Ono mu to možná tak trošičku spadne na hlavu a zaměstnanci tak trošičku začnou stávkovat, a zase šintó sedne. USA, ať je jakákoli, s jakýmikoli problémy, je v jejich řešení dost flexibilní. Lidé tam holt mají demokratické zásady fungování státu za ta staletí "v krvi". V tomto ohledu se o jejich státní zaměstnance pod velením Muška "řídit stát stejně blbě jako svoji firmu" nebojím 🙂

Je to zvláštní, jak různé jsou zkušenosti z českých věznic. Do jedné pracovně občas jezdím a minimálně z vnějšího pohledu mi to tam přijde spíše jako hotel bez možnosti opustit jeho areál, jinak tam mají vězni celkem pohodičku, uvnitř otevřené celý, oni se potkávají na chodbách, ve společenských místnostech... A u místního ortopeda, když je k němu občas eskortují na vyšetření, jsem dosud neviděla jediný případ,.kdy by ten vězeň třeba kulhal nebo na něm bylo viditelné nějaké zranění... Tím nechci říci, že tam jezdí zdraví, ale rozhodně je jim lékařská péče dopřávána... Tak asi jak které konkrétní zařízení...?

Upřímně, kdyby konečně zmodernizovali ucnaky tak, aby se učeň naučil přemýšlet nad tím, co a proč dělá, nikoli učil konkrétní postup... (To je stejně do budoucna semeley na trhu práce budou takoví lidé nepotřební, nahrazeni stroji nebo imigranty), pochopil podstatu a byl tedy schopen improvizovat (různé materiály, měnící se technologie,...), i ty ucnaky by byly najednou výrazně potřebnější a atraktivnější.

No nic, hezký den i vám, děkuji vám za podnět k zamyšlení.

Orientuje se velmi dobře, pouze někteří rodiče či prarodiče mají problémy s tím, že nevidí známky. Slovní hodnocení u nás existuje již mnoho let, je však dobrovolné, proto jej zavedly pouze některé školy. Změna je, že nově již bude povinné, alespoň první dva roky.

Přesně tak, problém je v tom, že rodiče a prarodiče chtějí vidět známky, což přenáší na dítě, které je v tomto ohledu nedokáže uspokojit, už se nemůže srovnávat se staršími sourozenci.

Obě mé děti měly slovní hodnocení od první do čtvrté (až páté) třídy, a žádné trauma ani jedno z nich neutrpělo. Byly spokojené a velmi dobře věděly, jak si ve škole vedou. Syn dokonce jednou v jednom předmětu s učitelkou nesouhlasil, že prý na něj byla až moc hodná v tom, co napsala 😀

A pokud jsem chtěla znát známky, mohla jsem je kdykoli zjistit, protože pedagogové mají stejně povinnost slovní hodnocení převádět do známek pro potřeby ministerstva, případných přijímaček, apod. - takže v interních databázích známky vedou.

Dodnes mi nikdo nevysvětlil, k čemu je mi vědět, ve které zemi se v osmdesátých letech těžilo nejvíc kaolinu na světě. Ale, ano - pamatuji si spoustu věcí. To podstatné jsem však pochopila a naučila se až na VŠ. Základka o ničem, gymnázium všeobecný přehled, abych mohla sekundovat intelektuálům v diskuzích na jakékoli téma... No, zajisté skvělá výbava do života. A ano, dědeček se též vždy chlubil tím, co vše si ze školy pamatuje - opět samé velmi potřebné znalosti, které v době před Google v každém telefonu byly možná impozantní, dnes jsou nadbytečné a naopak to, co potřebujeme k úspěšnému nalezení svého místa v digitálním, stále více robotizovanem světě, nám školy nadále nedávají... Stále vyžadují zejména slovníkové znalosti, se kterými si nás do pěti, max. 10 let každý AI program námaze na chleba.

Nebo, k čemu vám bude znalost světových nalezišť kaolinu a data podpisu Zlaté buly sicilské, když budete nezaměstnaná a nezaměstnaná?

Je to, jako každému zaměstnanci osobně vysvětlit, proč tentokrát dostal prémie právě v takové výši, v jaké je dostal, aniž by věděl, jak vysoké prémie dostali jeho kolegové.

Je to trochu náročnějsi, ale když si s tím dá šéf práci, zaměstnanci budou spokojenější, protože budou vědět, co mají dělat, aby příště byli pochválení více...

A mimochodem, slovní hodnocení v ČR existuje již dávno, přesto se pro potřeby právě třeba přijímaček, apod. musí převádět na čísla. Takže Žáček dostane "dopis" od paní učitelky, v čem pokročil a na co by se měl příští pololetí zaměřit, ale do příslušné databáze učitelka stejně vyplňuje známky.

Protože jim škola vyhovuje... Na dítě právě a jen proto, že stávající ZŠ z hlediska kvality vzdělání a přístupu pedagogů nepovažujete za vhodnou... Jinak vytržení dítěte od kamarádů, změna dopravy do školy, režimu, naprosto šílené přijímačky, apod. nedává smysl. To není nějaká přehnaná ambice rodičů či nějaká manýra.

