Taky by mě zajímala finanční kalkulace zmiňovaného 6 ti chodového menu. A děti to všechno snědly? U nás mají problém sníst polévku a hlavní jídlo, to nemluvím o salátu nebo kompotu. A co z tohoto jídla vám zlepšilo spotřební koš???? Pomeranče nebo co??

Konečně uzitecny článek

Ano, dítě ve školce buduje imunitu, ale je nutné si uvědomit, jak velké (nebo spíše malé děti) do školky chodí. Mnohdy se neumí ani samy vysmrkat a z běžné rýmy jsou nakonec celkem vážné nemoci. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že učitelka má ve třídě třeba 28 dětí a kdyby měla všechny dávat vysmrkat, tak by nedělala nic jiného. A v dětském kolektivu se nemocni šíří opravdu rychle. Z vlastní zkušenosti, ale vím, že rodiče, kteří se snaží ať už rýmu nebo jiné nemoci zamaskovat tím, že dítě nacpou kapkama nebo lékama, na to vždy doplatí. Ono to párkrát třeba zabere a vyjde, ale nakonec jsou děti natolik oslabené, že skončí doma třeba na měsíc nebo na dva a ještě jedou třeba do lázní. Je opravdu nutné ale rozeznávat, jaká ta rýma je a taky pozorovat dítě a správně vyhodnotit, kdy kolektivu ano a kdy ne.

V naší školní jídelně nevaříme ze žádných polotovarů, všechna jídla jsou čerstvá a brambory taky škrábeme ráno před vařením. Vaříme pro školku i pro školu. Ve školce si děti chodí přidávat a jakmile přejdou do školy, tak obědy vyhazují. Je to vlivem kolektivu, stačí aby jeden u stolu řekl, že je to hnusné, tak ostatní už to ze strachu, že se jim ostatní vysmějí, že to jedli, nejí. Ve škole už si starší děti kupují svačiny samy, takže jsou od rána najezené rohlíků, brambůrek a podobných potravin. Je to moc těžké vyhovět všem a opravdu bych vás chtěla vidět, jak sestavujete jídelníček, který musí vyhovět spotřebnímu koši, musíte zařadit ovoce (které většinou vidíte poházené kolem školy), musíte vymyslet jídla, aby se neopakovaly, my taky hledíme na to, aby nebylo jídlo stejně barevné (třeba 2 x týdně červené). A další zkušenost je ta, že co chutná dospělým, nechutná dětem. Než začnete kritizovat školní jídelny, zkuste si sestavit jídelníček na celý měsíc, aby jste neopakovali jídla, splnili ovoce, zeleninu, luštěniny, mléko a mléčné výrobky, ryby, nepřekročili tuky, cukry ap. A to se nebavíme vůbec o tom, že velká většina rodičů ani vařit neumí. Přetrvávající kritika, kdy dětem vlastně podsouváte, že se v jídelně vaří špatně, nevede určitě k ničemu dobrému. Každý by si měl sáhnout do svědomí a uvědomit si, že kritizujete něco, o čem vůbec nic nevíte.

Taky jsem si to zažila a vůbec bych nikoho neodsuzovala za to, že dá svého rodiče do domova důchodců. Starala jsem se dva roky o maminku s demencí a poslední rok a půl byla upoutána na lůžko. Pochopitelně na plenách, navíc po rakovině, takže všechno šlo do plen a bylo to hrozně náročné. Nikdy bych nevěřila, že to zvládnu, ale šlo to prostě samo. Chodila jsem při tom do práce, protože děti ještě studují, tak jsem si nemohla dovolit nepracovat. Vyřídila jsem si příspěvek na péči, najala Charitu, která mě ráno dala maminku do pořádku, léky + snídaně. Celou dobu jsem ji měla pod kontrolou na kameře. V poledne jsem jí jezdila dávat oběd a přebalovat. Po práci zase přebalit, umýt, všechno vyprat, uvařit oběd na další den, večer umýt a pak jsem padala vyčerpáním, ale s pocitem, že je to dělám dobře a dělám všechno proto, aby byl její konec života důstojný. Ale je pravda, že kdyby mě nevyšli vstříc v práci a neměla bych podporu rodiny, tak bych to nikdy nezvládla. Maminka už bohužel nežije, ale byla doma mezi svými až do konce. Ale ne každý by to zvládl. Bylo to nejtěžší období v mém životě. Ale to si každý musí rozhodnout sám.