Co přesně je na tom tak zajímavého, nebo šokujícího, že si to zaslouží článek?

To už se mi zdá můj život zajímavější. Paní je v 35 babičkou? Jsou i mnohem mladší babičky. Mají mezi sebou rozdíl 16 let? To taky není úplně ojedinělé.

Děti by se toto měly učit ve škole, protože je hodně rodičů, kteří to sami neumí a tak to nemůžou dětem předat. Pak jsou tyto lidi znevýhodněni. Přitom je to jednoduché. Neutrácet víc, než člověk vydělá, nebrat si půjčky (kromě hypotéky a podnikání), našetřit si kolem 30 000 na nečekané výdaje a peníze na pokrytí 6ti měsíců v případě výpadku příjmů. Alespoň 20% příjmů investovat. Moc hezky o tom mluví Dave Ramsey.

"Podle ní měla kamarádka rodinné i osobní problémy, jež trvaly delší dobu."

Opět jsou tu zodopvědní rodiče. V dnešní době je tolik dětí, jejichž rodiče nezajímá, jak se mají a co dělají. Jejichž rodiče sami by potřebovali vychovat. Mám náctileté děti a když poslouchám, jaké mají jejich spolužáci problémy doma, tak si říkám, že je zázrak, že to zatím nějak zvládají. Vždy se ptám, jestli o tom ví učitelka a většinou ano, ale ani oni s tím také nemůžou nic udělat. Chybí tady nějaká záchranná síť pro tyto děti. Někdo dospělý, komu by se mohli svěřit a kdo by to řešil a nařídil třeba rodinnou terapii. Protože v hodně případech by toto mohlo pomoct. Ne všechny případy jsou extrémní, kde jsou rodiče třeba alkoholici a nebo násilníci. Jsou i případy, kdý jsou rodiče například velmi přísní, nerespektují soukromí, nebo naopak se o dítě vůbec nezajímají atd.

Rodina pouze pusobila stastne navenek. Uvnitr se rozhodne odehravala nejaka forma zneuzivani, at uz psychicke, fyzicke, nebo sexualni. Chlapec vyrustajici ve fungujici, laskyplne rodine, by se takto nezachoval.

Jak zoufalý asi člověk musí být, když riskuje život jen proto, aby se dostal někam, kde bude mít možnost lepšího života. Jsem vděčná, že jsem se narodila tady.

Hodně lidí tu píše, jak nezvedají neznámá čísla. To si vůbec nedokážu představit, jak funguje v praxi. Chápu, že ne každý potřebuje být k dispozici kvůli práci. Nicméně, pokud máte děti, auto, byt nebo třeba zubaře, tak se tomu jen těžko dá vyhnout. Nespočetněkrát mi někdo volal ze školy, nebo z kroužku, nebo kdejaký doktor třeba kvůli změně termínu atd. Teď naposledy, asi tak 5 minut zpátky zase neznáme číslo kvůli termínu opravy auta. Takže já kdybych neznámá čísla nezvedla, tak budu mít vše o hodně komplkovanější. A že někdy třeba někdo zavolá s nabídkou parfémů? Ano stane se, tak se prostě zase slušně rozloučím.

Toto je velká pravda a málokdy se o tom mluví. Mám dvě děti 14 a 15 let. Obě mají velkou potřebu si povídat. Spíš potřebu být vyslechnuty. A to jak syn, tak dcera, ikdyž u dcery je ta potřeba větší. Stále se donekonečna mluví o tom, že děti mají deprese a že jsou na tom psychicky špatně. Děti potřebují lásku a pozornost. Pokud toto nemají, tak pak mají problémy. Nejzranitelnější věk je tak kolem 9-13 let. Tam se velmi často děje, že rodiče už začínají brát své děti jako "velké" a po letech strávených neustálým pečovánim mají pocit, že už jsou jejich děti samostatné. Ale to je pro ně nějtežší věk a potřebují podporu.

Tady to vypadá, jakoby tři čtvrtiny diskutujicích nepochopily, že problémem není to, že rodiče děti nechtějí mít doma, ale to, že oni s nimi doma tak dlouho být nemohou.