Obě děti mám na 8G, vím, o čem mluvím, a kdyby je učitele že základky byli schopni něco naučit místo toho, aby bazirovali na linkování okrajů sešitů, takové brikule bych si v páté třídě odpustila. Cermat testy na osmiletá gymnázia (tedy v 5. rovlcniku přijímačky do 6. ročníku) jsou na úrovni znalostí sedmáků, takže dítě, ať chcete nebo nechcete, připravit na testy musíte, a je to skutečně opruz. Syn výrazně nevyniká, ale dcera je inteligenčně i znalostmi skutečně jinde a na ZŠ se od první třídy krutě nudila, učitelky s ní vůbec nepracovaly (16 dětí a ve třídě, v 5. třídě 20) a ji škola přestala bavit a začaly kázeňské problémy... Přesto i ji jsem dva týdny před prijimackami stáhla ze školy, vzala si dovolenou a jela s ní testy a doučovala matiku sedmého ročníku... Jinak by to v tom návalu ostatních dětí nedala. A bohužel, viděla jsem oba dny odcházet z učeben pár děti předčasně, některé s brekem... Ty testy jsou opravdu maso, pokud si na ně nezvyknete a vidíte je poprvé. A v češtině musíte hodně taktizovat, protože desetileté dítě to penzum odborného textu v daném časovém limitu prostě nepřečte, takže musí vědět, které otázky vyplňovat a na které se rovnou vykašlat a případně se k nim vrátit až na konci...

Nejen autor článku, i většina zde diskutujících. Je to tristní, ale na druhou stranu, s úrovni našeho Ministerstva školství a jiných legrácek, a s mírou ochoty pedagogů k celoživotnímu vzdělávání se na jednu stranu ty obavy i chápu.

Osobně bych spolu se zaváděním (doplňuji "funkčních" a kvalitně přiškolených) novot, se snizenim byro zátěže a zvýšením platů zároveň zavedla alespoň částečně německý model školství, kde pedagogové každé tři až pět let (podle toho, kdo je zaměstnává, je to složitější) povinné chodí před komisi obhajovat se z modernizace výukových metod,.které používají a z průběžného vzdělávání se v oblasti pedagogiky... Prostě, chodí dokazovat, že neustrnuli s obdržením VŠ diplomu... Českému školství by něco podobného velmi velice prospělo.

Slovní hodnocení existuje již dávno, a to i v ČR. Samozřejmě, má svá pravidla, aby nedopadlo způsobem: "chvalitebně" nebo: "Stále ti nejde počítat do sta, zapracuj na tom, čteš dobře, zde není co vytknout a líbí se mi tvůj zápal v tělocviku".

Věřím, že ministr školství a jeho poradci nejsou takoví ignoranti, aby nechali zavést pouze ",slovní hodnocení" bez na to navazujících nutných dalších změn v komunikaci ucitel-rodice-zak a bez řádného proškolení učitelů.

Smyslem slovního hodnocení je upozadit srovnávání se žáků s ostatními, a naopak zvýšit jejich motivaci ke vzdělávání se. Není to samozřejmě samospásné, je to jen jeden z mastrojů. Existují země, které mají slovní hodnocení během celé ZŠ, přičemž úroveň jejich školství je vyšší než u nás.

O číslech, číslovkách nebo větách to opravdu není, ale chápu obavy a nejistotu těch, kteří tento systém neznají, je to pro ně něco nového a neznámého.

Od nucené segregace k segregaci z nutnosti... Ach jo. Co třeba řešit bezpečnost komplexněji? Zakázat výuku náboženství na všech školách, posílit kamerový systém na ulicích a třeba i ve vlacích, změnit legislativu ohledně trestněprávní odpovědnosti v určitých oblastech práva (zdraví, důstojnost,...), a výrazněji individualizovat systém sociálních dávek? Nebo jinak, ale lépe než segregaci žen a mužů,.to je prostě šílené.

Za jeden rok dvouhodinovek základy fyziky bez pardonu nepoberete, nicméně to byl pouze jeden příklad za všechny, na úkor čeho jsou já dané škole posílené "oborové" předměty.

Syn už na gymnáziu je a já jsem ráda za to, že kromě směřování ke své dosud vytoužené profesi (kdo ví, jak se to během příštích sedmi let změní, či ne) bude mít i určitý všeobecný rozhled, který mu např. umožní lépe chápat různé sociálně-kulturně-politické odlišnosti zemí našeho světa, aniž by tyto otázky vnímal příliš černobíle, apod.

Nicméně, tímto již odbíháme od podstaty věci - vzdělání nevnímám pouze jako vstupenku do dalšího stupně, a proto jsem ráda za různé možnosti, a velmi by mě těšilo, kdyby naši politici přestali se snahami tlačit lidi do nižších stupňů vzdělání, a naopak rozšířili nabídku vstříc skutečné poptávce. Tato generace dětí je velmi početná a jednou nám pravděpodobně bude platit důchody - tak, ať neskončíme u popelnic...

