Nejsou to vlci.

Nepořídili si vlčí smečku. Byli to chovatelé československých vlčáků, vlčici měli vždycky jen jednu a nikdy ji nenechali nakrýt. Jenže čévéka nejsou psi pro staré lidi, došlo ke spojení. Ale vlci to nejsou. Pokud nakryjete vlčici československým vlčákem, což je normálni FCI uznané psí plemeno, je to zpětné křížení, ale vlci z toho nebudou.

Na cigárka ani chlast si nikdy nepotrpěli. Byli to prostě chovatelé, kterým se s věkem situace vymkla z rukou.

Je jim okolo osmdesáti, těžko budou dál chovat.

Jsou to kříženci, ne vlci. Jen jejich matka je vlk.

Je jim přes osmdesát. A měli opravdu úspěšnou chovatelskou stanici, jejich zvířata vyhrávala výstavy ČSV běžné. Sama jsem jejich psem kryla a po jejich feně měla štěně. Magda byla prakticky po celou existenci Klubu chovatelů československých vlčáků ve výboru klubu. Prostě zestárli a nebyli se už schopní o zvířata postarat tak, jak zamlada.

Vlky měli ne děvět let, ale přes třicet let. Pamatuju ještě první Lejdynku. Tu jim imho sehnal sám Hartl. A nebyli jediní z klubu, kdo měli na dvoře vlka. Byla jiná doba, každý čévéčkář po vlku toužil.

Nikdy neměli vlka samce, jsou to kříženci.

No, to i oni. Byli u vzniku plemene a první vlčici měli právě proto, že se tenkrát uvažovalo o tvorbě další nepříbuzné linie. S Lady ještě chodili normálně na procházky, spolu s jejich čévéčky, měli velkou chovatelskou stanici. Jo, vždycky je měli na tom dvoře, jenže tenkrát byli mladší, a jejich dcera pracovala v zoo, pomáhala jim s tím. Průser imho nastal, když jim vlčici nakryl československý vlčák. Najednou měli na dvoře F1, které nemohli prodat, a byla s nimi těžší manipulace než s čévéčky, k tomu se přidal vysoký věk. Nicméně psi z jejich chovky jsou v rodokmenu většiny dnešních československých vlčáků, měli na tu dobu pěkná exteriérová zvířata, i když s obtížnou povahou. Mmch, to, co odvezli, jsou kromě matky kříženci, ne vlci. Nevím, jestli otec štěňat je ještě naživu, ale pokud by ho zabavili taky, tak je v expozici čévéčko, což by bylo absurdní.