Já nevím, čemu se ŘSD díví? Celá D1 od Poruby do Polska je postavena v záplavovém území Odry a to úplně debilně. V 1997 tam byla povodeň a oni do těch míst do deseti let postavili na NÁSPU dálnici. Přímo tam, kde tekla Odra. Ani je nenapadlo, že by ta cesta měla být celá nad úrovní tehdejší hladiny vody. No tak teď ji tam mají znova.
A to jsem zvědav, co se stane s tím samotným náspem. Vzpomínám si, jakoby to bylo včera, jak stojím na mostě na Petřkovice a dívám se z něj dolů na ten násep notně protkaný místní hlušinou - jen nějak slézt dolů a hledat zkamenělé (zuhelnatělé) přesličky 🙂
Tak možná ještě uvidíme.
Víte, já jenom doufám, že by ta přehrada, kdyby byla hotova, pomohla, že to má pan docent Satrapa dobře spočítané (panu ministrovi Výbornému nevěřím ani nos mezi očima). Ta přehrada je docela malá. Podle stránek Povodí Odry by měla mít kapacitu 14,54 mil. m3. Prý by se pomocí ní měl zregulovat průtok z 207 na 100 m3/s, tj. Opavou (řekou) by se měl hnát průtok 107 m3/s. Za den to dělá tedy cca 9,245 mil. m3, za 1 a půl dne pak cca 13,87 mil. m3. No, asi by to bylo tak tak.
Ale já nejsem hydrolog, proto mé výpočty určitě nejsou "směroplatné". Určitě jsem opomněl podstatné faktory, a tudíž by výpočet mohl být zavádějící. Já si jenom vzpomínám na r. 1997, kdy Opavu (město) a Ostravu zachránila na Moravici postavená Slezská Harta, která se údajně ještě měla 6 let napouštět a stačila se napustit za dva dny. Jenomže to je poměrně velká přehrada (218,7 mil. m3) a vězte, že Moravice v těch místech nemívala o moc větší průtok než Opava pod Novými Heřminovy.
Zkrátka, místní mohou mít pochyby, jestli by je přehrada za takovýchto povodní vůbec ochránila. Protože kdyby se tu vodu tou přehradou zadržet nepodařilo, tak by to byl větší průšvih (zvláště pro Nové Heřminovy), než kdyby tam ta přehrada nebyla.
Víte co, jděte už do háje s takovými zavádějícími zprávami. Doporučuji vám do toho Polska skutečně zajet a podívat se, jak tam vypadá krajina. Na většině území lautr rovina, maximálně zvlněná pahorkatina, tam ty stavby stojí. Kde jsou hory a jiné geografické problémy, tam je stejné kulové jak u nás v daleko složitější krajině.
Takže tam, kde oni narazí na problém za sto kilometrů, my narazíme za deset. A to nechci obhajovat ani ŘSD ani SŽ a už vůbec ne příslušné ministestvo či úřády.
Říkat pobytu mladého Václava II. na Bezdězu a v Žitavě věznění je hooodně přehnané. Je to mýtus, který se účelově objevil a který je neustále omílán, aniž by se autor kriticky zamyslel nad fakty a historickými souvislostmi.
Kdo byl na Bezdězu, tak se od průvodce nejspíše dozvěděl, že Václav, jak se na jeho královský stav slušelo, pobýval v nejprestižnější komnatě a nejspíše vůbec nestrádal. On si to Ota Braniborský ani nemohl dovolit, aby jeho svěřenec strádal. A že byl pak převezen do Žitavy, to se ani nedivím. V Čechách opravdu nebylo bezpečno. On to totiž tatík Přemysl II. držel až moc pevnou rukou, což se mu v posledních letech vlády vrátilo. A když ho zabili u Suchých Krut, tak najednou vzniklo bezvládí, silná recese, pak hladomor, takže tu spíše byli vlci než lidé. Až potom místní předáci konečně po čase dostali rozum a zjistili, že to bez nějaké centrální koordinace nejde, tak teprve pak začali jednat o vykoupení z poručnictví, což byla v případě dědice království poměrně velká suma.
Mimochodem Václav na svého poručníka Otu nikdy nezanevřel a na Bezdězu byl ještě několikrát.
Já osobně, kdybych byl někde vězněn, tak už bych tam ani nepáchl, a jako Český král, tedy společensky a mocensky výše než Braniborský markrabě, bych to dal svému vězniteli potom pěkně sežrat.
Ať se na mě přispěvatel z 3:33 nezlobí, ale pokud to není policista, hasič či záchranář ve službě, tak je to pěkný... Vzdálenost tří patníků, tj. cca 100m (vzdálenost mezi dvěma patníky je cca 50 m), urazil za nějakých 2,5 sekundy, což je více jak 140 km/h. Takže by si měl nejdříve zatroubit ve své hlavě.
Zdravím, trochu je mi nejasná mechanika/dynamika akce v případě horního seku. Při znázorněném krytu a následné protiakci dochází opticky k odkrytí levé horní části těla. Ten kryt by musel být zřejmě hodně razantní, aby došlo k "odskočení" zbraně protivníka, jinak by podle mě nebyl čas na útok na nohu a zároveň by mohlo hrozit od protivníka k pokračování útoku na hlavu či znemožnění akce spodním krytem. Ale to je jen má teorie.
U spodního seku či bodu toto nehrozí, neboť protivníkova zbraň je i při kontraakci neustále krytá (jestli mi rozumíte).
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Byl bych rád, aby se práce archeologů promítla nějakým způsobem i do výuky dějepisu.
Jednou, při jízdě MHD, jsem slyšel rozhovor školáků (nebylo těžké poslouchat, mluvili docela hlasitě), kteří si opakovali učivo před písemkou. Nabiflované to měli celkem dobře, ale to hlavní, co jsem z toho cítil, byla absolutní absence nějakého pokusu dát si ty události do souvislostí.
Naše dějiny jsou plné takových "bílých míst". Řekněme..., mnoho lidí o nich nepřemýšlí, pro ně jsou tato místa prázdými místy, a tudíž jsou nezajímavá, jako by vůbec nebyla. Archeologové pomáhají tato prázdná místa zaplňovat - zabarvovat. Ale protože se v dějepise učí víceméně pouze ta černá místa a nemluví se i o těch bílých místech, zapomíná se, že mezi bílou a černou existuje spousta jiných odstínů a barev, takže i ta černá nemusí být až tak černá a že bílá vlastně není bílou.
Čekám, že se zde objeví nějaký komentář typu, k čemu to vlastně takový výzkum je, jen to prodražuje a prodlužuje stavbu apod. To je to jednostranného vidění, které je podle mě výsledkem suché výuky dějepisu, které děti učí biflovat a ne ptát se.