokoli z úředníků může vidět a zasahovat do stavebního řízení v celé ČR. Otázka je, zda někdo z MMR vůbec řešil otázky kolem GDPR.
Takže si myslím, že decentralizace agendových systémů na jednotlivých SÚ může být z pohledu architektury lepší řešení.
✔ Souhlasím, že stačilo udělat jen "malý" registr stavebních řízení a elektronickou výměnu dat. Vita píše, že umí nový zákon, nemá problém s komunikací ani s ukládáním do společného úložiště dokumentů EDP.
MMR jim to ale zablokovalo, důvod je jasný, mají zájem dosadit spřízněné firmy.
Ja nevim, jestli ten jeho vystup byl mysleny vazne a nebo je tak naivni. Od zacatku se dalo vytusit, ze to bude obrovsky prusvih. Zminovane skoleni byl spis vysmech. Trvalo asi 2 hodiny a v podstate u vseho bylo receno, ze to dosud nefunguje. Ani na onem piskovisti neslo delat nic.
Pak problem s technikou - v podstate nikdo ji vlastne nepotreboval. A pokud ano, bylo dodano neco, co se do konkretniho uradu vlastne nehodilo.
Od zacatku spusteni systemu fungoval heldesk stylem, ze nejaka pani cetla predpripravene odpovedi z papiru (bylo slyset listovani). Nejednou cetla odpoved na neco uplne jineho (cili vubec netusila na co se ptam). Vetsina odpovedi koncila tim, ze to zatim nefunguje.
Situace je nyni lepsi, zejmena proto, ze si sami urednici zridili facebookove skupiny a radi si mezi sebou. Vetsina z nich dela i nadale ve starem systemu (vetsina ve VitaSW), nasledne dokumenty jen nahrava do tohoto "uloziste". Zadnou jinou funkci to nyni vlastne nema.
Pokud mate urgentni problem (treba ze se podana zadost ztratila, prestoze stavebnikovi se zaregistrovala a ma ID), na podpore reknou, ze tomu davaji urgenci a ze se DO TYDNE nekdo ozve zpet. Nikdy se nikdo zpet neozval.
A to uplne pomijim fakt, ze jsou neustale hlasky o pretizeni, ze se akce nedokoncuji atd... A to je aktualne v ulozisti pouze 72000 dokumentu.
Mimochodem konverze elektronickeho dokumentu a doruceni ceskou postou - na podpore neznaji odpoved, ale na FB skupine urednici vyresili (podepsany dokument se musi opatrit casovym razitkem, jinak posta nedoruci a urednik se to nedozvi).
Obrazek si udelejte sami.
IT systémy evidentně nebyly optimalizovány a testovány na zatížení. Centralizace stovek lokálních serverů do jednoho webového serveru se výrazně projeví na snížení výkonnosti systému. Až se systém naplní daty, provede se migrace z Vita, a v systému budou pracovat najednou tisíce uživatelů, kteří dnes ani nemají přístupy (např. DOSSy), tak bude docházet k výraznému zpomalení.
Pomalé síťové propojení bude způsobovat výrazný nárůst doby odezvy při komunikaci s ostatními systémy, např. s registry nebo katastrem atd.
Sníží se také dostupnost systému, protože bude nutné provádět aktualizace (upgrady) nebo úplné odstávky centrálního serveru, a CELÁ ČR bude zpomalená nebo bude stát (dříve vypadl jen jeden SÚ).
A to nemluvím o kybernetické bezpečnosti. Webový server pracuje na Mirosoft Azure, nedávno jsme zažili např. celosvětové výpadky na letišti.
Z pohledu architektury IT systému může mít centralizace zpracování své výhody, ale i nevýhody, oproti decentralizovanému řešení. Často je vhodné volit kombinaci centralizovaného a decentralizovaného řešení a rozložení výkonu.
Argument, že centralizace je nutná kvůli statistice počtu žádostí je účelová. Lokální statistika je i v systému Vita a není problém celková čísla sečíst za celou ČR. Kvůli centrální statistice nedává smysl rozbít fungující zpracování stavebního řízení na SÚ.
To jsou fatální skryté problémy, které se projeví až časem.
Zatím se hovoří jen o chybějících funkcionalitách.
Moc se ale nehovoří o datech. Za pochodu se mění nejen funkce ale i datový model v databázi. Přidávají se nové položky, validace, relace mezi položkami.
Dochází k tomu, že podání jsou neúplná, nebo obsahují chybné položky, vznikají datové nekonzistence. Neví se, kde jsou dokumenty uložené –lokálně, centrálně, v jaké formě ?
