Lékařské ošetření je samozřejmost, roztáčení všech možných dospěláckých sítí a orgánů, místo posílení vlastní síly dítěte a jeho schopnosti věci řešit či nevyvolávat už je ta ženská cesta. Ta to řeší maminky. Chlap vychovává chlapa, ne mamánka, ale když má někdo dvě maminky, tak to ani jinak být nemůže a kluk je drzý a s třídní důtkou. :-)
Dle Vás tedy škola nemá nic dělat, ani rodiče. Prostě útočníky nechat být a až bude kluk chtít, tak jim nabije?
Autor je zjevně druhá maminka s penisem. Ženské myšlení převzalo žezlo.
Nedivím se, že se s tím kluk neumí porvat, když má tatínka za zadkem.
Také jsem býval drzý, taky jsem dostal na budku, někdy dost drsně, ale mamince nikdo nevolal. Buď se se životem popereš nebo se popere s tebou.
Pak střední, vojna.
Bylo to někdy krušné, ale vždy jsem poznal své limity a našel cestu jak si svůj život užívat.
Díky za své rodiče, díky za dobu, která mi neumetala cestičku.
Celkem zajímavé myšlení. Takže dle Vás se měl kluk doplazit domů, nejlépe rodičům nic neříkat, aby je náhodou neobtěžoval. A samozřejmě, když neví jak vážné zranění hlavy má, maximálně do rána zemře, protože se mu nedostalo adekvátní pomoci? Nebo jak to měl chlapec, případně jeho mladší bratr řešit? Jak byste to řešil Vy, když by Vám ze školy volali, že syna po útoku spolužáků odvezli do nemocnice? Řekl byste jen, no a, až budu mít čas, tak si pro něj dojedu?
Jsou doktori a doktori ...
Vsimnul jsem si, ze dcerka v necelych 2 letech zacala silhat. Vsichni mi to vymlouvali, ze deti maji siroky koren nosu a ze to zkresluje. Ale ja si stal za svym. Sli jsme do ocni ordinace, tak lekarka dcerce oci premerila a sdelila nam, ze ma 2 dioptrie.
Poridili jsme bryle a protoze nam prislo, ze se to hodne rychle zhorsuje, shaneli jsme jineho ocniho lekare. Po necelem roce jsme jej sehnali, dcerku zkontroloval a nameril 8 dioptrii. Ochazeli jsme s papirem na nove bryle, krabici okluzoru a s poucenim, ze dcerka bude muset na operaci obou oci. Cim drive, tim lepe.
Dcerka ma pry vrozenou ocni vadu. Jenze po kom, vrozenou? Ja vidim dobre a zena taky. Tak jsme sli ke specialistovi ja s zenou. Aha - zene v 31 letech diagnostikovali vrozenou vadu oci. Kdyz clovek od narozeni vidi spatne, nevi, ze vidi spatne. Nevi, jak ma videt dobre.
A operace dcerky? Kazdemu bylo jedno, ze je treba ji provest co nejdrive. Byl prece Covid, lidi, tak se neoperovalo. Proste jsme cekali a cekali, a po roce se dockali.
Dnes ma dcerka dva roky po operaci, ma za sebou 140 hodin ortopticko-pleoptickych cviceni, ma snad 7. bryle a konecne jde videt, ze se to zlepsuje. Stale nad nami hrozi riziko reoperace, ale ja jsem rad, ze se to nekam hybe.
A o doktorech si myslim sve (spatna diagnostika dcery pri prvnim vysetreni / neschopnost odhalit vrozenou vadu u zeny driv, nez v 31 letech veku / bezduvodne rocni odkladani operace dcerky)...
Tak naštěstí u naší malé to zjistili už v půl roce. Ale to bylo taky tím, že měla silný zánět spojivek, který se jí pravidelně vrací, pediatrička nás poslala ke specialistovi, který zjistil i silné dioptrie a naštěstí se jí to postupně zlepšuje. Ale je pravda, že by nás na oční hnali velmi brzo i se synem, jelikož s manželem nosíme brýle oba. Ale s naší optičkou jsem hodně spokojená.
