Kdo na to "má koule", může si jméno změnit.
Já jsem to vyřešila tím, že jsem si vzala jméno druhé a to používám. Stálo to na úřadě snad dvě stovky. Mamka se s tím nesmířila nikdy, ale já jsem spokojená. Když mě někdo oslovil normálním tvarem mého křestního jména, měla jsem pocit, že jsem dostala facku. A já jsem nechtěla být fackovaná celý život, takže... mám, co jsem chtěla. 😄
Mohu se zeptat, jaké jméno Vám způsobovalo takový diskomfort? Jméno Klára (mimochodem velmi krásné) je už to Vámi zvolené, že!?
Ono je jedno, co nám cpou pošášaná média a názorové proudy, priklanejici se k těmto extrémům. Atraktivní je a vždycky bylo především to, co vypadá zdravě. Podvědomě to rozeznáme. A instinkty v nás nikdo nepřetlačí, proto většině z nás nikdy obézní žena nebude připadat vysloveně krásná, bo to zdravím a estrogenem (tedy zas instinktivním vnímáním plodnosti a atraktivity) moc působit nebude.
Většina žen by ocenila modelky ve velikosti 38-42. Ty dají nějakou představu, jak by asi oblečení sedělo. Mít modelku 180 cm, žádná prsa a velikost 36, je trošku k ničemu. Stejně tak mít modelku obézní až morbidně obézní. Někdy si říkám, že výrobci a prodejci chtějí jen prodávat, ale nikoli prodat.
Na ženy normálních křivek je ale složitější vytvořit masovou konfekci. Na rozdíl od těch extra štíhlých se tvarem postavy jedna od druhé dost liší - prsa, boky, pas. Pak je pro návrháře složitější jim oblečení přizpůsobit, pokud u stejné normální váhy má jedna plnější prsa a ramena, druhá zas třeba zadek a stehna. Ale popravdě to je na nás ženských to pěkný🙂
Jinak tedy představa spousty diskutujících o původu a podstatě, potažmo řešení deprese je vážně úsměvná🙂 byť jde doba kupředu, nepřestává mě fascinovat, jaká tabu a tmářství leží stále na nemocech psychiky. Stačí si přečíst i pár zdejších článků o poruchách osobnosti (nebo bipolární poruše) a člověk jen žasne, jak jsou lidé s tak složitým a neprobádaným systémem lidské mysli a jeho odchylkami způsobujícími danému jedinci utrpení, rychle hotoví
Psychologové samozřejmě jsou k dispozici, ale nejsou placení od pojišťovny. Řešením je, pokud je situace opravdu akutní, vyhledat odborníka soukromě. Je to drahé, ale život dítěte a zdraví prostě drahé je. Problém je především s psychiatry, tam se extrémně dlouhá čekací doba obejít nedá. Obecně je taková nemoc dlouhodobým, často celoživotním problémem a nedá se dělat nic jiného, než tomu pak přizpůsobit každodenní realitu
Tak teda z těch fotek se krása podědila v rodině u Crowfordové, na jiných fotkách jsou možná pohlední lidé, ale krásní tedy ne. Spíš mě pak napadá, jaké to musí být, být průměrnou dcerou vyhlášené krasavice (synem krasavce), když ve vás tu krásu vašeho rodiče všichni za každou cenu hledají, ale nenachází... tady pak musí zaúřadovat novináři, kteří udělají produkt dle žádosti, jako u nás třeba "krasavice " z dcer Ivy Kubelkové
No, protože ono na to není co napsat. Vy se i s celou rodinu můžete sebrat a za zábavou si někam dojet. Lidé, kteří se potřebují vyspat mají dělat co? Sorry, vaše zábava fakt není přednější než odpočinek druhých, celá republika si z vás nesedne na zadek, jací jste chudáci.
Tyvado, vy jste von, zejo!?🤣
Aha, "zanedbatelná menšina"...😄 Jasně, takže když to obtěžuje jenom pár lidí, tak to vůbec nevadí, není potřeba na ně brát ohled, hlavně, že se "většina" může bavit.
Většina z okolo žijících? Rodiny s dětmi? Ale víte co, jo, máte pravdu, zanedbatelnym menšinám je třeba ustupovat... na to už nemám fakt co napsat.
Znovu otázka - je lež, že těch stížností bylo od více lidí než jen od jednoho? Pán neudělal nic špatného, poukázal na to, že objekt je využíván k něčemu, k čemu být využíván nemá, to je problém majitele. Nebo podle vás je obecně v pořádku, aby si každý dělal, co udělá za vhodné? Asi ano, pokud to není ve vašem blízkém okolí, že?
