Vy trpite nějakou obsesí? Úzkosti bych tipla, OCD..... A helmičku s azbestovým oblečkem Vaše dítě má? A můžu to vidět?
Svět se zbláznil..... Jestli to tak máte doma, ok, ale proč tím musíte oblažovat internet? Potřebujete ještě soudit druhé, že to nemají jako Vy? Nemám krytky nikde, nože šuplíku a kafe na stole...... Žádné dítě se mi neřízlo, nepolilo a hlavy mají celé. Žít s takovou křečí bych fakt nechtěla....
Vybírá si silné? Prd, přesně ví, koho si vybírá - člověka s podobným zraněním a hrajou to pěkně spolu. Ubližuje? A co když jen štouchá tam, kde vidí slabinu? Smekám před každým, kdo pochopil, že dokud v tobě nevyvolá ani jednu emoci - vůbec žádnou, pak není vyhráno. Nejde o to přeprat narcistu, ale sebe. Na skutečně vyrovnaneho člověka nemá vůbec šanci, těm to smrdí rovnou a nikdy do toho nepůjdou. Stejné přitahuje stejné..... Tento článek akorát podporuje domnělé oběti. A ano, vím, že jsou i nasilníci, jenže i to začíná nenápadně a zdravý jedinec vycouvá. Má to svou jasnou dynamiku. S dětmi to jde hůř, ale jde.....
Za mě, mít v účtě nemusí nutně znamenat podřízenost. Respektuji volbu rodičů být jací jsou a já mám právo jim nedělat emoční žumpu. Je v pořádku se odpojit, klidně natrvalo, ale nesmí to být s tou hořkou pachutí nenávisti, protože pokud nedojdu klidu a myšlenky na rodiče jsou vždy odpor a defacto arogance, že jsem se jich zbavila a zvítězila jsem, nikdy to není skutečná výhra, protože to není boj, ale proces.... Vidím to hodně, ty výkřiky o vysvobození a výhrách nad ZLEM. Ono to tak ale úplně není, je to jen první krok na hodně dlouhé cestě. Opatrujte se...
Dobrý den, pointa je správným směrem, jen s vaším dovolením, upravím trochu ty slova - duše je tělo smrtelné a nic si nevybírá (duše se rozpadne v astrální rovině do živlů z kterých vzešla). Svůj osud (karmické zatížení), dle své vyzrálosti, si vybírá nesmrtelné tělo, mentální tělo, duch, který se tímto každým vtělením zdokonaluje. Cestou pozitivní karmy, bez velkých utrpení a neúspěchů je vědomý život, nikoliv osobní! Jaký je rozdíl?: Vědomě konáme to co je v životě správné (ať to bolí či nikoliv), osobně konáme pouze věci pro nás prospěšné bez ohledu na sebe sama či ostatní.
No vidíte, že jste to nakonec taazateli prozradil. Nemám ráda tato dělení souzení lidí, aneb - to už je vyšší krok apod. Evidentně se zabýváte čínskou medicínou a já si to cením. Mám ale trochu jiná poznání a zrovna astrál není z mých nejoblíbenějších prostorů 😁 Dělení na živly chápu, ale pořád je to příliš komplikované, za mě je podstatný soulad bytosti v těle sintuicí a nemusíte znát všechna ta pravidla, vedení pak funguje jak má. Život má být jednoduchý - tedy propojený se vším v harmonii, tak to vnímám já.
I smlouva s ďáblem se dá vypovědět (což Vatikán je), jen se lstivě tvrdí, že nejde, aby to nikdo nezkoušel. Svobodná mysl nemá hranice a je mi s podivem, že ještě stále se uctívá kult, říká se mu náboženství a bere se to vážně na úrovni vlád. Jen ty lidi udržet v nevědomosti... To je oč tu běží. Smutné
A jak to víte, že není ta správná chvíle? Vždyť mě vůbec neznáte, ani nevíte, kolik je mi let. A jak já poznám, že už je ta správná chvíle?
