Bylo to super…přímo u ledu a u tunelu kterým nastupovali před zápasem, fandilo se, skákalo, mexické vlny byly…děti šťastné a já…no při minutě ticha za kluky co před víkendem tragicky zahynuli, i při vzpomínce na Rachůnka, Marka a Vašíčka jsem byla smutná, ale nakonec jsme si to všichni skvěle užili.
Já mám podobný zážitek…z Anglie. Mám panické ataky, beru na to léky a proto jsme cestovaly s dcerou první třídou. Jenže ouha, v Londýně vynechalo několik spojů do Brightonu a poslední který jel byl tak plný, že se nedalo ani čekat, že bychom nějakou první třídu našly. Prostě s kufry a batohem jsme se nacpaly dovnitř a já celou cestu stála a modlila se ať už jsme tam. Nikdo si nestěžoval, nikdo nenadával, lidi se prostě smířili se situací a hotovo. Nechápu, proč si prostě jednou nemůže člověk říct, že aspoň nejde pěšky.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jj mrňavá sice je, ale má zato obrovské ego. A o jejím slovníku, když se vypne kamera se vyjadřovat radši nebudu. Osobně jsem ráda, že jsem ji dlouho nikde neviděla