Tak nepedagogové nejsou jen uklízečky, ale třeba i účetní nebo IT. A to si myslíte, že je to nejlehčí profese, kterou může dělat každý??? .Asi o tom moc představu nemáte, že?

Taky by mě zajímala finanční kalkulace zmiňovaného 6 ti chodového menu. A děti to všechno snědly? U nás mají problém sníst polévku a hlavní jídlo, to nemluvím o salátu nebo kompotu. A co z tohoto jídla vám zlepšilo spotřební koš???? Pomeranče nebo co??

Úplně mě mluvíte z duše. Na už tak ubohé platy kuchařů a uklízeček není, ale na tyto akce ano.... Kam to všechno spěje....

Konečně uzitecny článek

Co nezdraveho konkrétně myslíte???

Vy se stravujete ve školní jidelne,že víte jak je priserne?

Autor článku by se měl zamyslet nad tím, co píše. Přesně jak píšete, nepedagogové žádné prázdniny nemají. Mají 25 dní dovolené a z toho si musí nechat týden na vánoce, tak kolik jí budou o těch prázdninách čerpat? Ale hlavně, že se napíše. že budou mít prázdniny

Třeba uklízela nebo vařila pro tábory??? Máte pocit, že se tomu Vašemu vtipu někdo zasměje? Nepedagog si vybere max 4 týdny dovolené o prázdninách, jste vůbec schopný toto pochopit?

Pane Chalupa, nepedagogičtí pracovníci mají 25 dnů dovolené. Týden je na vánoce a zbytek prázdnin se dělá ve školách úklid nebo opravy. Ve školkách je běžně provoz 3-4 týdny o prázdninách a ještě se musí stihnout uklidit. Pořád ještě máte pocit, že 3 měsíce nepedagogové nepracují??? Nemluvím už vůbec o tom, za jaké peníze....

Praxe je bohužel taková, že maminky na mateřské dovedou dítě do školky ve většině případů hned po otevření školy, tzn. třeba 6,15. A vyzvedávají si je nejraději 15,59, když je provoz školky do 16,00. A opravdu to tak je. Na rozdíl od maminek, které letí z práce a děti si vyzvednou 14,30, aby spolu mohli trávit volný čas. Další problém nastává při prázdninovém provozu, kdy jsou otevřeny třeba jen dvě třídy z důvodu úklidu a čerpání dovolené, tak matky na mateřské nechápou, že prázdninový provoz je jen pro pracující rodiče. Je to hrozně individuální a ze zkušenosti musím bohužel napsat, že lepší domluva je většinou s maminkama pracujícíma než s těma na mateřské.

Proč by měl mít asistent stejné peníze jako učitel? Většinou mají střední školu (většinou nepedagogickou) a na starosti jen jednoho žáka. Ale i přesto, si myslím, že bych jich stačila jen třetina a to hlavně k tělesně postiženým. Jinak jejich význam moc neuznávám.

Dítě ve škole se umí vysmrkat. Právě z toho, že děti neumí smrkat a že mají špinavé ruce, jak si utírají nos a sahají na hračky, z toho se ta rýma šíří právě tak rychle v kolektivu malých dětí. Školáci už se o sebe v tomto směru dokáží spíš postarat. (aspoň by měli). A taky si prošli již několik rým, aby byli odolnější než tříleté dítě ve školce. Nemůžeme srovnávat nesrovnatelné.

Ano, dítě ve školce buduje imunitu, ale je nutné si uvědomit, jak velké (nebo spíše malé děti) do školky chodí. Mnohdy se neumí ani samy vysmrkat a z běžné rýmy jsou nakonec celkem vážné nemoci. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že učitelka má ve třídě třeba 28 dětí a kdyby měla všechny dávat vysmrkat, tak by nedělala nic jiného. A v dětském kolektivu se nemocni šíří opravdu rychle. Z vlastní zkušenosti, ale vím, že rodiče, kteří se snaží ať už rýmu nebo jiné nemoci zamaskovat tím, že dítě nacpou kapkama nebo lékama, na to vždy doplatí. Ono to párkrát třeba zabere a vyjde, ale nakonec jsou děti natolik oslabené, že skončí doma třeba na měsíc nebo na dva a ještě jedou třeba do lázní. Je opravdu nutné ale rozeznávat, jaká ta rýma je a taky pozorovat dítě a správně vyhodnotit, kdy kolektivu ano a kdy ne.

