Moje maminka šla do důchodu v r. 2000. Byla jedna z prvních, komu prodloužili věk a to o 6 měsíců. Bylo jí 55,5. Dnes je jí 80,5. A musím říct, že v okolí je to dost výjimka. Spousta lidí v okolí nebo její kolegyně zemřeli daleko dříve. Tatínek byl v důchodu 12 let, než zemřel. A i já mám pár vrstevníků kolem 55, kteří se důchodu ani nedožili. Ten průměr mi přijde hodně zkreslený.
Mě alkohol obtěžuje. Občas si dám 2 malá piva v létě na terase po jídle, ale ani to bych nutně nemusela. Je mi potom horko, potím se, mám žízeň, pak musím často na WC, někdy mi otečou prsty na rukách, ráno bolí hlava. Neodmítám přípitek s přáteli, ale pokračují nealkem. Nejlepší je, když řídím. Odmítám jakýkoli alkohol byť na začátku akce, s tím, že opravdu nebudu. Dobu na mateřské, kdy jsme se zaběhli, dítě hodně spalo a manžel jezdil z práce jen na víkendy, jsem proležela v knihách. Vyjela do parku, sedla na lavičku a četla.
Jsme prarodiče a vyrostli jsme v době, kdy se zákazy a příkazy respektovaly. Upozornění, zda jsou děti vítány, či ne, je pro nás důležité. Pokud jsme někde mimo bydliště, kde víme, jak který podnik funguje, je to pro nás určující. Pokud cestujeme s vnuky, víme, kde bude v restauraci hernička, přebalovací pult nebo vysoká židlička. Když cestujeme sami, naopak vyhledáváme místa, kde bude drobotiny co nejméně. Vnuci jsou prostě oba kluci a musí všude všechno prozkoumávat. A proč by to měli ostatní hosté tolerovat?
1
Sledujících
1
Sleduje
1
Sledujících
1
Sleduje
Pár let nebylo jaro, ze zimy jsme šli hned do léta, tak letos nebude podzim, no.