Informace, které jsme dostali jsou strohé a vlastně nemůžeme posoudit, co se stalo. Můžeme pouze spekulovat. Fakt je ten, že čistě dívčí kolektivy jsou velmi problémové, i když dívky bývají hypersenzitivní, přesto v takových kolektivech bývá často negativní atmosféra a není výjimkou ani skrytá šikana, která je u dívek specifická právě svou nenápadnou psychickou formou. Vyloučeni jedné dívky z kolektivu ostatních je velmi běžné a traumatizující. Další fakt je ten, že dnešní mládež není zvykla na zpětnou vazbu v jakékoli formě a velmi málo často jsou schopni sebereflexe. Použití karet emocí je jednou z těch mírných metod, ale jak je vidno konfrontace dívek s realitou, mohlo být pro některé velmi traumatizující. Práci psycholožky nebudu hodnotit, neznám, nevím! Někteří psychologové jsou velmi profesionální, bohužel s některými mám velmi špatné zkušenosti. Jsou až alarmující psychické stavy dnešních mladých lidí a chce to opravdu zamyšlení celé společnosti.
Ať už si o ni myslí kdo chce co chce, můj názor je, že je skvělá máma. Stejně, jako paní Žílková. Obě jsou tak trochu třeštěné ženské, které mají smůlu na chlapy, nebo jsou tak složité osobnosti, že to málokdo zvládne. A fakt je ten, že chlapi mají tendenci jít někdy i přes mrtvoly jen aby se domohli svých práv. Co si, ale pamatuji, tak s Panem Dopitou vždy dobře vycházeli a na všem se domluvili.
Napíši pouze svůj názor podložený zkušenostmi. Dle mě velmi často nastává problém s vlastní identitou v pubertě, u holek již kolem 10 let věku, u chlapce někdy i později. Zárodek se vyvíjí již v dětství u holek má na jejich smyšlení vliv postoj matky ke svému ženství. Pokud dívka od dětství cítí, že být ženou je opruz, že chlapi to mají jednodušší, je velmi pravděpodobné, že v dospívání nebude sebe, jako ženu přijímat. U kluků tohle může naopak nastat, pokud vyrůstají s maminkou, bez mužského vzoru. Je potom hodně těžké se najít. Na druhou stranu jsem se setkala a to i s dětmi. které již od mala vykazovaly zvláštnosti, co se jejich identity týká a tam to opravdu může být vrozené. Tohle se ale nestává příliš často. Asi bych to opravdu neviděla tak jednoznačně a rozhodně bych z toho nedělala normu. Můj názor je, že něco se dá zvrátit, něco již ne. Na každého jedince se dívám individuálně a obdivuji všechny rodiče, že to nějak zvládají.
Blbé je to, že to nikdo z nás neviděl a myslet si můžeme cokoli z vlastní zkušenosti vím, že když jsem měla malé děti já, hlídala jsem si je tak, aby se jakýmikoli dopravními prostředky ani nepřiblížili k cizímu majetku, jelikož odřené auto, stěna domu a podobně je vždy velká nepříjemnost. Evidentně to dítě bylo dostatečně blízko a seniorka mohla mít obavy, jinak nevěřím tomu, že by takto zasáhla, a také nevíme co tomu přesně předcházelo a vzhledem k výchově dnešních dětí bych nebyla v souzení tak jednoznačná...
Jak tak čtu, tak to má každý jinak. Papírky ubrousky nic takového, to fakt za to nestojí. Ale co se zbytky jídla v běžné domácnosti? My zbytku moc nemáme, když se náhodou objeví tak něco slepičky, něco na kompost, tekuté polévky, a pod. do dřezu na kompost vykydat sítko, ale to asi taký není správné, u nás je to, ale spíš výjimka, ale musím se nad tím zamyslet. Také jsem kdysi nevěděla, že olej nepatří do dřezu. Jednou se ucpal a ten smrad šílené od té doby fakt ne, ale chybami se člověk učí. Jeden známý se dělá na hotelu a mají zvláštní nádoby na olej říkal, že je to horší než žumpa :-)
Pracuji s dětmi a vím, že velké, ale opravdu velké množství děti opravdu obědy nejí. Bohužel kvalita jídla na ZŠ je velmi tragická. Já osobně bych dítěti připlatila, jen aby mu chutnalo. Určitě všechny dětí rozmazlené nejsou, jen mají vyšší nároky. Jídelny formou bufetu, kdy má dítě nabitou kartu, může si nabrat na co má chuť je dle mě lepší řešení. Neplýtvalo by se tolik jídlem. Určitě by se našlo řešení, také pro sociálně slabší.
Člověk na to může mít dva pohledy. První, jak je prezentován v článku, pro mnoho lidí nepochopitelné, Já osobně byla svědkem něčeho podobného, kdy dítě chtělo banány a rodič vysvětloval, že nejsou peníze a koupil cigarety. Druhý pohled je takový, a to, že pro tyto lidí, ať je to pro nás nepochopitelné, jsou alkohol a cigarety to jediné, co je drží tak nějak zvládat danou situaci a prostě si nemohou pomoct. Já tohle třeba nechápu, ale nebudu soudit. Sama jsem nekuřák, můj manžel také a alkohol si dáváme svátečně a pokud na něj máme. Naštěstí nemáme finanční problémy, ale kdo ví, kdybych se někdy ocitla v kůži těch druhých...
Vypadá dobře a přiměřeně svému věku. Já mám 27 letou dceru a také nemám pocit, že vypadám na svůj věk, ale není potřeba z toho dělat senzaci. Pokud se o sebe někdo aspoň trochu stará, dodržuje životosprávu, tak by měl vypadat zdravě a vitálně. Samozřejmě velké plus jsou geny, ty neoblbneš a v případě Táni mladší atraktivní partner.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ach ty Vánoce... Před několika lety se mi stalo něco podobného, bylo 22.12, byla jsem v myšlenkách, co je ještě nutno naposledy nakoupit, zaparkuji u hypermarketu na jednom z posledních míst mezi dvě auta, byla již tma. Nakupuji, pomalu byla jsem unavená, a tak jsem byla možná i dost zpomalená, přijdu k pokladně a vyndávám věci na pult a za mnou nervózní chlap "" mohla byste zrychlit?" Říkám, že nikam nespěchám, že jsou Vánoce, jdu k autu kdy vedle mě již jedno odjelo a já si všimla, že stojím uprostřed parkovacího pruhu, tak jsem se pousmála a rychle skládám nákup do kufru vozu, v tom se za mnou ozve " no to jsem si mohl myslet, ani parkovat neumí, další Pí.." Tak jsem se pousmála a říkám" také Vám přeji šťastné a veselé" chvíli stál, jak opařený a pak ještě nadával, ale to už jsem vesele odjížděla domů 🙂 Takže všem přeji, hlavně Šťastné a veselé a co nejméně arogantních lidí kolem sebe.