Zrovna čtu knihu "Naše těla, jejich bojiště - příběhy žen z války". Je to strašné čtení, člověk brečí, zvrací, bojuje s nenávistí, ale co ve mně rezonuje nejvíc je to, jak málokdy jsou tyhle zvěrstva potrestána, jak málo se o tom mluví, jak se málokdy dostane obětem satisfakce, za zničené životy, rozbité rodiny, za mrtvé příbuzné, za mučení a násilí pro nás těžko představitelné.
Já a moji kolegové a kolegyně jsme také státní zaměstnanci, pečovatelky a pečovatelé v sociálních službách. A zvýšení platů už bychom si tedy sakra zasloužili, dokud v oboru vůbec někdo zůstává - už takhle v něm chybí tři tisíce lidí a vzhledem k věkové hranici zaměstnanců to bude za pár let mnohem, mnohem víc.
Mě tedy hodně vadí, že dopisy jsou psané tak, že snad odráží nějaký univerzální pohled odborníků z oboru. Jako kdyby svým tónem mluvily za celou odbornou veřejnost ze zdravotnictví, školství nebo sociálních služeb jako takovou. Tak to není, dopisy podepisují jednotlivci z oborů. Ať se Aliance pro rodinu k autorství dopisu otevřeně postaví a nevydává ho za hlas celé skupiny lidí, kterým není. Takhle je to jen podrazácké, manipulativní a slabošské gesto.
Ony se ty protesty týkají třeba taky katedry sociální práce při FF na UK. Zrovna tenhle obor má absolventů vysokých škol méně, než jich je ve skutečnosti potřeba, navíc jsou vesměs velmi špatně placeni, takže jich v oboru ještě ubývá. A chce snad někdo tvrdit, že sociální pracovníky stát nepotřebuje?
20
Sledujících
0
Sleduje
20
Sledujících
0
Sleduje
Tu holku jsem znala, potkala jsem se s ní párkrát. Byla zdravotní sestra. Podle mého v jádru hodný člověk, ale lehce ovlivnitelný a manipulovatelný.