Co to zase píšete ? S manželkou děláme v normální fabrice v Kvasinách a každý měsíc nosíme 100 tis čistého (dohromady 🙂 ) ,teď tedy jsou bonusy ,takže to bylo dokonce 200 tis ,takže draho ??🙂
Tak se všichni pracující s rodinami přesunou do Kvasin a zbytek republiky budou obývat jen důchodci a ti si už nějak poradí.... 🤦🤦
Tj. Tak ať si potom ta zlatíčka živí sami.
No, tak to abyste si penzi zaplatil sám a nechtěl po našich dětech, ať na Vás vydělávají. Ale to ne. To vy si penzi vlastně zasloužíte. A vlastně, každý má mít jen jedno dítě, nebo nejlépe žádné. Tak to žádnou penzi mít nebudete a pokračujte v práci nadále. Souhlas?
Tak naštěstí my jsme měli výhodu třeba i rodičáku do čtyř let, což je super, když máte dítě rozené z počátku roku až do léta. Takže jsem si mohla u mladší ( červencová), nastavit rodičák až do října. A neměla jsem starosti s přijmem. Což teď maminky budou mít hodně těžké. Nemusela jsem tím pádem tak spěchat na adaptaci u dětí ve školce. Teď ty maminy lituju, i děti lituju.
400000000 na pokus, přesto že je ne vše nejisté a dokonce jasné, že nikdy už nebude v pořádku. Za ty peníze mohli zachránit min. 10 děti s daleko vyšší úspěšnosti k naprostému vyléčení. Mám naprostou pravdu a teď do mě.
Hanit Vás nikterak nebudu, máte svůj názor. Ale vy prosím nehaňte rozhodnutí těch, kteří přispěli. Buď děti nemáte, nebo máte v tomto ohledu velmi slabé cítění, ne-li žádné. Já bych pro štěstí a zdraví svých dětí obětovala cokoli.
Jen takový poznatek pro některé méně chápající. Paní genetickou vadu zjistili až v souvislosti s testováním dcery, při hledání příčin onemocnění. Čili o žádné genetické vadě do té doby nevěděla. A pro ty ještě méně chápající ( což už snad ani nejde), to by se muselo okamžitě přestat lidská rasa rozmnožovat, protože skrytých genetických vad je hodně. Tak to asi vymřeme.
a co jako?.. pokud nemůže sehnat práci v dané lokalitě, tak má nadávat na vládu a na zaměstnavatele?.. 😄 Jiná možnost, než se za prací odstěhovat není, dělá se to všude ve světě..
A jsem alergickej na ty výmluvy, že já tu žiju, jsem tu zvyklý.. atd..😄
Jasný, já si tam práci najdu, manžel taky, ale nakonec stejně zůstanu na pracáku, páč nebudu mít umístění pro děti. Vy jste vážně mimo realitu.
to určitě taky, vystudovaný stavební inženýr bude mít nízké uplatnění v nějaké šumavské vesničce, to je pravda..😉 a proto všude na světě jsou zvyklí za lepší prací dojíždět či se stěhovat.. to jen u nás jsme zaprdění čecháčci a myslíme si, že si z nás musí každý sednout na zadek.. Kdo chce, tak si cestu najde, kdo nechce, tak jen kafrá a říká, že to nejde... všechno jde, ale musí se chtít..
Tak si to stěhování, třeba i dvakrát do roka představte s dětma. Krapet mimo realitu. Probuďte se.
Kecáte. Práci si může najít úplně každý. Chce to jenom chtít a ne se vymlouvat.
Už vidím jak se o mě zaměstnavatelé perou, při pomyšlení, že budou děti ( nejlépe za sebou) nemocní, během zkušební doby třeba i třikrát. A když manžel jezdí na montáže, vrací se kolikrát až večer, tak abych měla děti jak dát a vyzvednout ve školce. Vy to všechno vidíte jak Hurvínek válku.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Tak já osobně si na neochotu personálu nemocnic stěžovat nemůžu. Pokaždé mi vyšli vstříc mohla jsem se synem být. I pro ně to bylo lepší, už jen z důvodu, že když malý měl bolesti, nebo se bál, tak jsem se o něj starala, mazlila, hlídala hadičky. Ale pochopila bych kdybych u něho z důvodu dané léčby být nemohla. Ale asi by mi zrovna nepoděkovali za ty telefonáty.