Dobrý systém musí také zajistit ukládání a dohledání historických dat a dokumentů. Do nového systému ale zatím nebyla provedena MIGRACE dat ani není napojen na ARCHIVNÍ systémy.
Mnoho lidí neví, že platí § 176 PADĚLÁNÍ A POZMĚŇOVÁNÍ VEŘEJNÉ LISTINY . Pokud například udělá stavebník chybu v Portálu stavebníka (například systém umožňuje zadat datum narození 1.11.1111) , a díky tomu se zasekne v agendovém systému ISSŘ (kde se datum kontroluje), tak tento datum nemůže úředník, nebo administrátor, jen tak opravit, přepsat. To může udělat jen autor, to je stavebník. Pokud je již chybné datum přeneseno do jiného systému, musí podání stornovat a založit nové.
Musí být průkazné kdo, kdy položku zadal, opravil (auditní stopa).
Další otázka je, kdo může opravovat data, nebo stavy podání. Zdá se, že IT pracovníci na MMR (nebo InQool?) můžou měnit stavy podání v databázi, protože podle úředníků se mění například status doručení dopisu přes Poštu, zřejmě přes noc? Zdá se, že se úředníkovi někdo přes noc „hrabe“ v datech a ručně (nebo programem) opravuje chybná data.
Dobrému systému musí úředník věřit, že v budoucnosti dohledá všechna data a dokumenty a nikdo mu je pod rukama nebude měnit, aby je mohli právně doložit
Žádná analýza nebyla. Vypadá to, že jen vytvořili tabulky a jejich základní obsluhu. Aby "splnili zákon" Odkaz
O problematice řízení zjevně nevěděli nic a nijak to neřešili. A svedou to na ÚOHS, že jim víc nedovolil.
Takže Bartoš vědomě nasadil do ostrého celorepublikového provozu asi 10% potřebného (jak sám říká). Čili nešlo o žádné nečekané selhání, ale očekávaný průběh. Těch 10% psali půl roku. Za jak dlouho bude zbývajících 90%? Když už nepůjde o hloupé inserty do databáze a pár validací?
Zřejmě se odkazují na minimum položek ve vyhlášce č. 190/2024 Sb., ale i zde nesplnili všechno.
Bartoš rozšířil pomluvu, že úředníci pracují stylem tužka+papír, že jsou staří a neochotní se něco nového učit. Naopak úředníci jsou počítačově znalí měli fungující systém a byli zvyklí na pravidelné upgrady programů. Na rozdíl od Bartoše rozumí stavebnímu řízení.
Takže MMR mělo provést analýzu původního systému Vita a doprogramovat chybějící funkcionalitu do nového systému tak, aby ale nedošlo k extrémnímu navýšení manuální práce a zýšenému riziku chyb.
Jak dlouho bude trvat, než se program dokončí? Horší je, že tam jsou metodické a právní nejasnosti, kdo/co, do kdy, schvaluje, kde jsou dokumenty uložené, v jaké formě a souběh starého a nového zákona. Navíc se za pochodu mění datový model, chybějící pole, validace, relace, změny klíčových položek, způsobuje, že podání jsou neúplná a právně nedoložitelná.
Následné chyby v datech nelze jen tak opravit nebo přepsat (úředníkem, administrátorem), na to je § 176 PADĚLÁNÍ A POZMĚŇOVÁNÍ VEŘEJNÉ LISTINY , pokud například udělá stavebník chybu v datumu narození (např. chybný datum 1.1.1111). Musí být vždy průkazné kdo, kdy položku zadal, opravil (auditní stopa).
Jelikož se původní systém vyvíjel přes 20 let, tak rok určitě nebude stačit, než se doprogramují všechny interface, než se provede migrace dat a napojení na ekonomické a archivní systémy atd.
Mezitím ale dojde k totálnímu datovému chaosu, a nepůjde se vrátit ke konsolidovanému stavu. Nikdo nebude vědět, kde co leží a v jakém stavu podání jsou. Budou vznikat soudní spory...
Bartoš je jako Mudr.Cvach. Teoreticky to má zmáknuté, rád o digitalizaci hovoří. Prakticky ale žádné zkušenosti s rozsáhlým IT systémy piráti nemají. Znají mobily a apky, a tak si představují, že všechno lze řídit snadno přes mobil. O složitosti backendových, agendových systémů, napojených na mnoho dalších systémů, běžících na stavebních úřadech 30 let, nic netušili.