Vím kam autor míří, duše si vybírá zkušenosti, které potřebuje prožít a vybere si tedy rodiče, kteří mu ji zprostredkují - v podstatě ví, že bude třeba liliput a takoví rodiče mu tu zkušenost zprostredkují... Pro příklad. Týká se to i jiných prožitků a nemusí být zrovna příjemné. Nechci Vám upírat "informace", když je vím, na Vás je, zda to přijmete nebo odsoudíte jako "blbost". Smyslem bytí je klid a harmonie a tam dojít během života. Je to jako když si navolite level obtížnosti a hrajete dokud tam nedojedete.... Mějte Krásný den
Ty ukoly by podle mě měly být řešeny individuálně a ne plošně. Když někdo učivo zvládá, ať je bez úkolů, ale pokud je potřeba cvičit, ať je klidně mají. Akorát třeba na prázdniny nechápu, že učitelé něco zadají(byť minimum). U dcery loni třídní dětem řekla, ať si pořídí "cestovatelský deník" a zapisují si, kde byly, zážitky, atd... To mi přijde, jako by jen chtěla srovnání, co si kdo může dovolit (v tomhle ji za ty roky už znám, srovnává velice ráda, vrtá se v soukromí). U syna na jiné škole dostávají na léto dobrovolné domácí úkoly, ale ty děláme tedy vždy. Obě děti jsou v logopedické třídě a zrovna synovi ty úkoly jenom prospějí.
Já Vám rozumím, ale i ta individuální nastavení by měla být na rozhodnutí všech zúčastněných Nám učitelka poslala mailem odkazy kde si máme koupit pracovní sešity a dva celé vypracovat. Prostě rozhodla a dělej. Bavíme se o prázdninách. Paní učitelka byla vůbec zvláštní, když jsem jí přinesla doporučení z PPP, tak mi začala tvrdit, že jsme tam vůbec neměli chodit, že ona to zvládá a už rok mu dělá individuální plán - na otázku kde ho má, proč o něm nevím? jsem se dozvěděla, že ho má v hlavě a ona ví nejlíp.
Až školy konečně pochopí, že jsou služba občanům, nikoliv nápravné zařízení, jak bohužel často fungují, pak je možné se bavit o čemkoliv. Je to jak s úředníky, jsou služba, ale chovají se často jako vládci světa a života lidí, jež potřebují tuto službu využít. Zažila jsem paní učitelku, co měla velmi jasnou představu a myslela si, že nás převychová všechny. To je pak "radost". Vlastní děti nikdy neměla, ale přesně věděla jak mám vychovávat ty své. Šikanu klidně zapřela, úkolů zadávala, že to bylo na celé odpoledne a nebála se ani hlášení na OSPOD. Prostě radost. Vzdělávat děti dává smysl, když jim to ucitelstvo nezhnusí..... V opačném případě to ty děti akorát ničí. Za mě je domácí úkol selhání učitele a přenášení své práce na rodiče. Představte si třeba, že jdete k doktorovi s tržnou ránou. Koukne, vydezinfikuje a pošle Vás domů, že šitíčko určitě máte a ať si to zašijete doma. Nebo si představte, že pracujete v obchodě od 8 do půl 5. Vezmete si domů práci? Tak proč má dítě, které ve škole stráví nemálo hodin, ještě pracovat doma? Nevím, mně to smysl nedává.... Škola nemá právo dítěti řídit volný čas mimo školu, potažmo tím šikanovat celou rodinu. Za přípravu na hodinu považuji mít pomůcky a vnímat obsah hodin-ne vyplňovat tisíc pracovních listů, co paní učitelka s dětmi nestihla.
Tak tohle tvrzení v článku mne dostalo: " Nelze se tak příliš divit tomu, že někteří zodpovědnější jedinci mají dojem, že by dobrými rodiči nebyli a rozhodli se tak raději vlastní potomky nemít. V mnoha případech je to jednoznačně přínosné rozhodnutí."
