Dobrý den.
Nečekal jsem tolik reakcí, které bohužel potvrzují, že naší zemi o děti vůbec nejde.
Můj názor a dlouholeté a mnohačetné zkušenosti celý článek potvrzuji beze zbytku.
Jsme jediný živočišný druh na tomto světě, kterému není pudově dáno znát jak vychovat a pro život připravit vlastní potomky. Lidé se tomu musí naučit. Ať už vzory ze svého okolí a vlastních rodičů především tak i z vnějších zdrojů jako jsou knihy, odborníci a další média.
To co zde v diskuzních příspěvcích bohužel často čtu je jen projevem strachu, nevědomosti a bohužel lenosti a pohodlí. Je to obhajoba své nedostatečnosti sama před sebou.
Honza, 60, šestinásobný děda, který sám vychovával své děti
Děkuji za vaše slova.
Celé generace dětí vyrostly v hromadných zařízeních, protože to jinak nešlo. Při délce mateřské dovolené do 6 měsíců dítěte, přes 2 roky mateřské dovolené, která "postihla" všechny starší 50 let. Nebylo to ideální, ale všechny to přežily bez výrazné újmy.
Ano a proto dnes každý třetí dospělý navštěvuje terapie.
Jako názor je názor...trochu mi vadí, že je to prezentováno jako fakt a to alibistické ohánění se názory odborníků (vybranými...dají se najít i názory opačné), přičemž jsou vytrženy z kontextu nebo vyloženy jinak. Třeba to s tím časem a láskou...umím si představit milující matku, která se svému dítěti po školce plně věnuje, zahrnuje ho láskou, péčí a pozorností, stejně jako matku, která dítě do školky pošle až v povinném předškolním roce, ale i když s ním do té doby je pořád, nevěnuje se mu a nevyjadřuje lásku...teda, nemusím si to představovat, vídám to kolem sebe. A tedy hlavní věc... každé dítě je jiné (ve dvou letech chápat souvislosti nebude asi žádné, ale nemusí každé nutně strádat pár hodin bez maminky). Každý rodič je jiný a každý vztah taky. Tak prosím negeneralizujme a nesuďme, pokud do toho nevidíme... samozřejmě i to je jen názor...
Tento článek nebude příliš populární, protože vytahuje na světlo fakta, kteří mnozí nechtějí slyšet...
K vašemu komentáři, ano z části máte pravdu. Problém ale je, že láska k dítěti a věnování mu čas není nic, za co by měl mít rodič poplácávám po zádech, ale měla by to být norma. Ne důvod k tomu dát dítě do školky, protože se mu pak odpoledne láskyplně věnuji.
Pravda je že dnešní rodiče opravdu nemají na děti čas, zahrnují je všemi možnými hračkami a tablety jen aby byl chvíli klid A považuji to za věc která je úplně v pohodě. Není.
Vážený pane Míča, osobně vám děkuji za tento článek.
Na internetu je sice psáno o chromozomu XY, ovšem za prvé nevíme, zda je to pravdivé tvrzení a za druhé, Imane je zřejmě tak unikátní jedinec, že se ani odborníci neshodnou napříč světem, zda je žena či muž. Ovšem běžní občané mají jasno.
Lituji samotnou Imane, pro kterou to musí nyní být nesmírně kruté, protože je sama oběť přírody, mentality své země i celého světa, organizací a byznysu. Není ta, kdo by měl být na pranýři.
Pakliže měl kdokoliv z odborníků pochybnosti, neměli jí tomuto vystavit.
Četla jsem zde výborný článek na toto téma, ovšem v komentářích se ztrhla tak silná zloba a nenávist na autorku, Imane, trans kulturu, lidé se uráželi navzájem, že ho autorka raději smazala. Přeji vám, ať je vaše diskuse klidnější.
Naopak, pochopila jsem to velmi přesně, to vy se mýlíte ve výkladu mé reakce. Právě proto se měla autorka vyhnout jakémukoliv vysvětlování biologie v případu Chalífové. Pokud by vyjádřila svůj názor podobně jako vy, nebyl by důvod reagovat. Jenže každého to svádí - podpořit svůj osobní názor nějakými fakty. Ale pokud těm faktům nerozumíme, tak se nám to vrátí jako bumerang. Já si také myslím, že pro Chalífovou to musí být extrémně složité, stejně jako pro všechny její soupeřky, a na vině je MOV, který její start dopustil. Je mi jich všech, hromadně, líto.
Rozumím a shodneme se, ovšem i já se profesně věnuji biologii člověka a neshledávám autorčiny informace za scestné, viz obojetná pohlavní žláza a jelikož neznám do podrobna detailní informace o genetice Imane. Zároveň mi to přijde velmi neetické takto rozebírat člověka, který byl při narození shledán lékaři dívkou a nekompromisně o něm tvrdit, že je muž. Je pravda, že se pohlaví přiděluje dle rysů, které jsou dominující, i přesto, že se některé mohou projevit později.