Dodali nefunkční polotovar, jako auto bez kol. To není jen chybějící klimatizace, prostě auto nejezdí. Nejezdí ? Tak zatím choďte pěšky, řekne Bartoš, původní fungující ale nesmíte používat. Stejně nemáte co na práci (oproti nám). Až se to naše auto rozjede, tak pojede rychleji, že uspoříte čas, a budete moci ty líný a neschopný úředníky propustit. Můžete propustit i řidiče, my to budeme na dálku řídit za vás. Jen nám řekněte, co je potřeba dodělat, my to v naší auto dílničce s kamarády dovyrobíme. Jen nám dejte zadání a zaplaťte. Za kvalitu ale neručíme, je to náš první pokus. A že stávající auto jezdí spolehlivě ? No oni to dělají už 30 let, to se jim to říká. Počkejte několik let a uvidíte, jak to uděláme o mnoho lépe.
Máme dát Cvachům šanci, zavřít oči, a čekat, až to celé kompletně lehne a nikdo se nedohledá dat ?
Bartoš je největší dezinformátor, a oklamal spoustu lidí, zvláště mladých pirátů, kteří mu věří.
Dezinformace:
• Bartoš tvrdí, že prof. Mejstřík říkal, že digitalizací se zkrátí stavební řízení o roky. Nic takového neříkal, je to nesmysl, výměna SW nic nezrychlí
• Na úřadech prý pracují staří, hloupí, neochotní úředníci – po návštěvě úřadů, změnil Bartoš názor, že úředníků je málo, mají moc práce, a měli by dostat přidáno
• Na stavebních úřadech prý úředníci pracují manuálně, tužka+papír, piráti nevědí, že úředníci mají lepší systém, než ten nový a jsou počítačově vzdělaní
Mě by zajímalo, jakým způsobem může zrychlit nový IT systém stavební řízení o roky, jak tvrdí Bartoš. Podle mě výměna původního, fungujícího, za nový, nefungující, nic nezrychlí naopak to zpomalí nebo úplně zastaví, pokud to tam nejde zapsat.
Ale i kdyby nový SW fungoval, tak výměna SW nic nezrychlí. Změny by mohly nastat pokud by došlo ke změně schvalovacího procesu, zkrácení doby schvalování nebo zmenšením počtu razítek. Ale to se obávám nový zákon ještě zkomplikuje. To že můžu zadat podání do Portálu stavebníka mně rozhodně práci neušetři o roky, naopak zkomplikuje ukládání dokumentace do digitální podoby, el.podepisování, komprimování do balíčku atd.
Jednodušší je podat papírově, nebo přes datovou schránku.
To se lehko řekne, ale starý systém neumí fungovat podle nového stavebního zákona. Jsou jiné stupně dokumentace, věci, které předtím nebyly apod. Není možno se starým systémem fungovat podle nového stavebního zákona. Tady prostě není jednoduchá cesta zpět. Chyba je, že si to neřekli dříve, že takto extrémně složitý systém nemohou spíchnout v tak krátkém čase a po tom, co jim to NKÚ zařízl, tak to měli odložit, ale na to už je teď dost pozdě a je potřeba to co nejrychleji zprovoznit. I když už teď to nějakým způsobem funguje, i když pomalu.
Ve výsledku jsem ale rád, že se do toho pustil, protože jinak by to zase neřešil nikdo a stavební řízení u nás bylo prostě zoufale pomalé.
Původní software Vita deklaroval, že umí pracovat podle nového stavebního zákona. Slyšel jsem, že úředníci dokonce logicky původní systém stále používají (i pro podání po 1.7), pokud to nový systém neumí, a potřebují např. zkolaudovat školku. A následně nastaví stav zpracování do nového. Přechodné období je možné, stačí upravit v legislativě.
Chyby v systému jsou závažné, chybí napojení na ekonomický sw, spisovou službu, el, nástěnku, problémy s katastrem a mnoho dalších. Nebyla provedena migrace dat, napojení na archivy. Nový systém umožňuje neúplná podání, pořídit chybná, nevalidovaná data, mění se datový model.
Čím déle se pojede, tím větší datový chaos vznikne. Nechtěl bych být úředníken na SÚ, a být za ten bordel zodpovědný. Pro úředníky je právní nejistota z pohledu procesního zpracování i nové metodiky, např.v případě soudních sporů.
Rozhodně bych takto nepřipravený amatérský pokus k 1.7 nespustil, to není hrdinství, ale totální nekompetence a drzost.