Máte pravdu, když rodiče hledají pomoc, dostane se mu "pohlavek", že špatně vychovává. Jak správně se ale nedozví. Co je zodpovědného na "nemít děti" jsem opravdu nepochopila. Výchova není disciplína jak vycvicit psa, což spousta lidí stále nechápe a vzdát rovnou, co jsem ani nezkusil? Mám děti 3, každé mělo přístup podle svého nastavení. Nejsem dokonalá máma, na druhou stranu - dceři je 20, maturovala a teď pracuje. Druhý je v posledním ročníku a už má slíbené místo v oboru, který miluje odmala a poslední je ve školce. Defacto jsem na ně sama skoro celou dobu a kdybych měla chodit na přerušení pokaždé, když si uvědomím, že možná zítra přijde válka, ekologická katastrofa, taky výše rozvodovosti, zdražování jídla... Dál si dosadte cokoliv, tak vymřeme. Naopak,, ke společnosti je zodpovědné ty děti mít. Je mi jedno, že za bezdetnymi nikdo nepřijde do domova důchodců, ale stejně tak se nebudou moc divit, až nebude kdo jim na ty domovy vydělá nebo doplatí rozdíl. Sice můj motiv mít děti nebyl ani o "kdo se o mně jednou postará" nebo kdo mi vydělá na důchod, ale expanzi považuji za přirozené nastavení každé bytosti. Svět imploduje, degeneruje, je to smutné pozorovat....
Jednou v klidu, ale když každou návštěvu slyšíme, že už mu bude 5 a že už je to hrozný, tak to pardon. Měsíc a půl už je úplně bez mlíka, bez řevu a týrání obou stran, tak snad už bude konečně klid s dotazy.... No nebude, najdou se nové nebo spíš už nastaly - to mu ale musíš zakázat nebo ho donutit 😅 Neřeším, bo bych mohla jít rovnou skočit z mostu jak jsem strašná matka.
Dejte tedy dítě do školky v Německu nebo Francii...Nevím jaké máte zkušenosti já mám doma paní učitelku a nestalo se že by poslala domů dítě s rymickou ale už se jí třeba stalo že volala záchranku pro kolaps dítěte když rodič dítě ráno nedopoval aby ten ten vydrželo...Je potom těžké najít hranici únosnosti
To je síla. Víte, řeším od září totéž, jeden den ve školce - začne mu rýma a zbytek týdne ho mám doma. Jen poprvé k tomu měl i horečku a kašel. Teď už je ve fázi, kdy 2x za den vysmrká a jinak nic. Tak už jsem jej dala s tím, že jsem ale paní učitelce řekla stav a čekala, jestli to bude nebo nebude problém. Řekla mi - dejte ho, uvidíme. Chodí jen na půl dne a jak Jsem pochopila a i vidím, tak ta jeho rýma - nerýma nic nakazlivého není a ani kolektiv tím neobtezuje, ani paní učitelky. Nekašle, nevypadá ani unavený a teploty také nic. Jenže by to chtělo nějakou reflexi na obou stranách.... A fakt vyhodnotit, kdy je dítě opravdu nemocné a hlavně v jeho zájmu je být doma v posteli a kdy to je s prominutím blbost a často i třeba alergie. Fakt je, že rodič má mít soudnost. U druhého syna, který už je dnes velký na učňáku, jsem ve školce zažila hrůzu, že mu praskl zánět středního ucha a tekl mu hnis. Dostala jsem tak šíleně vynadáno, jenže on neměl jediný symptom a ani neřekl, že ho něco bolí. Učitelka měla jasno "co jsem to za matku" a paradoxně se za nějakou dobu ukázalo, že je syn autista (v lehčí formě) a že má snížený práh bolesti a vnímá ji až když už je vážně velký problém. Tohle se těžko soudí, i když u těch jasně nemocných dětí, kde to člověk vidí na první dobrou, tam jsou bohužel rodiče kolikrát zahnani do kouta financemi a je to taková Sofiina volba. Fakt je, že žádné peníze nikdy nenahradí poškození zdraví dítěte, což přecházení nemoci umí.