Děkuji vám, lékaři. Toto jsem potřebovala číst, jelikož vyjádření předsedy (myslím, že mu říkáte prezident) ČLK mnou velmi otřásla. Nabyla jsem dojmu, že ČLK cosi jako Vatikán - sekta uzavřená sama do sebe bez zájmu o lidi. A, jak jsem již napsala, to mě poněkud vyděsilo.

Děkuji tedy za informaci, že takový nonsenc je problémem jedince či v nejhorším několika málo doslihujících jedinců.

Nad lyceem jsem původně uvažovala u syna, kterého zajímá programování. S hrůzou jsem zjistila, že ta nejlépe hodnocená sice, alespoň dle struktury předmětů, vyplodí znalé programátory, i kdyby se studenti bránili 😀 ale za cenu osekání ostatního, takže třeba dvě hodiny fyziky týdně po dobu jednoho roku, apod. - dost mě to zklamalo, nechci mít z dětí jednostranně zaměřené bytosti bez elementárního vzdělání a rozhledu... Podle mě je SŠ důležitá nejen jako příprava na VŠ, ale zároveň jako určité penzum základních znalostí, aby člověk rozuměl světu kolem sebe (a třeba pak neskákal na lep populistům, apod.). Ale rozumím, že pro někoho je lyceum naopak přínosná cesta.

Je obecně známo, že advokáti těchto větších ryb, kteří dokáží protahovat řízení až do tzv. prekluzní lhůty, dokáží zajistit svému klientovi ve vazbě adekvátní lékařskou péči, abych vás parafrázovala.

Zkuste si udělat přijímačkové testy třeba z posledního roku, jsou volně k dispozici i s výsledky a postupy (v matematice).

Pro vaši představu, na osmiletá gymnázia (tedy páťáci dělající zkoušky do šesté třídy) jsou testy na úrovni znalostí 7. ročníku a v Praze a většině SčK potřebujete dosáhnout přes 80 % bodů, aby vás přijali.

Ano, děkuji vám za upozornění. Všimla jsem si, že se objevilo několik gymnazijních tříd mezi některými SOŠ, např. Na Harfě, a velmi to kvituji, nicméně, nevěděla jsem, že je to nějaký obvyklejší jev.

Nesouhlasím. Jedno mé dítě prošlo kvůli stěhování dvěma ZŠ na prvním stupni l, obě jsou nyní na osmiletém gymplu ke spokojenosti nejen nás, ale hlavně jich samotných. A srovnání i co do známek z obou škol bylo nebe a dudy. Naštěstí ta druhá ZŠ byla jen poslední rok, i tak tam dceři solidně zamávali se známkami na vysvědčení, s vysvětlením paní učitelky, že se nedomnívá, že dcera (ve středním pásmu nadprůměrné inteligence, čte a počítá od 5 let, do první šla s tím, že už i plynně psala, atd.) má předpoklady pro studium na gymnáziu...

Takže, na základě hodnocení z vysvědčení, prosím, opravdu ne. Naštěstí měla tak dobré výsledky z testů, že i s těmi blbými známkami z posledního vysvědčení v trojnásobném přetlaku uchazečů to dala. Nicméně, každé dítě takové štěstí mít nemusí a já ani nechci vědět, kolika z nich zbytečně špatné známky na vysvědčení porazily nohy, a kolika naopak příliš benevolentní známky nakonec trochu pomohly...

Jako, že jsou gymnázia, kde za každou horší známku jež jedničku sráží při přijímačkách docela dost bodů, takže nechtěně zvýhodňují právě děti z benevolentních škol.

Nějak jsem dosud nepochopila, proč přijímačky na SŠ nefungují podobně jako má VŠ - podám si, kolik přihlášek chci. V reálu stejně většina uchazečů podá cca tři, mizivé procento bude vysilovat, ale nakonec se každý dostane, kam chce, a nebudeme tak systémové podrážet nohy lidem s aspirací na studium VŠ.

Plus, možná by stálo za to, alespoň ve Středočeském kraji a v Praze, kde je situace katastrofální, konečně navýšit počet gymnázií. Stačí upravit pár zákonů a vyhlášek, a oni se pedagogové, ale i prostory najdou hned.

Právě, k tomu už musí být důvod... To, co obžalovaný popsal, jsou dost závažné zdravotní problémy, takže zrovna v tomto případě, pokud dostal "Brufen", pak nepochybuji o tom, že by jeho advokát poměrně rychle zjednal nápravu již před těmi 11 měsíci. Zase nejsme v Kongu, a i když připouštím, ze sociálně slabí vězni budou mít z hlediska zdravotní péče služby vyloženě na úrovni 😀 tady máme pána celkem dobře finančně zajištěného, s advokáty, kteří si se soudem vytírají zadek.

Takže... Lékaři by měli nést zodpovědnost za protahování trestních řízení. Pak by si podobné prasárny nelajzli.