Nehledě na to, co je on zač, by snad mělo platit heslo, že před zákonem jsme si rovni. Pokud mu drželi neprávem majetek, měli by ho odškodnit. Na druhou stranu by to zase zaplatili daňoví poplatníci. Takže je otázka, proč situace nastala a kdo je zodpovědný? Ten by se měl zpovídat. Ale když nakládáme s cizím majetkem, tak je nám to fuk...

My jsme vraceli oblečení kvůli fakt špatné kvalitě a úplně bez problému, vrátili peníze hned po přijetí. Vracelo se přes aplikaci, kde se vygeneroval štítek.

Je zajímavé, že jsem nikde v diskuzi nezaznamenala myšlenku, že v době volby může být kandidát naprosto v pořádku. Ale jaká je pravděpodobnost, že takový bude dalších 5 let? S rostoucím věkem se velmi snižuje. Proto jsem pro omezení...

Kdyby byl zpoplatněn, spekulanty by to neodradilo a obyčejní lidé by to museli platit. Takže rozdíl jen pro obyčejné lidi...

Já to tak měla, našla jsem si práci a ve škole mi zamítli žádost o přechod na kombinované studium, takže jsem plný úvazek měla při prezenčním studiu. Byl to mazec ten rok, ale v práci se to podařilo domluvit, prostě jsem si naházela cvika na odpo a co nešlo, tak jsem přes den na 2 a půl hodiny odešla a musela si to naddělat. Byla to práce v korporátu, tam je trochu flexibilní pracovní doba, ale i tak jsem musela žádat o výjimku.

Ono už je zajímavější zavést daň z prázdné nemovitosti, pokud byste cílil na rozhýbání nabídky nemovitostí. Daň z druhé a další nemovitosti neřeší vůbec nic, zaplatí totiž nájemníci...

Tady je naprosto jasné, co tím autor chtěl říct. Kdyby lidi dostali hrubou mzdu a měli pak ty peníze sami odeslat ze svého účtu, tvářili by se úplně jinak. Takhle ty 'své' peníze ani nevidí, proto je to bolí méně.

Tak platíte zejména za půdu, na které Váš dům stojí (a která je zásadně omezená). Nejde o pozemek, který vlastníte, ale o 'možnost' stát na tomto konkrétním místě. Pokud byste chtěl stát zadarmo, můžete stavět někde v Africe, kde je místa až až. V tom spočívá mimo jiné princip této daně.

U nás se třeba spotřeba vody rozpočítává na celý barák, takže i když nespotřebováváte, platíte... Stejně tak energie za společné prostory, výtah, úklid, atd ... Kdo to tedy zaplatí?

Však na důchodový účet tady byly pokusy (2. pilíř) a celé to krachlo. Kdyby něco takového teď zavedli, z čeho by platili důchodce, kteří už si nic na sebe nevydělají? Vždy to bohužel fungovalo, že pracující platí současné důchodce (a další mandatorní výdaje) a na budoucí důchodce budou zase platit děti. Kdo chce svůj důchodový účet, ať si sám odkládá a nemá pak co řešit. Moje generace prostě s důchodem od státu nepočítá a snaží se se podle toho zařídit...

Zkušenost z podzimu, mateřská banka nabídla hypotéku za podmínek, která pro nás nebyla dostačující (příliš nízká maximální výše úvěru). Následně řešeno přes finančního zprostředkovatele u stejné banky (jen se zrušila původní žádost a udělala nová) a najednou banka částku zvýšila na takovou, která už nám dostačovala. Tzn. bez zprostředkovatele, který tomu rozuměl a věděl, jak celkové finance i účel udělat, bychom hypotéku nebrali, protože by nám chyběly peníze... Ať si lidi říkají, co chtějí, a nadávají na provize, ale za nás naprosto zasloužené peníze zprostředkovateli..

Mám hypotéku a jsem na mateřské, člověk jen musí hledat cesty a ne vše utratit

Tak existuje takzvaná diverzifikace portfolia, tzn. nervat vše jen do jednoho místa. Něco do akcí, něco konzervativněji, rozhodně ne opomenout nemovitosti. Jedna věc je naspořit velkou částku a čerpat, druhá věc je zajistit si pravidelný příjem, například formou pronajaté nemovitosti. Těch cest je rozhodně víc, jen na to lidi musí myslet od začátku produktivního věku.