Článek vyznívá tak, jakoby to ti rodiče dělali schválně. V dnešní době 99% lidí ví, že obezita není dobrá. Obézní děti mají většinou obézní rodiče, kteří neví, jak pomoct samo sobě. Natož jejich dítěti. Nemají dostatek informací, času a vůle. Když oba rodiče pracují (a to ještě mluvím o té lepší variantě, kde dítě úplnou rodinu), tak už horko těžko zbývá čas na plánování a přípravu vyvážené stravy a kontroly toho, že dítě nesedí u počítače a nebo neleží na posteli u telefonu. Když je dítě menší, tak do kroužků samo nedojede. Jít jen tak ven je také často těžké, protože většina dětí je doma na tom počítači. Plnohodnotné starání se o dítě je prácě na celý úvazek. V dnešní době musí rodiče zkombinovat toto s prací a logicky to vždy skončí kompromisem.

Každý, kdo pracuje s lidmi ví, že prostě chyby se stávají. A zrovna v kavárně, kde je většinou víc objednávek najednou a personálu na první dobrou nedochází, že by někomu mělo jít o život, tak se toto lehce může stát. Kolikrát jsem si někde něco objednala a dostala něco jiného. Kdybych věděla, že mám takto silnou alergii, tak si nikde nic, kde je prostor pro takovou chybu nedám. Je mi jich velmi líto, ale matka měla být opatrnější.

Doteď nekrachovali, odteď už si tím nejsem až tak moc jistá.

Je mi moc líto všech, kteří se na koncert chystali a přes rok těšili. Mám 15ti letou dceru, která Taylor miluje a také jsme se před rokem snažily koupit vstupenky. Zaregistrovaly jsme se jak do Vídně, tak do Varšavy. No ve Vídni jsme ani nedostaly link na nákup, takže nám zbyla Varšava. Byly jsme 1.8. a i přes to, že já nejsem nějaká velká fanynka, tak to byl úžasný zážitek. Atmosféra nepopsatelná, všichni lidé byli trpěliví a odleduplní. Nikdo se nikde nemačkal a nepředbíhal. Koncert samotný byl také úžasný. Všem, kteří měli jet do Vídně a byl to jejich sen přeji, aby se jim brzy naskytla jiná příležitost.

Léto se pomalu blíží ke konci a brzy příjde podzim, nedivila bych se , kdyby to měl tak hezky vypočítané, že mu to vězení vyjde zrovna přes zimu.

Je úžasné, že se zachoval jak duchapřítomně. Vždy si říkám, jestli bych se taky tak pohotově dokázala zorientovat. Doufám, že ano, ale doufám také, že se mi k tomu nikdy nenaskytne příležitost.

Každá žena by měla nosit to, co se JÍ líbí a v čem se ONA cití dobře.

Myslím si, že úspěch Albertu je zasloužený. Jejich prodejny prošli remodelací a také jejich sortiment velkými změnami, stejně tak jako strategie. Ještě tak 3 roky zpátky jsem měla Albert za obchod s nejhorším výběrem zboží a nejhorší organizací a personálem. Vlastně jsem tam nechodila, pokud byl v dohledu jakýkoli jiný supermarket. Ale teď jsou jejich prodejny přehledné, mají skvělý sortiment čerstvých potravin a chlazaných hotových jídel a džusů a alespoň u nás mají všechny Alberty už samoobslužné pokladny a možnost si nákup naskenovat už při nakupování ať už přes PS scanner a nebo přes aplikaci. Chápu, že každý má jiné priority, ale mně toto velmi vyhovuje. Za mě ušel Albert velký kus cesty.