Majitel objektu to jistě dá se současným pronajímatelem dopořádku (vůle zde ze strany pronajimatele uz déle je). Pokud původní majitel s tímto nic nedělal, pochybení jde na jeho triko. Bude Vám stačit, když napíšu, že stížnost pochází od zanedbatelné menšiny (v okolí bydlících)!?? Můžete mi věřit, že mám trochu vhled, nebo nemusíte, na internetu to stejně nelze prokázat/ověřit.
Takže to, že tam dochází k rušení nočního klidu, docházelo ke stížnostem lidí v okolí a objekt není k účelu, ke kterému se využíval zkolaudován je lež? Čemu přesně mi má pomoct znalost historie a stav objektu?
Že papírování je v běhu a bylo velmi ztíženo střídáním se vlastníků. Že v sezóně je rušen noční klid pouze velmi občasně, že zájem na zavření objektu má především jeden pán, ne "spousta lidí v okolí ". Že objekt za využívání nájemce neskutečně prokouknul a ten ze zchátralých vnitřních prostor vytvořil příjemné prostředí
Já, naštěstí, podobnou zkušenost nemám. Jen si dokážu živě představit bezmoc těch lidí, kteří s tím roky bojovali. V noci se pravidelně nemůžou pořádně vyspat, ale přes den musí fungovat, že ano... Neřeknu, kdyby se v tom objektu dělo něco opravdu užitečného, ale jde jenom o zábavu a prachy, nic víc.
Takže o historii, stavu objektu, modernizaci, využití, počtu těch dnů, kdy ten hluk opravdu trvá i po desáté hodině a toho, že to provozují lidé žijící v přímé blizkosti objektu a sami mají malé děti (Takže opravdu nemají potřebu jen tak rušit noční klid) nevíte nic... okay, chápu. Pak to dle vyznění článku celkem smysl dává, tahle debata
No úplně vás vidím... Před lety si někde pořídíte byt, vše v pořádku a najednou vás tam pravidelně budou terorizovat hlukem. Úplně vidím, jak jim budete fandit, že to je jejich právo a jak je to pěkné. 😁 Ale tak sobeckým a arogantním lidem tohle nevysvětlíš...
V diskuzi vládnou dojmy a vlastní zkusenosti. Neboheho trápeného chudáka bych se taky zastala, tady to není ten případ. Ale Vaše zkušenost někde jinde s někým jiným je zas jiná, dle toho soudite tento případ. Ono se to vyřeší i bez emocí a dojmů
Je to tam krásné, skvělé akce pro rodiny s dětmi a skvělé využití a zrekonstruování chátrajícího prostoru. Budu doufat, že se legislativa dořeší a znovu otevřou. A pán s potřebou stížností by mohl dát přednost klidnému bydlení někde mimo centrum.
Kolik z Vás tenhle noční hluk opravdu slyšelo a neuvažuje jen na základě dojmů z článku a svých negativních zkušeností odjinud a s někým jiným?
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Tak já v tom zase až tak tejraní děti nevidím, jestliže jsou ty děti spokojeně a baví je to co dělají, tak si myslím, že je to v naprostém pořádk - protože technicky vzato už to je ta forma jejich času.. Nicméně, když se s někým bavíte, spíš to podávejte stylem, že děti navštěvují to a to protože je to baví - je mi jasné, že to na stopro prodáváte tak, že z toho mají ostatní dojem, že jste je k tomu nejmíň násilím donutila a vlastně je to na příkaz nějakého nesplněného snu z dětství 😀 Ono je to asi celé ve skutečnosti jedno a každý by si měl hledět svého, dle svych možnosti, ale když už jste o tom napsala takovýhle článek, tak je jasné že vás něco v tomhle směru trápí 💁
1 odpověď
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Já to vidím tak, že každý moudrý člověk (a rodič) o sobě pochybuje, reflektuje, jestli jeho přístup je ten správný. Chápu to, mám to stejně jako autorka a popravdě ta "oběť " ze strany rodiče je veliká. Musí si přizpůsobit práci tak, aby rozvoz zvládl + většinou zbývá opravdu minimum času na sebe sama. A navíc, ono baví/nebaví... Mám zkušenost s tím, jak přicházejí vlny nadšení a "zažrání se" do sportu / hry na nástroj, ale na druhou stranu taky krize a propady v motivaci... tj není to tak jednoduché posoudit, jestli při náhlé averzi rovnou ten zájem vzdát a zahodit a tím dítě připravit o možnost naučit se překonávat překážky...