Spořit sám si můžete (měl byste) i tak. Však víme, že co posíláte do důchodového systému teď, se vyplácí stávajícím důchodcům, takže to se nezruší nikdy.

Já nevím, já si radši udržuji lepší cashflow a pak zaplatím nedoplatek. Mám zálohy vždy na nejnižší možné. Ono na konci člověk stejně zaplatí stejnou částku, nehledě na výši záloh, tak proč jim to 'rvát' dopředu... 🤔

Souhlasím. Navíc pokud je pravda, že se plat roky nezvyšoval, procentuelně to může souhlasit. A když čtu tady tu diskuzi, chápu, že se lidé vztekají, ale vydělávat několik set tisíc na tak vysokých pozicích je úplně běžné. Že my ostatní máme průměrný plat, za to si můžeme částečně sami. Všichni se pořád zaobírají platy vysoce postavených lidí, přitom to je jak plivnutí v moři oproti tomu, jaké peníze tečou pryč v rámci veřejných financí...

Souhlasím, platím za celodenní stravu ve školce 50 Kč a doma bych stěží za tu částku navařila a dala dvě svačiny. Nehledě na to, že dítě má plnohodnotné jídlo obsahující vše, co potřebuje. Sama jsem nešťastná, když musím dítě nechat doma (třeba kvůli nemoci)... Pro sebe totiž nevařím tak plnohodnotně...

První dcera kvůli neprůchodnosti porodních cest nakonec narozená akutním císařem. Anestezie lokální, po vytažení pár minut bonding na mně, a pak převzal tatínek (3 roky zpět). Druhá dcera (3 měsíce zpět) přirozeně, bonding 2 hodiny hned po porodu. Zpětně ale nedokážu říct, co bylo lepší. Při druhém porodu sice vnitřní radost, že malá přišla na svět přirozeně, ale rozsáhlé šití způsobilo, že následná rekonvalescence nebyla o moc lepší než po tom císaři. Po císaři vše bylo náročnější, hlavně pohyb, ale vyhla jsem se následným problémům 'se spodkem' (zejména zhoršená hygiena a náročná péče o jizvu, rehabilitace). Tak bych možná řekla, ať se maminky normálního porodu nebojí, ale pokud je jim doporučen císař, ať se s tím vnitřně smíří a nebojí se toho taky.

Začala jsem před časem videa stříhat a výsledný zážitek pro naše okolí (i pro nás, jelikož si videa z dovolených pouštíme relativně často) je mnohem lepší než procházet stovky fotek. Aktuálně jsem přešla z bezplacených na Movavi editor a jsem spokojená. Těch pár stovek ročně mi za ten komfort stojí. A souhlasím, že pokud někdo plánuje videa stříhat, je dobré s tím už při natáčení počítat a videa tomu přizpůsobit (např. úvodní záběr hotelu a okolí, vše natáčet stabilně a dělat velmi pomalé záběry, které se v případě potřeby dají v editoru zrychlit).

Tak nějak si myslím, že se pořád vymýšlí lepší systém přihlášek, ale nakonec nejlepší byl nakonec ten úplně původní. Podávaly se dvě přihlášky a bylo. Já jsem byla v ročníku, kdy byla (snad ten jediný rok) pouze jedna přihláška. Tento skvělý nápad znamenal, že na gympl se nás hlásilo cca 130 (brali 90 + 30 v druhém kole), takže se dostal v podstatě každý (což odpovídalo úrovni těch studentů pak), zatímco školy typu obchoďák, průmyslovka, zdravotní měly obrovský přetlak. Lidi se toho gymplu báli skrz jednu přihlášku a šli víc na jistotu (aspoň si to mysleli). A na druhou stranu vím o případu spolužačky, která se v prvním kole na obchodku nedostala, do druhého kola šla na stejnou školu a tam ji vzali bez přijímaček 😆).