V naší školní jídelně nevaříme ze žádných polotovarů, všechna jídla jsou čerstvá a brambory taky škrábeme ráno před vařením. Vaříme pro školku i pro školu. Ve školce si děti chodí přidávat a jakmile přejdou do školy, tak obědy vyhazují. Je to vlivem kolektivu, stačí aby jeden u stolu řekl, že je to hnusné, tak ostatní už to ze strachu, že se jim ostatní vysmějí, že to jedli, nejí. Ve škole už si starší děti kupují svačiny samy, takže jsou od rána najezené rohlíků, brambůrek a podobných potravin. Je to moc těžké vyhovět všem a opravdu bych vás chtěla vidět, jak sestavujete jídelníček, který musí vyhovět spotřebnímu koši, musíte zařadit ovoce (které většinou vidíte poházené kolem školy), musíte vymyslet jídla, aby se neopakovaly, my taky hledíme na to, aby nebylo jídlo stejně barevné (třeba 2 x týdně červené). A další zkušenost je ta, že co chutná dospělým, nechutná dětem. Než začnete kritizovat školní jídelny, zkuste si sestavit jídelníček na celý měsíc, aby jste neopakovali jídla, splnili ovoce, zeleninu, luštěniny, mléko a mléčné výrobky, ryby, nepřekročili tuky, cukry ap. A to se nebavíme vůbec o tom, že velká většina rodičů ani vařit neumí. Přetrvávající kritika, kdy dětem vlastně podsouváte, že se v jídelně vaří špatně, nevede určitě k ničemu dobrému. Každý by si měl sáhnout do svědomí a uvědomit si, že kritizujete něco, o čem vůbec nic nevíte.

Konečně normální názor...

Ona asi paní prezentuje čistý plat. To by potom vycházelo. A přesně, jak píšete, nemůže porovnávat celý a částečný úvazek. Ale článek byl o nepedagogických pracovnících. Myslím, že družinářky se střední školou mají odpovídající ohodnocení, vzhledem ke vzdělání. Kuchařky a uklizečky, které pracují 8 hodin a opravdu jejich práce je těžká, tak jsou silně podhodnoceny. Není divu, že tito lidé odcházejí. Zůstávají jen srdcaři, kteří to dělají kvůli dětem a proto, že mají tuto práci rádi. Ale těchto lidí už moc není.

Taky jsem si to zažila a vůbec bych nikoho neodsuzovala za to, že dá svého rodiče do domova důchodců. Starala jsem se dva roky o maminku s demencí a poslední rok a půl byla upoutána na lůžko. Pochopitelně na plenách, navíc po rakovině, takže všechno šlo do plen a bylo to hrozně náročné. Nikdy bych nevěřila, že to zvládnu, ale šlo to prostě samo. Chodila jsem při tom do práce, protože děti ještě studují, tak jsem si nemohla dovolit nepracovat. Vyřídila jsem si příspěvek na péči, najala Charitu, která mě ráno dala maminku do pořádku, léky + snídaně. Celou dobu jsem ji měla pod kontrolou na kameře. V poledne jsem jí jezdila dávat oběd a přebalovat. Po práci zase přebalit, umýt, všechno vyprat, uvařit oběd na další den, večer umýt a pak jsem padala vyčerpáním, ale s pocitem, že je to dělám dobře a dělám všechno proto, aby byl její konec života důstojný. Ale je pravda, že kdyby mě nevyšli vstříc v práci a neměla bych podporu rodiny, tak bych to nikdy nezvládla. Maminka už bohužel nežije, ale byla doma mezi svými až do konce. Ale ne každý by to zvládl. Bylo to nejtěžší období v mém životě. Ale to si každý musí rozhodnout sám.

Přesně můj názor. Článek naprosto o ničem., To,co je tam napsáno, na vesnici zná i malé dítě.

Ano, můžu Vám dát za pravdu, Prožíváme to už rok a půl a opravdu je to pro nemocného nedůstojné a pro pečující psychicky i fyzicky vyčerpávající. Maminka do 80 let luštila křížovky, četla, zajímala se o veškeré dění, včetně hokeje a fotbalu. Potom se to během pár měsíců všechno změnilo a teď ani neví, který je rok, jaké je roční období, jestli jedla nebo ne, jestli má plnou plínku.... Kdo toto neprožil, nikdy nepochopí..

Přesně tak to bylo i u nás. Toto mohou napsat jen lidi, kteří vůbec neví o čem práce ve školce je.