V pripade sikany by meli byt potrestani i rodice sikanatoru (napr. penezni pokutou, odskodne pro obet atd.). Vsechno zacina v rodine a ve vychove. Deti, ktere vyrustaji s rodici, kteri se ne zajimaji, venuji jim cas a jdou jim prikladem, toto nedelaji. Propadla bych se hanbou, kdybych se dozvedela, ze moje deti nekoho sikanuji. Bohuzel v dnesni dobe je stale jeste mnoho rodicu, kteri se detem nevenuji a kdyz je problem, tak nejdou pro ranu daleko. Ale biti deti neni vychova. Rodic doma zmlati dite a to pak jde a taky nekoho ve tride zmlati. Protoze z domu ma naucene, ze nekoho bit, je ok. Dalsi cast rodicu je toho nazoru, ze troska sikany nikomu neuskodi a ze to ty decka zoceli a velice pravdepodobne take nekoho sikanovali. Deti prebiraji vzorce chovani od svych rodicu. Zacit se musi u rodicu.

Alkohol je mezi lidmi nejen tolerovany, ale naopak je vyzdvihovany jako v podstate neco, bez ceho neni zabava. Jsem abstinent a casto se mi stava, ze se me lide ptaji proc. Kdyz nekdo rekne, ze proste nekouri travu, nebo nebere antidepresiva a nebo si nepicha drogy, tak se ho nikdo nezepta proc. Ale nepit alkohol lide vnimaji jako neco divneho, neco co musi mit duvod a kldyz padny duvod nemate, tak se musite stale potykat s tim, ze vas lide presvedcuji, at si alespon trochu date. Nebavi me to stale vysvetlovat dokola, takze vetsinou, pokud to jde, tak reknu, ze ridim. To vetsinou zabere. Pro vetsinu lidi je alkohol nedilnou soucasti zivota a kdo nepije, jim pripadne divny. Takze pak je velice lehke zkouznout z obcasneho piti k alkoholismu.

V tomto clanku se mi libi, ze se tu jasne rika, ze zadne mnozstvi alkoholu neni zdrave, protoze to je stale jeste rozsireny mytus. Snad se to casem zlepsi a alkohol se stane v povedomi lidi tak nebezpecnym, jak opravdu je.

Ty rozdíly v platech mezi ženami a muži jsou mimo jiné také kvůli tomu, že ženy se častěji spokojí s málem a ani si o zvýšení neřeknou. Často jsou (nebo spíš byly) ženy vychovávány ke skromnosti a starostlivosti o druhé. Kolikrát mi nějaká kolegyně, nebo kamarádka řekla, že neví, jestli zrovna teď by si měla říkat o větší plat, protožě je zrovna freeze, že co chudák manažer, musí ten budget nějak rozdělit na celý tým, protože tam vlastně je zatím "jen" 2 roky a ještě by se mohla zlepšovat atd. Muži s tímto většinou problém nemají, neohlíží se napravo nalevo a prostě si řeknou. A většinou to také dostanou. Jak říká moje babička, líná huba, holé neštěstí.

Autor článku naznačuje, že děti, které se letos nikam nedostali, jsou nepřipravení lemplové bez motivace a disciplíny. Ale není tomu tomu, alespoň ne z větší části. Každý, kdo má dítě, které dělalo tento rok příjmací zkoušky na střední školu, tak ví, že se nedostaly i děti, které jsou velmi chytré a ambiciózní, jen se jim prostě nepovedl Cermat test. Často byl problémem i nevhodný výběr škol. Například pokud si dalo dítě v Brně 3 gymnázia a žádnou záchytnou školu na 3. místo, tak i s 75 body z Cermat testů a plným počtem bodů za vysvědčení, se prostě nikam nedostalo. Moje dcera se naštěstí dostala, ale nedělám si žádné iluze, že kdyby jí třeba dvě otázky navíc nesedly, tak už se na to gymnázium nedostane. Ona naštěstí měla i záchytnou školu - obchodní akademii. Příští rok nás to čeká nanoho ve synem a už teď promýšlíme, jaké školy zvolit. Pokud máte děti, které dělaji zkoušky příští rok, tak na to prosím myslete a nezapomeňte si dát do výběru na poslední místo i školu, která sice není ta vysněná, ale stále ještě dobrá a dítě se tam dostane.... Protože když vidím, kolik rodičů nechalo své děti dát na přihlášky jen gymnázia a teď jsou ty děti bez školy, tak je mi z toho opravdu smutno. A to jsou často velmi bystré děti.