Pěkný den, upřímně si nedovedu představit, že by dítě narcistické matky nebylo samo deformované tak, že má ve svém okolí další druhy a podoby narcistů, včetně manžela a kamarádek. To je totiž běžný skutečný vzorec a už vůbec není reálné, aby pokroucené dítě mohlo být schopno skutečné lásky, aniž by nejdřív uzřelo a pochopilo čeho je součástí. Tedy už tam toho může a okolí dávno má v zavislostním vztahu. Kterému naivně říká láska. A málo kdo z toho skutečně najde odvahu vystoupit, přepsat komplet svoje chování a jednání a hlavně celkem logicky, vzdát se všech těch narcistů ve svém životě, protože rádoby láska - reálně závislost. Kdo najde odvahu, pochopí, že k uzdravení vede dlouhá cesta a nezůstane kámen na kameni. Nacistická matka lásku neumí a totéž naučila své dítě, dítě jí v konečném důsledku už dávno nemiluje, ale žije ve vině a strachu a studu a vleku dogmatu, že maminka se musí milovat za všech okolností - takže zase stud, strach, vina, protože někde uvnitř sebe cítí, že to prostě necítí....
Článek oceňuji, protože se o těchto tématech musí mluvit, ale zároveň by bylo fajn, kdyby tento fenomén byl definován a popisován tak jak skutečně je. Vzdát se iluze, že nějak najdu co si nechám líbit. Nenajdu, přitvrdí svoje taktiky a kritika bude věčná. Jediná skutečná cesta je uzdravení sebe, separace a založení zdravého nového rodu bez těchto zátěží, tedy ideálně po uzdravení najít zdravého nového partnera. Pokud jsou tam už děti, tak je svým příkladem co nejvíc narovnat a doufat, že jsem je nepoškodila příliš. Taková je skutečná realita těchto vazeb. Láska není závislost.
Tak to je skvělé, že máte fajn děti. Asi byla vaše výchova a správná. Asi je jedno, jak ji nazýváte a asi nebyla až tak volná. Jistě, že dítě není pes. Ovšem někdo mu musí vysvětlit, že starší lidi je běžné pustit sednout. Což jsme zřejmě oba udělali. A nezlobte se na mě, ale "tohle jsou ta pravidla". Žádné tresty nebo zákazy. Kde jste proboha tohle z mých příspěvků vyčetla? 😳 Ještě jeden příklad. Aktuální. Dnes dopoledne jsem uklízel před domem. Máme zde vzrostlý kaštan. Děti sbírají kaštánky, všechno jak má být. Paní s chlapcem na procházce. Kluk jak utržený z řetězu, začne lámat větev, aby se dostal k nevypadnutým kaštanům. Jdu k nim a říkám mu, ať to nedělá, že kaštany vypadnou postupně sami. No ženská se do mě ihned pustila. Sprostě. Nevyhledávám hádky, řekl jsem jim ať odejdou (strom je náš) a odešel jsem. Ještě slyším, jak ten osmiletý klučina říká "zas....nej dědek". 😀 Samozřejmě počítám, že větev bude schválně ulomená, protože tak to chodí. Jistě, podobná výchova dá matce jistě moc zabrat... 😀 🤣
Oj, poškozování cizího majetku.... tak to mi mrzí. Respektive hlavně ten strom. Nu, já je vážně nechala dělat skoro cokoliv, s jedinou podmínkou, že nikdy nesmí škodit druhým a ničit, co není jejich a pokud si zničí své, je to jejich problém. Sama neničím a neškodím, tak to neměli kde okoukat 😁 Žij a nech žít. Vždycky to lehké nebylo, někdy jsem i uvažovala, že je strčím k popelnicím, ať si je někdo vezme 😁 Puberta úplně v klidu, až jsem byla vlastně překvapená. Mějte se a ať už Vám nikdo nic neničí.