Systém jehož jedním z výstupů je dokument nemá šablony pro jeho tvorbu
Systém nepočítá s tím že na jednom úřadě může být jak stavební úřad tak i dotčený úřad
Systém který nepočítá s tím, že by účastníkem řízení mohl být cizí státní příslušník
Systém kde předávání dat funguje způsobem, že pracovník stáhne pdf soubor a jeho obsah ručně zapíše do databáze.
A tak by se dalo pokračovat...
👍To jsou podle Bartoše požadavky typu "nice to have" 😂 S takovým IT diletantem nemá smysl se vůbec bavit.
Je to průser, ale když vidím Havlíčka s Babišem, jak tvrdí, že jim vše fungovalo a vzpomenu si na eshop na dálniční známky, tak si říkám díky bohu, že tam nejsou tito dva. Nebyli schopni za 400 milionů stvořit jednoduchá eshop, který pak pár kluků spíchlo za víkend. Co by tito dělali s takto složitým systémem, který propojuje tisíce úředníků s několika registry, několik druhů stavebních řízení,..... To bychom to měli hned tak za 20 let a stálo by nás to desítky miliard místo desítek milionů.
Pár pirátských kluků si řeklo, že spíchnou stavební řízení za víkend😊 Přitom nemají žádné zkušenosti s projektováním a vývojem rozsáhlého IT systému pro státní sektor. To není excel nebo eshop, chybí jim také odborné znalosti stavebního řízení.
Jako programátor bych si nedovolil úředníkům nabídnout něco nespolehlivého a kvalitativně horšího, než na co jsou zvyklí. Nebyla provedena analýza původního systému, teprve teď se zjišťuje, co ještě chybí !?
Je proti všem IT standardům nasadit na produkci něco, co nebylo předloženo uživateli k otestování, v testovacím prostředí, nebyl dodán úplný manuál a nebylo akceptováno zástupci uživatelů (SÚ,ČKA,ČKAIT…).
Není hrdinství, zatáhnout tisíce úředníků a stavebníků do beznadějné situace. Co to bude stát se teprve uvidí.
Jediná cesta je návrat k původnímu, fungujícímu systému a přechodné období, než se nový systém naprogramuje. Potom musí proběhnout testování s testovacími příklady na SÚ a akceptace (s výhradou nebo bez), a vytvoření aktuálního manuálu. A teprve poté nahrát na produkci.
Staci se podivat do obchodniho rejstriku, komu najednou Bartos dohodil tu smlouvu. Ing. Kytlicka je snad ve 20 IT firmach jako jednatel, vsechny jsou propojeny jako dcerinne nebo vlastnicke spolecnosti, polovina v konkurzu. To opravdu nikdo ve vlade nebo parlamentu neni schopen tato verejna fakta vyhodnotit? Vzdyt Servodata jsou prakticky tou puvodni firmou, ktera ma zakaz pokracovat, jen s novou nalepkou
MMR včera zveřejnilo smlouvu se Servodata, kde je napsané , že firma InQool je subdodavatel firmy Servodata. Takže ti, co to bastlili doteď, to budou bastlit dál, akorát pod jinou hlavičkou !!! Obě firmy byly vybrané bez otevřené veřejné soutěže. InQool je zastřešen a v klídku, za nic neručí, žádné pokuty za nefunkční SW. Piráti si z ÚOHS dělají legraci v přímém přenosu. Odkaz
Moc lidí neví, že MMR zveřejnilo včera smlouvu s firmou Servodata v registru smluv, kde je napsané , že firma InQool je subdodavatel Servodata !
Takže ti, co to bastlili doteď, to budou bastlit dál, akorát pod jinou hlavičkou !!!
A obě firmy jak InQool, tak Servodata nebyly vybrány řádným výběrem prostřednictvím veřejné soutěže !!!:
InQool –> JŘBÚ – jednotné řízení bez uveřejnění (napadnuto ze strany ÚOHS)
Servodata –> DNS – dynamický nákupní systém (to není otevřená soutěž)
Digitalizace stavebního řízení je největší zakázka na MMR, která musí být soutěžena jako otevřená veřejná zakázka.
A dodatek, firma InQool je zcela bez zodpovědnosti, dodávala "agilní" (přírůstkovou) formou, to je metoda pokus-omyl, něco dodají, po stížnostech opraví, protože MMR neumí zadat celé zadání najednou. Takže InQool nebude platit žádné pokuty za nefunkčnost, a teď bude v klídku zastřešená Servodatem 😊
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Takže to bude mezinárodní partnerství s Afrikou. Napadá mě, že bude k nám vozit africké klimatické uprchlíky, nebo organizovat očkování. Za to ho Leyenová pochválí.