V tom s vámi nemohu úplně souhlasit. Loni jsem na dovolené v Jeseníku v jednom knihkupectví potkala jednu starou paní a daly jsme se do řeči, když jsme sahaly po stejné knize. A později jsme si párkrát volaly a taky mi svěřovala i smutné věci ze svého života, i když byla cizí.

Ale je samozřejmě možné, že Paní z příběhu věděla nebo aspoň tušila, ke komu mladá maminka patří.

Asi jste nečetla moc pozorně. Kdyby se motorkář - syn té Paní - nezabil cestou za autorčinou mámou (tehdy 16ti letou), nepoznala by později matka otce a autorka by tudíž nebyla na světě.

Taky jsem znala někoho, kdo míchal salát ve dřezu. Řekl mi to až po jídle a i když byl salát dobrý, už jsem si nepřidala. Přece není problém pořídit si větší mísu nebo klidně i lavor určený jen pro tuto příležitost.

My mícháme salát ve velké míse po babičce, skladujeme zakrytý fólií na balkóně, když nemrzne. Po večeři, když už z něj ujíme přendám do menší nádoby s víkem a šup s ním do lednice.

A nejkrásnější je ta závěrečná písnička. Když chodila dcera do školy, zpívali ji se třídou na nějaké školní akademii. Moc se jim povedla.

Taky jsem se lekla, že bych za čtyři roky měla být takhle vrásčitá.

A abych se vyjádřila k tématu - kojení starších dětí mi taky přijde hodně divné, bez ohledu na to, jak moc je to pro děti výživné. Nakonec, mléko se dá odstříkat a podávat dítěti z lahve. Nikdo (téměř nikdo) není přece zvědavý na to, jak přiběhne velké dítě k matce a dere se jí pod halenku někde na veřejnosti. Miminku jistě nevysvětlí, že musí 20 minut počkat, až budou doma, ale větší dítě, když už ho chce matka kojit takhle dlouho, by mělo pochopit, že všude to vhodné není.

To je opravdu odpověď k tématu 🙂 Mimochodem, rybníky jsou i pro kachny, labutě nebo na plavání ...

To je moc hezké, že na vás takhle myslela. Já taky dceři volám v den jejích narozenin přesně v 11:08, kdy se narodila.

Tak tomu úplně rozumím. Mám narozeniny 15.12. a v dětství jsem prosinec milovala: Mikuláš, narozeniny, Vánoce - samé dárky a dobrotky. V dospělosti už Vánoce ráda nemám, protože mám kvůli nim své narozeniny odbyté - nikdo nemá pořádně čas na návštěvu - připravuje se na Vánoce, chodí se na adventní koncerty, restaurace jsou zamluvené na vánoční večírky, objednat dort není vždycky možné, protože se peče cukroví. V minulé práci jsme se vždy skládaly na dáreček a kytku. Všechny kolegyně dostávaly krásnou kytici a já - vánoční hvězdu v květináči. Když jsem ji v jednom roce dostala i od našich, tak jsem tu pracovní nechala v práci na okně, ať jako dělá radost všem. A matce jsem jednou řekla, že jestli ještě jednou dostanu narozeninový dárek ve vánočním papíře, tak ho rozbalím až čtyřiadvacátého. Letos v novém zaměstnání v kavárně na mne zapomněli úplně (a ředitelka tam chodí přát každému), chystaly se vánoční večírky jak pro nás, tak ještě pro další dvě společnosti. Smutné na tom je, že Ježíš se snad ani nenarodil v prosinci, ale koncem léta.

No, ale den narození ovlivnit nemůžeme. A je nás víc, kteří mají narozeniny v době kdy celá společnost slaví i něco jiného: manžel se narodil na den dětí, dcera je na Halloween a neteř je 25.12. - to už má ale na oslavu trochu víc času než je během adventu. Asi nezbývá, než si stále opakovat, že mám být vděčná, že je co slavit.

No a? Kdyby vám rodiče zaplatili dovču, taky byste jim asi takový dárek neomlátil o hlavu.

Máte sice pravdu, že ne každý si podobné výlety může dovolit, ale každý, kdo chce, má možnost, najít si nějakou nízkonákladovou zábavu a splnit si nějaký sen.

Taky mě tahle pohádka nenadchla, dost jsem se nudila. Nakonec jsem si šla uvařit kafe a v osm to přepnula na Nova Cinema, dávali tam Vánoční prázdniny - starý film, ale pořád docela vtipný.

Proč si ta světýlka při odstrojování stromku neuložíte sám? Ušetřil byste si před příštími svátky čas a nervy. :-)

Že má někdo 17 let praxe ještě neznamená, že je v tom, co dělá skutečně dobrý. Ať už jde o lékaře nebo jakoukoliv jinou profesi.

Ale neměl by házet všechny své pacienty do jednoho pytle. Souhlasím s názorem, že cedule je arogantní a pasivně agresivní, jde to formulovat i jinak, aby svým sdělením neurážel slušné lidi.

Na Vaši otázku je asi podobná odpověď jako na otázku: Proč zastřelil dvouměsíční miminko v kočárku? Proč střílel po studentech a profesorech na škole, kam chodil? No, asi proto, že to neměl v hlavě v pořádku.

V sedmdesátých letech jsem je poslouchala já, o dvacet let později jejich písničky, tehdy hlavně v podání A-teens, poslouchala moje dcera a teď jsou oblíbenou skupinou mé patnáctileté vnučky, umí zahrát několik jejich skladeb na akordeon. Jejich styl jde poznat hned od prvních tónů, fakt se stále dobře poslouchají.

A za článek děkuji, taky jsem tyhle souvislosti neznala. Je fajn, že prožila i pěkné věci s druhým mužem a s vnukem a v dětství i s babičkou, podle informací z článku měla babička Fridu asi hodně ráda.

Přesně. Řídím se tímhle heslem i za volantem, třeba při předjíždění: Kam nevidím, nejedu.

Je pravda, že ne všechna nádraží mají podchody (např. Ostrava-střed, Krnov, Jeseník a spousta dalších menších nádraží), ale o to pozorněji přecházím.

Stál tam vlak, který se rozjížděl. Že přes něj neviděli, je blbá výmluva, neměli vstupovat ani před ten osobák.

A píšou v článku, že ten motorák se právě rozjížděl, takže už kvůli němu tam neměli lézt.

A domnívám se, že nádražní rozhlas neoznamuje jen odjezdy vlaků, ale informuje i o tom, že tam nějaký vlak projíždí, a to právě proto, aby lidé nevstupovali do blízkosti kolejí.

Takže hádám, že rodiče nejen, že zřejmě neumějí číst, ale jsou i hluší.

Ještě, že to stihli, jinak by strojvedoucímu způsobili doživotní trauma.

A vám snad nejde o plat za vaši práci?