Jistě. Váš názor, že jsou šťastní, protože se nás jako rodičů zbavili a my jim do toho konečně nemluvíme mě fakt po ránu pobavil. 🤣 Měla byste chápat, že je rozdíl mezi batoletem, dítětem do 6 let, školákem či puberťákem. Výchovu je třeba přizpůsobit věku. V každém stádiu vývoje dítěte zvolit jiný přístup. Zdá se, že jste ještě mladá. Třeba na to přijdete sama. Bohužel často vidím výsledky dnešní doby a té volné výchovy obzvlášť u velmi malých dětí. Je to jen obezlička pro rodiče, aby se jim nezkrátily žíly. 😀 Ale běda, když třeba jako třetí osoba vstoupíte do určitého procesu a řekněte třeba v MHD: "chlapečku, nemohl bys pustit sednout tu starou paní o holi?" Následuje ostrý výstup saně, která si říká matka praktikující volnou výchovu. 🤣 Jsem rád, že takové děti ani vnoučata nemám. Pěkný den.
Tak pokus o mou degradaci Vám bohužel nevyšel. Děti mám 3, nejstarší je 20, odmaturovala a čerstvě nastoupila do zaměstnání. A odstěhovala se, tedy samostatný platný kus společnosti. Zdraví, děkuje a představte si, že i tu paní v autobuse pustí sednout. Prostředního mám 17, učí se automechanikem a na praxi u soukromnika je natolik oblíbený, že s ním počítají po dokončení školy a má slíbené pracovní místo. No a pak ten nejmenší, kde zatím nevím jakým směrem půjde..... Možná už mám právo vyjádřit svůj názor, nemyslíte? Žijete v dogmatu o "volné" výchově a věřte mi, že je to větší "makačka", než pravidla, tresty a zákazy, které jsou za výchovu považovány a často praktikovány. Dítě není pes ani kůň. Pěkný den i Vám
Tak určitě. 🤣 Vychovali jsme dvě děti, vysokoškoláky. Každý si jde vlastní cestou... Nejsou otroky systému, ale svobodně myslící a rozhodující se jedinci. Ovšem v dětském věku jsou období, kdy prostě nemůžete dítě nechat si dělat co chce... Nastupuje něco, čemu se obecné říká výchova... 😀
Pořád neumíte číst s porozuměním a je jedno kolik dětí s VŠ máte..... Umím si Vaší výchovu živě představit. VŠ..... a jsou skutečně šťastní? Svobodně myslící a rozhodující se, tzn. že už jim do toho konečně nemluvíte jak je co správně podle Vás? Tahle debata postrádá smysl, Mějte se
Tak snad by vaše dítě mělo umět zapadnout do kolektivu... Učitelky rozhodné nenechají děti 2 hodiny sedět a malovat, aby si mohly zakouřit. 🤣 Prostě mají společný program, tak tam asi váš jedinec nebude volně běhat a dělat si co chce... Po školce následuje škola. Pokud vaše dítě nebude mít zažité vzorce běžného chování, bude mít problém později. Tam, a to snad i vy uznáte, asi není možné ve výuce chodit po třídě a hrát si, protože "volná výchova". 🤣 Jako pokud budeme vychovávat jedince, kteří neuznávají žádnou autoritu, kdo tady bude jednou pracovat? 😳 Vždyť celý pracovní život je o tom, plnit úkoly nadřízených... Pokud tedy váš synek nebude ředitelem zeměkoule a to by dnes chtěl být každý druhý. 🤣
Pane Konráde, asi neumíte číst s porozuměním. Psala jsem zde odpověď i panu Vinickému, tu nevidím, v každém případě si myslím, že je Vám hrubě proti srsti, aby dítě mělo nějaká práva a nedejbože názor, protože jako poslušný robot systému to nepotřebuje - podle sebe soudím tebe? Už v příspěvku píši, že chápu strukturu a režim, jen Vy jste viděl, co se Vám hodí. Nevadí, už jsem si všimla, že správně vycvičený občan jde tvrdě proti čemukoliv, co by jen trochu připomínalo samostatné myšlení.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
No a pak tu máme doktory z Afriky, co potřebují na letenku - Zaručeně zamilovaných, co si starou vdovu z lásky vezmou 😁 Případně vojáci, šejkové v nouzi a tak. A když jsou koumáci, slíbí, že za poslané peníze koupí bydlení.... Je to na obou stranách, nic naplat.