Ten článek je od začátku plný nepřesností.
Tak zaprvé - francouzský král měl k anglickému trůnu formálně dále než angliský král Edward III k trůnu francouzkému. Jeho matkou byla setra posledních francouzkých králu z rodu Kapetovců, kteří neměli přeživší mužské potomky, takže Eduard měl minimálně stejné šance na vládu jako Filip VI. z Valois.
Zadruhé - plán bitvy z francouzké strany byl celkem rozumný, ale provedení bylo mizerné. Jezdectvo mělo napadnout lučišníky a zbytek měla vyřešit šlechtická (!) pěchota. Jenomže přes noc zapršelo a z oranice se stalo bahno... Koním to pak neběhalo, těžkooděncům nechodilo a protože se bojovalo na úzkém pruhu (úzkém pro několik tisíc válečníků), tak se Francouzi spíše ušlapali sami než aby je Angličané pobili.
Celý ten článek je napsaný jako z Tržiště senzací. Pochybuji, že to, že římané opravovali kroužkové košile pomocí zbytků ze zničených pancířů, pan vědec "objevil". Spíše to prokázal, že se to dělo na tom místě.
A o tom nálezu, motivaci, proč někdo zakopal někde skoro celou kroužkovou košili, to je podle mne také pouhá spekulace. Ovšem chápu, že celé pozadí a detaily nálezu se sem do článku nevešly.
Mimochodem povšimli jste si měřítka? Ty kroužky mají nějakých 6 - 7 mm vnější průměr. Krásná práce. To ta replika na té fotce na začátku je oproti nálezu "chudou příbuznou"
Nikdy jsem se k těmto videím nevyjadřoval, protože nejsem žádný řemeslník, ale tohle je už na mne příliš!
1) Bezpečnost práce, kdy jednou rukou držíte akuvrtačku a druhou nůž, jde do kopru. Kromě toho, že je to z principu nebezpečné, tak si ještě musíte dávat pozor na to, z které strany ten nůž vkládáte. Když jde směr otáčení proti rukojeti, může to být už "hodně" nebezpečné.
2) Vzhledem k průměru brusných kotoučů začnete "brousit" čepel tak zhruba od třetiny - platí to však pro velké nože. Malé takto nemáte šanci nabrousit vůbec.
3) Stále se prodává takový přípravek na vrtačku, který se skládá ze dvou "kamenných" brusných kotoučů - v principu něco podobného, jako je tato "zbastlenina", ale menšího průměru. Má zkušenost? Nikdy jsem s ním nic pořádně nenabrousil. Nečekám, že bych zde dosáhl lepších výsledků.
4) Podívejte se, jak to ostří vypadá!
Proto raději, když nejste fajnšmekři a stavíte se k tomu jako já, že mám "obyčejný kuchyňák" a chci po něm jenom to, aby řezal, vyzkoušejte raději více typů ručních brousků a vyberte si z nich, který vám nejlépe vyhovuje. Ale toto NE!
Jen jednomu nerozumím. Dívám se na sestřihy z NHL. Každý kolem osmi minut, nechce to po mně žádné přihlášení a přenos je ve vysoké kvalitě i při mém mizerném internetovém připojení. Tady se musím přihlásit, sestřih stěží přesáhne tři minuty a kvalita obrazu? Někdy ani nevidím hráče natož puk.
Ať jde celé O2 do háje s takovými službami.
Byl bych rád, aby se práce archeologů promítla nějakým způsobem i do výuky dějepisu.
Jednou, při jízdě MHD, jsem slyšel rozhovor školáků (nebylo těžké poslouchat, mluvili docela hlasitě), kteří si opakovali učivo před písemkou. Nabiflované to měli celkem dobře, ale to hlavní, co jsem z toho cítil, byla absolutní absence nějakého pokusu dát si ty události do souvislostí.
Naše dějiny jsou plné takových "bílých míst". Řekněme..., mnoho lidí o nich nepřemýšlí, pro ně jsou tato místa prázdými místy, a tudíž jsou nezajímavá, jako by vůbec nebyla. Archeologové pomáhají tato prázdná místa zaplňovat - zabarvovat. Ale protože se v dějepise učí víceméně pouze ta černá místa a nemluví se i o těch bílých místech, zapomíná se, že mezi bílou a černou existuje spousta jiných odstínů a barev, takže i ta černá nemusí být až tak černá a že bílá vlastně není bílou.
Čekám, že se zde objeví nějaký komentář typu, k čemu to vlastně takový výzkum je, jen to prodražuje a prodlužuje stavbu apod. To je to jednostranného vidění, které je podle mě výsledkem suché výuky dějepisu, které děti učí biflovat a ne ptát se.
Já nevím, čemu se ŘSD díví? Celá D1 od Poruby do Polska je postavena v záplavovém území Odry a to úplně debilně. V 1997 tam byla povodeň a oni do těch míst do deseti let postavili na NÁSPU dálnici. Přímo tam, kde tekla Odra. Ani je nenapadlo, že by ta cesta měla být celá nad úrovní tehdejší hladiny vody. No tak teď ji tam mají znova.
A to jsem zvědav, co se stane s tím samotným náspem. Vzpomínám si, jakoby to bylo včera, jak stojím na mostě na Petřkovice a dívám se z něj dolů na ten násep notně protkaný místní hlušinou - jen nějak slézt dolů a hledat zkamenělé (zuhelnatělé) přesličky 🙂
Tak možná ještě uvidíme.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
No mám-li Uchennu srovnat s vašim Vitíkem, kterého chcete prodat, tak pro vás jednoznačně posila 🙂