Zároveň Imane byla v minulosti několikrát podrobena testům, včetně olympiády a ano, v některých, o kterých se píše neprošla, ale v mnohých naopak prošla. A prozatím jsem neměla důvod ty olympijské nepovažovat za validní. Čili zde může hrál roli mnoho dalších informací z genetiky Imane, o kterých my nemáme ani tušení, ale MOV zřejmě ano.
Chápu že Váš osobní názor Vás přinutil napsat komentář. Kdybyste se držela popisu Vašeho osobního názoru na to jak je podle Vás společensky přijatelné a spravedlivé tyto situace řešit, v pořádku. Každý máme jiný světonázor.
Ovsem Váš zcela mylný 'biologický' rozbor situace uprostřed + tanečky okolo vysvětlování, co je "intersex" Váš názor poněkud zdiskreditoval a pro jiné laiky silně zkalil vodu. Mělo by platit pravidlo, odborně vysvětlujeme jen to, čemu opravdu rozumíme, jinak problém neřešíme, ale zhoršujeme.
Myslím, že jste nepochopila, co chce autorka říci. Autorčin záměr není v tomto případě publikovat složité odborné informace, ale poukázat na fakt, že Imane Khalifa čelí nyní nenávisti, za kterou nemůže. Jen se prezentovala taková jaká je, čemu věří, jak se narodila a miliony lidí jí ten kritizují, ponižují apod. Jediný viník této situace je MOV, i pro samotnou Imane to musí být enormně těžká situace.
Představte si, kdyby takto někdo rozebíral vaše tělo...Břitké a povrchní řeči o odbornosti jsou na tomto místě vedlejší. Nehledě na to, že se ani nejedná o odborný text.
Nesouhlasím s vámi. Jednak mluvíte o idealních rodičích (kteří by samozřejmě pro dítě byli nejlepší) a popíráte realitu. Jednak není pravda, že dvouleté dítě na školku není zralé. To je český narativ, který popírají všechny ostatní země světa.
Musím souhlasit s autorkou. Vy vůbec nevíte o čem mluvíte nebo jste se nechala strhnout skupinovým názorem považovaným za ideální.
Všechny ostatní země světa? Okolo Balkánu školky téměř neexistují. Toto je zejména skandinávský model, který se jíž ukazuje jako nevhodný i na severu.
Za druhé proč si myslíte, že většina dětí nástup do školy propláče a pláče dál a dál? To jistě není důkaz zralosti. ...a dnes ...mnoho mladistvých má potíže s psychickou, máme tu enormní nárůst úzkosti, krizí identity apod. Děti jsou nejisté samy sebou a úzce to souvisí i s brzkým dáváním dětí do jeslí a školek, dítě alespoň do tří let potřebuje jistotu přítomnosti mámy, jistotu lásky a bezpečí.(Mimo jiné) A pokud tuto jistotu nemá, přežije a vyrosre samozřejmě, ale nejistotu zmíněných potřeb výše si nene s sebou.
Druhá věc je samozřejmě to, že mnohdy není zbytí a maminka prostě do práce musí, což může vyřešit připravované slaďování pracovního a osobního/rodičovského životě, čímž se zabývá například Olga Richterová
Velmi odvážně řečeno to, co se nechce slyšet. Matky, které si na matky hrají, jen když se někdo dívá. Je jich víc, než by se mohlo zdát. Výsledek jejich mateřství má různou intenzitu. Hodně dětí se z toho nakonec oklepe, ale cosi zvráceného v nich přetrvává.
Sociální izolace matek s malými dětmi je velice společensky nebezpečná věc.
Myslím že to není problém jen matek, co si na matky hrají. Jeden z posledních dílů výměny manželek nám ukázal, jak některé rodiny žijí a děti rostou takzvaně jako dříví v lese. Před integrací bylo spoustu romských dětí zařazováno do praktických a speciálních škol, ale myslím, že kdyby mnoho z nich vyrůstalo v jiném prostředí dosahovaly by jiných výsledků.
Jednou byla cizí maminka svědkem toho, jak si v ordinaci domluvám termíny očkování svých dětí. Počkala si na mě venku a chrlila tam veškerá negativa, blábolila o tom, jak si nás takto farmaceutické průmysly připravují na závislost na lécích. A odpustila si poznámku, že mé viditelné pigmentové skrvny mám z očkování. 🙈 Doporučila jsem jí návštěvu psychiatra.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Tento komentář byl smazán uživatelem.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
To je mi líto. Ale blitky to nejsou. Na vině jsou rodiče agresorů! A pokud to učitelé zametali pod koberec, je to jejich velké pochybení.
Ale prvně mají rodiče dětí je naučit, jak se k sobě chováme..a to jde mnohdy těžko, když je násilí součást mnoha rodin, které razí, že bez facky to nejde.
1 odpověď